Zákon č. 258 o ochraně veřejného zdraví
===========

**ZÁKON č.258 ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zá­konů**

Parlament se usnesl na
tomto zákoně České republiky:

---

ČÁST PRVNÍ

PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V
OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy
Evropské unie¹)
a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie⁶²)

a) práva a povinnosti fyzických a
právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví,

b) soustavu orgánů ochrany veřejného
zdraví, jejich působnost a pravomoc,

c) úkoly dalších orgánů veřejné správy
v oblastech ochrany a podpory veřejného zdraví a hodnocení a
snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení
životního prostředí.

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Veřejným zdravím je zdravotní stav
obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem
přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života.

(2) Ochrana veřejného zdraví je souhrn
činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a
pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se
vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou
prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch
zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je
stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny
nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních,
životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou
úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.

(3) Podpora veřejného zdraví je souhrn
činností pomáhajících fyzickým osobám zachovat a zlepšovat své zdraví
a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje
činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních
podmínek pro rozvoj individuálního i veřejného zdraví, zdravotního
stavu a zdravého životního stylu.

(4) Hodnocením zdravotních rizik je
posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým
faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem
pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní
odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek hodnocení
zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se
rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika. Hodnocení
rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti
zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při
práci stanoví zvláštní právní předpisy.²)

(5) Infekčním onemocněním se rozumí
příznakové i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo
jeho toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo
jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu
na vnímavou fyzickou osobu.

(6) Izolací se rozumí oddělení fyzické
osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto
onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s
ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné
fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.

(7) Karanténními opatřeními jsou

a) karanténa, kterou se rozumí oddělení
zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s
infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen
"fyzická osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických
osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit
přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění
mohlo šířit,

b) lékařský dohled, při kterém je
fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených
prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo
rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k
lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat
podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po
stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených
klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,

c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je
lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je
uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení
možnosti šíření infekčního onemocnění.

(8) Mladistvým se pro účely tohoto
zákona rozumí fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok a
nepřekročila osmnáctý rok svého věku.

(9) Rodinným příslušníkem se pro účely
tohoto zákona rozumí manžel (manželka) nebo druh (družka), partner
(partnerka) podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen
„partner“), děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské
nebo poručnické péče, děti svěřené soudem do osobní péče jiné fyzické
osoby a rodiče podnikatele (podnikatelky), jeho manželky (jejího
manžela), druha (družky) nebo partnera.

(10) Uvedením výrobku^4a)
na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropské unie poprvé
úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem
distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena
vlastnická práva, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie
nebo zvláštní právní předpis jinak.^4b)
Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro
provozní potřeby^4a)
při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.

(11) Za výrobce se pro účely tohoto
zákona považuje osoba, která vyrábí výrobek nebo i jen navrhla či
objednala výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu^4c)
pod svým jménem, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na výrobku
svou obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení fyzické osoby,
ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která
výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do oběhu,
nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní
právní předpis jinak.^4b)

(13) Za dovozce se pro účely tohoto
zákona považuje osoba, která uvede na trh nebo do oběhu výrobek z
jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového
výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní
právní předpis jinak.^4b)

HLAVA II

PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY

Díl 1

Voda a výrobky přicházející do přímého styku s
vodou, chemické látky, chemické směsi a vodárenské technologie,
koupaliště a sauny

§ 3

Hygienické požadavky na vodu

(1) Pitnou vodou je veškerá voda v
původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření,
přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která
je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením
přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším
účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a
způsob jejího dodávání.⁵)
Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody
(dále jen "jakost pitné vody") se stanoví hygienickými
limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a
organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním
předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona
příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Hygienické limity se
stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní hodnoty a doporučené
hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti
pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou
koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané
látky. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní
minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního
předpisu.⁶)

(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou
potřebu^6a)
je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody
podle odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále
stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je
nositelem práv a povinností provozovatele,^6a)
osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která
vyrábí pitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své
podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná
voda, a osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za
osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje

a) provozovatel vodovodu, u něhož je
průměrná denní produkce menší než 10 m³,
nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než
50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti
nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby,

b) osoba dodávající pitnou vodu jako
součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby
z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a
pozemních dopravních prostředcích,

c) provozovatel veřejné studny, která
byla označena jako zdroj pitné vody,

d) osoba zásobující pitnou vodou z
individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická
zařízení, zařízení stravovacích služeb).

(3) Teplá voda dodávaná jako součást
podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí
splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických,
fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které
jsou upraveny prováděcím právním předpisem; za splnění této
povinnosti odpovídá výrobce teplé vody. Teplou vodu dodávanou
potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem^6a),
které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním
potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Je-li
nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním
vodovodem^6a)
nebo jeho údržbou a jde o stavbu, v níž je teplá voda dodávána
veřejnosti, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další osoby v
obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 5 vět čtvrté a páté.

(4) Na žádost osob uvedených v odstavci
2 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově
omezenou dobu užití vody, která nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů
vody pitné, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany
veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou
nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o
ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických
ukazatelů, může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na žádost
osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob uvedených v písmenu b),
takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné vody nelze zajistit
jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná opatření jsou
dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení hygienického
limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou netrvalo během
posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.

(5) Žádost podle odstavce 4 musí
obsahovat ukazatel, kterého se nedodržení týká, důvody nedodržení
hygienického limitu včetně vyhodnocení možnosti jiného zajištění
dodávky pitné vody, návrh nápravných opatření včetně časového rozvrhu
prací a odhadu nákladů, zásobovanou oblast a počet zásobovaných
obyvatel, návrh doby trvání povolení, přehled nedodržení hygienického
limitu jakéhokoliv ukazatele za posledních 12 měsíců, posouzení
zdravotních rizik a navrhovaný rozsah a četnost kontroly jakosti
pitné vody.

(6) V povolení podle odstavce 4
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví určí maximální hodnotu
dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady.

§ 3a

(1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3
odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že
nápravnými opatřeními není možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní
hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem
podle § 3 odst. 4 věty třetí, nebo v případě, že povolení již
vydáno bylo, ale doba nedodržení hygienického limitu přesáhla 30 dnů
během posledních 12 měsíců, může požádat příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví
prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdraví může na
časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s
nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů,
jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede k
ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není možné zabezpečit jiným
přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na dobu co nejkratší, která
nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby uvedené ve větě první
může být tato doba prodloužena, nejdéle však na další 3 roky.

(2) Před uplynutím doby, na kterou byl
mírnější hygienický limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v
odstavci 1 povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví tuto skutečnost ověří.

(3) Za mimořádných okolností může
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)]
na žádost osoby uvedené v odstavci 1 podanou nejpozději 5 měsíců před
uplynutím lhůty prodloužené podle odstavce 1 povolit další
prodloužení mírnějšího hygienického limitu, a to nejdéle na období 3
let.

(4) Povolení podle odstavce 3 může
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydat, jen pokud prodloužení
mírnějšího hygienického limitu povolí Komise Evropské unie na žádost
podanou jménem České republiky příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)].

(5) Při postupu podle odstavců 1, 3 a 4
a § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
přihlédne i k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít
přerušením dodávky pitné vody nebo omezením jejího používání.

(6) Žádost podle odstavců 1 a 3 musí
obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 7 písm. a) až e) a hodnocení
zdravotních rizik podle § 2 odst. 4. Proti zamítnutí žádosti o
prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle odstavce 3 nelze
podat opravný prostředek.

(7) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví v určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení
podle odstavců 1 a 3 stanoví

a) ukazatel, kterého se povolení týká,
výsledky kontrol jakosti pitné vody předchozího období, maximální
povolenou hodnotu tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje
mírnější hygienický limit,

b) zeměpisnou oblast, množství dodávané
vody za den, rozsah zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se
povolení týká i podniků v oboru výroby a oběhu potravin,

c) schéma kontroly jakosti pitné vody,
podle potřeby se zvýšenou četností,

d) souhrn plánu nezbytných nápravných
opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění
revizí,

e) odůvodnění.

(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2
jsou povinny neprodleně v přiměřeném rozsahu informovat o povolení
podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o jeho podmínkách, o
určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení, jakož i o
rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, kterým se podle tohoto
zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vody [§ 84 odst. 1
písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele^6a)
a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z
těchto opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne
pro některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby
uvedené v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k
ochraně zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny
neprodleně zajistit zásobování pitnou vodou pro odběratele vyloučené
nebo omezené v zásobování vodou.

(9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 a
podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
neprodleně informuje nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví.

§ 3b

(1) Ministerstvo zdravotnictví je vždy
do 2 měsíců povinno informovat Komisi Evropské unie o opatřeních
podle § 3a, jestliže se týkají vodovodů a dalších zdrojů pitných
vod s průměrnou spotřebou nad 1 000 m³
denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami. V informaci
uvede údaje v rozsahu podle § 3a odst. 7 písm. a) až e).

(2) Každé 3 roky Ministerstvo
zdravotnictví vypracuje zprávu o jakosti pitné vody, v níž uvede
nejméně informace o všech jednotlivých zdrojích pitné vody uvedených
v odstavci 1. Zprávu uveřejní do jednoho kalendářního roku po
skončení příslušného tříletého období ve svém sídle na místě
všeobecně přístupném a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Zprávu zašle Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího
uveřejnění Komisi Evropské unie.

§ 4

Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky
dodávky pitné vody

(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2
jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem
zajistit u držitele osvědčení o akreditaci^4a),
držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře^4c)
nebo u držitele autorizace (§ 83c)

a) odběr vzorků pitné vody a jejich
laboratorní kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v
rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za
použití metody upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené
příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví podle odstavce 9; u
ukazatelů, pro které není metoda prováděcím právním předpisem
upravena nebo povolena, se postupuje podle metody, která odpovídá
požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, a

b) pořízení protokolu o této kontrole v
elektronické podobě;

protokol jsou povinny neprodleně předat v
elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(2) Protokol podle odstavce 1 písm. b)
jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let
ode dne odběru vzorku pitné vody. Náležitosti protokolu, formu jeho
elektronické podoby a datové rozhraní a způsob stanovení míst odběru
vzorků pitné vody upraví prováděcí právní předpis.

(3) Osoby uvedené v § 3 odst. 2
jsou povinny vypracovat provozní řád, ve kterém uvedou místa odběru
surové, popřípadě pitné vody, základní údaje o technologii úpravy
vody, používaných chemických látkách a chemických směsích, podmínky
údržby, plán kontrol provozu a technického stavu vodovodu nebo jiného
zařízení pro dodávku pitné vody, způsob stanovení míst odběru vzorků
pitné vody, rozsah a četnost kontrol a počet zásobovaných osob.
Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále jsou osoby uvedené
v § 3 odst. 2, s výjimkou osob zajišťujících náhradní zásobování
pitnou vodou a osob dodávajících pitnou vodu jako součást své
podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti, právnické osoby ve
vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích, povinny
zajistit, aby odběratelům^6a)
a dalším osobám, kterým dodávají pitnou vodu, byly k dispozici
aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody a látkách použitých
k úpravě vody.

(4) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví může rozsah a četnost kontroly pitné vody stanovené prováděcím
právním předpisem

a) z moci úřední rozšířit o ukazatele,
jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotě,
nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů
geologického složení, havárie nebo jiných mimořádných událostí, jakož
i zvýšit četnost kontrol pitné vody,

b) na žádost osoby uvedené v § 3
odst. 2 snížit v případě prokazatelně stálých a vyhovujících hodnot
ukazatelů jakosti dodávané pitné vody a jejího zdroje,

Náležitosti návrhů podle písmen a) a b) upraví
prováděcí právní předpis. Při postupu podle písmene b) může orgán
ochrany veřejného zdraví pro vybrané ukazatele kráceného rozboru v
určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím
právním předpisem snížit, pokud lze důvodně předpokládat, že nedojde
ke zhoršení jakosti pitné vody. Nejnižší povolená četnost kontroly
však nesmí být nižší než 50 % počtu vzorků stanovených v prováděcím
právním předpisu. U mikrobiologických ukazatelů a mikroskopického
obrazu lze četnost kontroly snížit jen v případě, že je navrhovatelem
prokázáno, že vyhovují všechny jejich ukazatele. Pro vybrané
ukazatele úplného rozboru, s výjimkou ukazatele enterokoky a
ukazatelů, které jsou předmětem kráceného rozboru, může orgán ochrany
veřejného zdraví v určité zásobované oblasti četnost kontroly
upravenou prováděcím právním předpisem snížit, jestliže má za to, že
se předmětný ukazatel nevyskytuje v pitné vodě v hodnotách, které by
mohly vést k nedodržení příslušného hygienického limitu, a lze
odůvodněně předpokládat, že nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody;
orgán ochrany veřejného zdraví nesmí v tomto případě vydat opatření
na dobu delší než 2 roky a u zdrojů uvedených v § 3 odst. 2
písm. a) na dobu delší než 3 roky.

(5) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty
nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím
právním předpisem nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona
příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, je povinna osoba uvedená
v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a
přijmout účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna
neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Orgán
ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření příčiny nedodržení
hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo změně nápravných
opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší mezní
hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno vnitřním
vodovodem^6a)
nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna
informovat o tom odběratele,^6a)
popřípadě další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou
vodu; v informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se
omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické
limity dodrženy. Jde-li v takovém případě o stavbu, v níž se voda
dodává veřejnosti, mají odběratelé^6a)
a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná voda, po
obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a
zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a
přijmout účinná nápravná opatření.

(6) Existuje-li u dané zásobované
oblasti podezření na výskyt dalších látek nebo mikroorganismů
neupravených prováděcím právním předpisem, osoba uvedená v § 3
odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství této látky nebo
mikroorganismu a oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví. V oznámení uvede kromě náležitostí podání
stanovených správním řádem zásobovanou oblast, množství dodávané vody
za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém byla
látka nebo mikroorganismus zjištěn, látku nebo mikroorganismus, jichž
se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů, původ látky
nebo mikroorganismu, pokud je znám, a plán nápravných opatření. Orgán
ochrany veřejného zdraví na základě oznámení osoby nebo vlastního
šetření určí hygienický limit pro výskyt takových látek nebo
mikroorganismů, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství,
které neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je
povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené
prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné
vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem
podle věty třetí jinak.

(7) Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je
povinna kontrolovat za podmínek stanovených rozhodnutím příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví i vodu, která nemá jakost pitné vody
a u níž již nelze povolit další prodloužení mírnějšího hygienického
limitu, ale je dodávána spotřebitelům; o dodávce takové vody je osoba
uvedená v § 3 odst. 2 povinna spotřebitele informovat.

(8) Žádost podle odstavce 4 písm. b)
musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat návrh
úpravy rozsahu a četnosti kontrol pitné vody s odůvodněním, označení
zásobované oblasti, množství dodávané vody za den a počet
zásobovaných obyvatel, průkaz o stálé jakosti vody a vyhovujících
hodnotách předmětných ukazatelů jakosti pitné vody a jejího zdroje a
výsledky kontrol za období posledních 2 let; pokud je počet rozborů
za toto období nižší než 6, musí žádost obsahovat i výsledky
předchozích let tak, aby byla doložena souvislá řada 6 výsledků.

(9) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly pitné vody,
než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že
získané výsledky jsou nejméně tak spolehlivé jako výsledky získané
pomocí metody upravené prováděcím právním předpisem.

§ 5

Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou,
teplou a surovou vodou, chemické látky a chemické směsi, úprava vody
a vodárenské technologie

(1) Výrobce nebo dovozce výrobku
určeného k přímému styku s pitnou, teplou nebo surovou vodou^6a)
při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování,
měření dodávky a dalších obdobných účelech (dále jen "výrobek
přicházející do přímého styku s vodou") a výrobce nebo dovozce
chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu
pitnou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby jejich složení a
značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k
použití odpovídalo hygienickým požadavkům upraveným prováděcím
právním předpisem. Výrobky, které nevyhovují těmto hygienickým
požadavkům, nesmí distributor^4a)
distribuovat. Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého
styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku
vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním
předpisem.

(2) Výrobce nebo dovozce výrobku
přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením
na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci^4a)
nebo u držitele autorizace (§ 83c) podle tohoto zákona a, jde-li
o stavební výrobky u osoby autorizované podle zvláštního právního
předpisu,^4a)
způsobem upraveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k
nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé vody; o ověření je povinen mít
záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření a způsob a rozsah záznamu o
ověření upravuje prováděcí právní předpis.

(3) Výrobce a dovozce musí výrobek
přicházející do přímého styku s vodou a chemickou látku nebo
chemickou směs, které by při nesprávném použití mohly způsobit
zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou, teplou
nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to
potřebné, i návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod
musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském.
Distributor^4a)
je povinen distribuovat takový výrobek nebo chemickou látku nebo
chemickou směs spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k
použití, popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného
použití.

(4) Jinak se při hodnocení bezpečnosti
výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, který je podle
zvláštního právního předpisu stavebním výrobkem,⁸)
postupuje podle zvláštního právního předpisu.^4a)

(5) Na žádost výrobce nebo dovozce
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhoduje o

a) přípustnosti, obsahu, popřípadě
migračním limitu látek, které nejsou upraveny v prováděcím právním
předpisu pro výrobky přicházející do přímého styku s vodou; to
neplatí, jde-li o výrobky uvedené v odstavci 4,

b) přípustnosti chemické látky nebo
chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou,
nestanovené v prováděcím právním předpisu.

(6) Žádost podle odstavce 5 musí
obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem označení typu
výrobku, chemické látky nebo chemické směsi, jejich obchodní název a
chemické složení, doklad o čistotě chemické látky nebo chemické směsi
podle příslušné technické normy, stručný popis technologie výroby s
výčtem všech surovin a přídatných látek, včetně údajů o rozkladných
produktech vznikajících při výrobě, zpracování, případně stárnutí,
údaje o koncentraci chemické látky nebo chemické směsi, údaj o
koncentraci účinné látky v chemické směsi, údaj o předpokládaném
způsobu použití výrobku, chemické látky nebo chemické směsi, metodu
stanovení navrhovaných přísad a jejich nečistot včetně produktů
interakcí a rozpadu, dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda
výrobek, navrhovaná látka, chemická látka nebo chemická směs byly
povoleny v jiných státech a pro jaké užití, údaje o toxicitě
navrhované látky, chemické látky nebo chemické směsi, návod k použití
výrobku, chemické látky nebo chemické směsi a dále, pokud jde o
žádost podle odstavce 5 písm. b), podrobný popis principu technologie
úpravy vody, údaj o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemické
látky nebo chemické směsi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené
vody při dlouhodobém požívání a metodu kontroly funkčnosti a
účinnosti technologie v běžné provozní praxi.

(7) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví vydá povolení podle odstavce 5, jestliže žadatel prokáže, že
nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody.

(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2
mohou při vodárenské úpravě surové vody^6a)
používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním
předpisem a chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím
právním předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b).

(9) Na žádost osoby uvedené v § 3
odst. 2 příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o
přípustnosti vodárenské technologie neupravené v prováděcím právním
předpisu. Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem
obsahovat označení typu technologie, popřípadě její obchodní název,
popis účelu technologie a odůvodnění jejího použití, návod k použití,
podrobný popis principu technologie úpravy vody včetně použitého
zařízení a přesného složení chemických látek a chemických směsí,
pokud je jejich přidání do vody součástí technologie, doklad, že
použité zařízení, chemické látky a chemické směsi odpovídají
požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, údaje o změnách
jakosti upravené vody, a to mikrobiologické, chemické a fyzikální
včetně vedlejších či rozkladných produktů vznikajících v důsledku
aplikace navrhované technologie, doklad, že jsou splněny hygienické
požadavky stanovené na jakost pitné vody, metody kontroly funkčnosti
a účinnosti technologie v běžné provozní praxi, doklad o zdravotní
bezpečnosti upravené vody při jejím dlouhodobém požívání, pokud se
jedná o technologii, která předpokládá změnu fyzikálních vlastností
vody nebo vnos chemických látek neupravených prováděcím právním
předpisem do vody a dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda a za
jakých podmínek byla technologie povolena pro úpravu pitné vody v
jiných státech. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví k použití
vodárenské technologie povolení vydá, jestliže žadatel prokáže, že
vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vody a nedojde k
jejímu negativnímu ovlivnění.

(10) Osoby vyrábějící teplou vodu (§
3 odst. 3) mohou při úpravě této vody používat jen chemické látky a
chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené
podle odstavce 5 písm. b).

(11) K jímání, odběru, dopravě, úpravě,
rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové, pitné a teplé vody a
pro obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a
odběratelé^6a)
používat jen výrobky, které vyhovují hygienickým požadavkům podle
odstavců 1 až 3 nebo byly povoleny podle odstavce 7.

Přírodní a umělá koupaliště a sauny

§ 6

(1) V tomto zákoně se rozumí

a) přírodním koupalištěm stavba
povolená k účelu koupání nebo nádrž ke koupání, v nichž je voda ke
koupání obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vody nebo trvalým
přítokem a odtokem chemicky neupravované podzemní nebo povrchové
vody^8a),
nebo stavba povolená k účelu koupání vybavená systémem přírodního
způsobu čištění vody ke koupání (dále jen „stavba ke koupání“),
nebo povrchová voda^8a),
ve které nabízí službu koupání provozovatel,

b) umělým koupalištěm plavecký bazén,
koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště.

(2) Za koupaliště podle odstavce 1 se
nepovažují lázeňské a léčebné bazény a voda sloužící k léčebným
účelům.

§ 6a

(1) Provozovatel přírodního nebo
umělého koupaliště nebo sauny je povinen zajistit, aby koupající se
fyzické osoby nebyly vystaveny zdravotním rizikům plynoucím ze
znečištění vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování.
Provozovatelem se rozumí osoba, která poskytuje saunování nebo
koupání v přírodním nebo umělém koupališti. Ke splnění povinnosti
podle věty první je provozovatel

a) umělého koupaliště nebo sauny
povinen zajistit, aby voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování
vyhovovala hygienickým limitům mikrobiologických, fyzikálních a
chemických ukazatelů jakosti,

b) přírodního koupaliště povinen
monitorovat jakost vody ke koupání nebo sprchování zajištěním
laboratorní kontroly ukazatelů znečištění podle odstavce 3 písm. a) a
c), prováděním vizuální kontroly znečištění vody ke koupání
makroskopickými řasami nebo odpady a hodnocením znečištění vody ke
koupání z hlediska možného ovlivnění zdraví koupajících se fyzických
osob; obdobnou povinnost má krajská hygienická stanice v případě
povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst.
1 písm. a), nemá-li tuto povinnost provozovatel nebo osoba uvedená v
§ 6d.

(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a)
nebo b) při zajištění vody ke sprchování provozovatel přírodního nebo
umělého koupaliště nebo sauny nemá, je-li voda ke sprchování dodávána
postupem podle § 3 odst. 3.

(3) Znečištěním vody ke koupání nebo
ochlazování se rozumí

a) překročení hygienického limitu
mikrobiologického ukazatele jakosti vody ke koupání v přírodním
koupališti nebo překročení hygienického limitu fyzikálního ukazatele
vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo ve stavbě povolené k účelu
koupání vybavené systémem přírodního způsobu čištění vody,

b) překročení hygienického limitu
mikrobiologického, fyzikálního nebo chemického ukazatele jakosti vody
ke koupání v umělém koupališti nebo ochlazování v sauně,

c) překročení limitní hodnoty ukazatele
rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupališti;
rozmnožením sinic se rozumí nahromadění sinic ve formě květu, koberce
nebo pěny, nebo

d) výskyt odpadů nebo makroskopických
řas v rozsahu, který ovlivňuje jakost vody ke koupání v přírodním
koupališti a představuje riziko pro zdraví koupajících se fyzických
osob.

(4) Znečištění vody ke sprchování se
posuzuje podle hygienických limitů ukazatelů jakosti vody ke koupání,
jde-li o přírodní nebo umělé koupaliště, nebo podle hygienických
ukazatelů vody k ochlazování, jde-li o saunu.

(5) Hygienické limity ukazatelů jakosti
vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně se stanoví
jako mezní hodnoty nebo nejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotou je
hodnota, jejíž překročení signalizuje nedodržení některého ukazatele
nebo hygienického požadavku, které mohou vést k ohrožení zdraví
koupajících se fyzických osob. Nejvyšší mezní hodnotou je hodnota,
při jejímž překročení je ohroženo zdraví koupajících se fyzických
osob.

(6) Mezní a nejvyšší mezní hodnoty
mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke
koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně, hygienické limity
mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním
koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla
sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody a
pravidla monitorování jakosti vody v přírodním koupališti, dále
pravidla pro její posuzování, hodnocení a klasifikaci a způsob,
termíny a rozsah informování veřejnosti v přírodním koupališti upraví
prováděcí právní předpis.

§ 6b

(1) Dojde-li ke znečištění vody ke
koupání nebo sprchování, je provozovatel přírodního koupaliště
povinen informovat o této skutečnosti veřejnost, a to po celou dobu
trvání znečištění. Informace musí být umístěna na všech pokladnách u
vstupu na koupaliště, a pokud zde nejsou, v blízkosti koupaliště na
viditelném místě, musí být snadno čitelná, v nesmazatelné formě a
nesmí obsahovat jiné údaje než údaje týkající se znečištění vody.
Dojde-li k překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve
vodě ke koupání v přírodním koupališti, provede provozovatel dále
neprodleně doplňující chemické a organoleptické vyšetření jakosti
vody ke koupání v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(2) Provozovatel umělého koupaliště
nebo sauny je povinen v případě překročení mezní hodnoty ukazatele
jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování provést kontrolu
dodržení požadavků stanovených tímto zákonem k provozování umělého
koupaliště nebo sauny. V případě překročení nejvyšší mezní hodnoty
ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování je
povinen provoz nebo oddělitelnou část provozu umělého koupaliště nebo
sauny do doby odstranění závady zastavit.

(3) Provozovatel umělého koupaliště
nebo sauny je povinen o zastavení provozu umělého koupaliště nebo
sauny nebo jejich části po dobu trvání znečištění vody informovat
veřejnost; pro provedení a umístění informace se použije odstavec 1
věta druhá obdobně.

(4) Znečištění vody v přírodním nebo
umělém koupališti nebo sauně, které vedlo k postupu podle odstavce 1
věty první nebo odstavce 3, je provozovatel povinen bezodkladně
oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. V oznámení uvede
kromě náležitostí podání stanovených správním řádem důvod postupu
podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, přijaté opatření a
očekávanou dobu jeho trvání.

§ 6c

(1) Provozovatel přírodního nebo
umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen

a) zajistit u držitele osvědčení o
akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na
výrobky⁸),
držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře vydaného podle
vodního zákona^8a)
nebo u držitele autorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c)
odběr vzorků vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně
dalších a dodatečných vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle
prováděcího právního předpisu a podle monitorovacího kalendáře (§
82a), jde-li o jakost vody ke koupání v přírodním koupališti na
povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel
podle § 6a, nebo povrchových vodách využívaných ke koupání podle
§ 6d; pokud jde o vodu ke sprchování, provozovatel tuto
povinnost nemá, je-li voda dodávána postupem podle § 3 odst. 3,

b) zajistit u osoby uvedené v písmeni
a) vystavení protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody v
elektronické podobě,

c) uchovávat protokol o výsledku
laboratorní kontroly jakosti vody po dobu 5 let ode dne jeho
vyhotovení,

d) předat v elektronické podobě
protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví,

e) splnit hygienické požadavky pro
členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo
sauny,

f) vypracovat provozní řád, ve kterém
uvede obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
nebo jméno a příjmení a sídlo, jde-li o podnikající fyzickou osobu,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění přírodního nebo
umělého koupaliště nebo sauny, způsob zajištění vody ke sprchování,
způsob úpravy vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, pokud je
voda upravována, popis míst odběru vzorků vody, způsob manipulace s
prádlem, pokud je spotřebiteli půjčováno v rámci služby, způsob
očisty prostředí, a v případě umělých koupališť a saun způsob
kontroly dodržování základních zásad hygienického chování
návštěvníků,

g) předložit ke schválení návrh
provozního řádu podle písmene f) a jeho změn příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví.

(2) Metody, pravidla, četnost, termíny
a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání, sprchování nebo
ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní
kontroly jakosti vody, náležitosti, formu a datové rozhraní
elektronického protokolu podle odstavce 1 písm. b), hygienické
požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého
koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis.

§ 6d

Osoba, která podle živnostenského zákona⁶⁰)
ve stavbách nebo zařízeních, jež jsou na pozemcích využívaných ke
koupání fyzických osob v souvislosti s povrchovými vodami,

a) provozuje tělovýchovné nebo
sportovní zařízení nebo zařízení sloužící regeneraci nebo rekondici,

b) poskytuje tělovýchovné nebo
sportovní služby, nebo

c) provozuje hostinskou činnost, v
jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby
v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách nebo obdobných
ubytovacích zařízeních,

a v nabídce svých služeb spotřebiteli nebo v
reklamě výslovně nabízí možnost koupání nebo využívání těchto
povrchových vod, má povinnosti uvedené v § 6a odst. 1 písm. b),
§ 6b odst. 1 a v § 6c odst. 1 písm. a) až d).

§ 6e

Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí
použití jiné metody laboratorní kontroly vody, než stanoví prováděcí
právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou
rovnocenné výsledkům získaným pomocí metod a pravidel jejich použití
uvedených v prováděcím právním předpisu. Způsob prokázání
rovnocennosti metod a pravidel stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6f

(1) Provozovatel umělého koupaliště
nebo sauny je dále povinen

a) při výběru zdroje vody posoudit jeho
vydatnost, jakost, možnost jeho úpravy a provést laboratorní rozbory
vody ve zdroji,

b) vodu ke koupání, sprchování nebo
ochlazování dezinfikovat, upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické
požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu
recirkulace,

c) kontrolovat chod úpravny vody včetně
dezinfekčního zařízení a provádět orientační kontrolu jakosti vody ke
koupání,

d) dodržovat hygienické požadavky na
vlastnosti materiálů vybavení umělého koupaliště nebo sauny,
vlastnosti pomůcek, které přicházejí do styku s vodou ke koupání,
jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz bazénu pro kojence a
batolata, i hygienické požadavky na oblečení kojenců a batolat při
koupání,

e) monitorovat jakost vody ke koupání v
ukazatelích stanovovaných na místě a charakterizujících provozní
zatížení bazénu a účinnost dezinfekce, a dále provádět kontrolu
teploty vody v bazénu a na jejím základě dodržovat požadavky, které s
teplotou vody souvisejí,

f) vyznačit údaje o naměřené teplotě
vody ke koupání a teplotě vzduchu umělého koupaliště a zveřejnit je
na viditelném místě v prostoru ke koupání,

g) dodržovat hygienické požadavky na
mikroklimatické podmínky umělého koupaliště nebo sauny a způsob
jejich měření,

h) vést provozní deník a evidenci o
výsledcích kontrol a měření provedených podle písmen c), e) a g) a
uchovávat je po dobu 1 roku.

(2) Zjistí-li provozovatel ve vodě ke
koupání, sprchování nebo ochlazování výskyt látky neuvedené v
prováděcím právním předpise, která může ovlivnit veřejné zdraví, je
povinen neprodleně podat žádost o povolení a stanovení podmínek
jejího výskytu, nebo provoz umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich
části zastavit. V žádosti uvede látku a její množství nebo
koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu, hodnocení zdravotních
rizik výskytu této látky a jejího limitu a způsob, rozsah a četnost
kontroly dodržení navrženého hygienického limitu. Příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví výskyt látky rozhodnutím povolí, pokud
navržená koncentrace nebo množství neohrožuje veřejné zdraví.
Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen provozování umělého
koupaliště nebo sauny zastavit. Zjistí-li příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací, že látka
nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z moci
úřední změní nebo odejme.

(3) Hygienické požadavky na vydatnost,
jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště
a sauny, dezinfekci, úpravu, obměnu a teploty vody ke koupání,
hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a
intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vybavení
umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení
kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické podmínky umělého
koupaliště a sauny a způsob jejich měření upraví prováděcí právní
předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání,
náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků
kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní předpis.

§ 6g

(1) Ministerstvo zdravotnictví
každoročně do 31. března sestaví ve spolupráci s Ministerstvem
životního prostředí a Ministerstvem zemědělství seznam, ve kterém
uvede

a) přírodní koupaliště na povrchových
vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle §
6a, povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d a další
povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký
počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví trvalý zákaz koupání (dále jen „další
povrchové vody ke koupání“); přírodní koupaliště na povrchových
vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel podle §
6a, a povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d se do této
části seznamu zařadí jen v případě, že lze u nich očekávat, že se v
nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán
příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo
trvalé varování před koupáním; velký počet fyzických osob se posuzuje
s ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam
koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání,

b) přírodní koupaliště místního významu
na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel
podle § 6a nebo využívaných ke koupání podle § 6d, pro
které nebyl vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý
zákaz koupání,

c) koupací sezónu.

(2) Koupací sezónou jednotlivých
přírodních koupališť se rozumí zpravidla období od 30. května do 1.
září nebo období, během něhož lze očekávat velký počet koupajících se
fyzických osob.

(3) Seznam podle odstavce 1 zpřístupní
Ministerstvo zdravotnictví na dobu 10 kalendářních dnů na své úřední
desce a úředních deskách krajských hygienických stanic a jejich
územních pracovišť veřejnosti k připomínkám; za den, od kterého
počíná plynout tato doba, se považuje den, ve kterém byl seznam
vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na základě vyhodnocení
uplatněných připomínek uveřejní Ministerstvo zdravotnictví na úřední
desce ve svém sídle, na úředních deskách v sídle krajských
hygienických stanic a na Portálu veřejné správy. Ministerstvo
životního prostředí předloží seznam vod ke koupání podle odstavce 1
písm. a) každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské komisi s
uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti předchozímu roku.

(4) Ministerstvo životního prostředí ve
spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví dále předloží Evropské
komisi do 31. prosince kalendářního roku za uplynulou koupací sezónu
zprávu o výsledcích monitorování a posouzení jakosti povrchových vod
uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) spolu s informací o
pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a s popisem
významných opatření, která byla podle tohoto zákona a vodního
zákona^8a)
přijata příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání.

(5) Ministerstvo zdravotnictví dále
informuje Evropskou komisi o povolení podle § 6e k provedení
mikrobiologického rozboru vod ke koupání uvedených v seznamu podle
odstavce 1 písm. a) včetně hodnocení rovnocennosti metodám a
pravidlům stanoveným prováděcím právním předpisem.

Díl 2

Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí
a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické
požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí

§ 7

Hygienické požadavky na prostory a provoz škol a
školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti, zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc, služby péče o dítě v dětské skupině
a živností, jejichž předmětem je péče o děti

(1) Školy a školská zařízení⁹)
zapsaná do školského rejstříku¹⁰),
s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a
dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc^10a)
(dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání") jsou povinny
zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím
právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz,
osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou,
úklid a nakládání s prádlem. Povinnost uvedenou ve větě první má i
osoba provozující v provozovně živnost, jejíž náplní je péče o děti
do 3 let věku nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí
nad 3 roky věku v předškolním zařízení, soukromé škole nebo zařízení
sloužícím odbornému vzdělávání, nezařazených do rejstříku škol a
školských zařízení a dále poskytovatel služby péče o dítě v dětské
skupině, pokud se jedná o dětskou skupinu nad 12 dětí.

(2) Režim dne zohledňující věkové a
fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové
výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim
stravování včetně pitného režimu upraví zařízení pro výchovu a
vzdělávání v provozním řádu.

(3) K předcházení vzniku a šíření
infekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno
zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky
akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro
ně dohled zletilé fyzické osoby.

§ 7a

Provozovatel potravinářského podniku nesmí ve
škole nebo školském zařízení zapsaných do školského rejstříku⁸⁹)
nabízet k prodeji ani prodávat potraviny⁹⁰),
které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí,
žáků a studentů. Požadavky na potraviny, které odpovídají výživovým
požadavkům na zdravou výživu dětí, žáků a studentů a lze je nabízet k
prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, stanoví jiný
právní předpis o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná
reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a
školských zařízeních.

§ 8

Zotavovací akce

(1) Zotavovací akcí je organizovaný
pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož
účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost,
popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti.

(2) Osoba, která přijala děti na
zotavovací akci (dále jen "pořádající osoba"), je povinna
zajistit její umístění, zásobování vodou a odstraňování odpadků a
splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky upravenými
prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je dále povinna
dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční členění staveb a
zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování, úklid, stravování a
režim dne, které upraví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní
předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba na zotavovací
akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže budou splněny
podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem.

(3) Pořádající osoba je povinna jeden
měsíc před zahájením zotavovací akce ohlásit příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví

a) termín a místo jejího konání,

b) počet dětí zúčastněných na
zotavovací akci,

c) způsob jejího zabezpečení pitnou
vodou a

d) způsob zajištění stravování
účastníků zotavovací akce.

(4) Jako součást ohlášení podle
odstavce 3 předloží pořádající osoba v případě, že pitná voda není
zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst. 2, protokol o kráceném
rozboru jakosti pitné vody. Rozsah kráceného rozboru jakosti pitné
vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol nesmí být starší než
3 měsíce.

§ 9

Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na
zotavovací akci

(1) Škola může na školu v přírodě
vyslat jen dítě, které

a) je zdravotně způsobilé k účasti na
ní a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že
je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro
trvalou kontraindikaci,

b) nejeví známky akutního onemocnění
(například horečky nebo průjmu), a

c) ve 14 kalendářních dnech před
odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou
nemocnou infekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není
nařízeno karanténní opatření.

(2) Pořádající osoba může na zotavovací
akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci
1.

(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro
účast na škole v přírodě nebo zotavovací akci posuzuje a posudek
vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické
lékařství pro děti a dorost¹¹).
Tento poskytovatel zdravotních služeb v posudku dále uvede, zda se
dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je
proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou
kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek
o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od
data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní
způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c)
potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte¹²)
nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně
zmocnil; toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o
zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný
zástupce nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte
písemně zmocnil pořádající osobě nebo vysílající škole pro účely
podle § 11 odst. 1 písm. b) a e).

(4) Škola, která vysílá děti na školu v
přírodě, je povinna ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví jeden měsíc před jejím zahájením údaje v rozsahu podle §
8 odst. 3 a poskytnout mu doklad podle § 8 odst. 4.

§ 10

Podmínky účasti fyzických osob činných při škole
v přírodě a zotavovací akci

(1) Fyzické osoby činné při škole v
přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k
této činnosti zdravotně způsobilé.

(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a
posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru
všeobecné praktické lékařství¹¹).
Tento posudek má platnost 2 roky od data vystavení, pokud během této
doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o
zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v
přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických¹³)
a zdravotnických pracovníků,¹⁴)
vysílající škole nebo pořádající osobě pro účely podle § 11
odst. 1 písm. b) a e).

(3) Fyzické osoby činné při stravování
musí splňovat požadavky stanovené pro výkon činností epidemiologicky
závažných v § 19 odst. 2 a odst. 3 větě první. Při prověřování
znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví postupuje příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví podle § 19 odst. 3.

§ 11

Povinnost školy, která vysílá děti na školu v
přírodě, a pořádající osoby

(1) Škola, která vysílá děti na školu v
přírodě, a pořádající osoba jsou povinny zajistit

a) základní péči o zdraví všech
účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě,
kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených tímto zákonem
a prováděcím právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní
hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou
fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto
zákona považuje fyzická osoba, která získala způsobilost k výkonu
zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, všeobecné sestry,
porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického
asistenta, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se
zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo
zotavovací akci, a student oboru všeobecné lékařství nebo zubní
lékařství po úspěšném ukončení třetího ročníku; náplň kursu první
pomoci upraví prováděcí právní předpis,

b) účast pouze fyzických osob, které
splňují podmínky stanovené v § 10; účast zdravotníka při
kontrole zdravotních průkazů fyzických osob uvedených v § 10
odst. 3, při převzetí posudků a prohlášení podle § 9 odst. 3 a §
10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost
zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo
školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti
(§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu
zdravotník uvede závěr posudku a který poskytovatel zdravotních
služeb posudek vydal,

c) vrácení posudků o zdravotní
způsobilosti po ukončení školy v přírodě nebo zotavovací akce
zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným při škole v přírodě
nebo zotavovací akci,

d) vybavení lékárničky pro školu v
přírodě nebo zotavovací akci podle druhu akce; nejmenší obsah
lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací akce upraví prováděcí
právní předpis,

e) vedení zdravotnického deníku a
seznamu účastníků, prohlášení podle § 9 odst. 3 věty páté,
výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických osob
činných při škole v přírodě nebo zotavovací akci a následné
uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy v
přírodě nebo zotavovací akce,

f) informovanost osoby, která má dítě v
péči, o zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě
nebo zotavovací akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí.

(2) Pořádající osoba je dále povinna
zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akci,
s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o
předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jiných poškození
zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud
nezúčastnily.

§ 11a

Za zotavovací akci se považuje i výchovně
rekreační tábor pro děti,^10a)
a to i v případě, že se ho účastní mladiství. Na pořádání výchovně
rekreačních táborů se vztahují podmínky upravené pro pořádání
zotavovacích akcí v § 8 až 11. Povinnosti pořádající osoby plní
pověřená osoba, která tábor zřídila^10a).

§ 12

Jiné podobné akce pro děti

Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo
po dobu kratší, než stanoví § 8 odst. 1, s výjimkou akcí
pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která
akci pořádá, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování
akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem
pro zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují
podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3.

§ 13

Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky
na venkovní hrací plochy

(1) Uživatelé staveb zařízení pro
výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro
zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, zařízení sociálních
služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování
většího počtu osob jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí
pobytových místností¹⁵)
v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických,
fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními
předpisy. Tím není dotčena povinnost vlastníka stavby podle
zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v dobrém stavebním
stavu.¹⁶)

(2) Provozovatel venkovní hrací plochy
určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám
dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně
znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním
předpisem. Podmínky provozování takové hrací plochy s pískovištěm,
režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů
upraví provozovatel v provozním řádu.

§ 14

Výjimky z hygienických požadavků stanovených v §
7 odst. 1 je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana
veřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Díl 3

Hygienické požadavky na provoz zdravotnických
zařízení a některých zařízení sociálních služeb

§ 15

(1) Poskytovatel zdravotních služeb
nebo poskytovatel sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro
osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se
zvláštním režimem, (dále jen „osoba poskytující péči“),
jsou povinni činit hygienická a protiepidemická opatření k
předcházení vzniku a šíření infekce spojené se zdravotní péčí.
Infekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo patologický
stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce nebo jeho
produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými osobou
poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v týdenním stacionáři,
domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo v
domově se zvláštním režimem, v příslušné inkubační době.

(2) Osoba poskytující péči je povinna
stanovit opatření podle odstavce 1 v provozním řádu. Poskytovatelé
zdravotních služeb, jejichž součástí je dětský domov pro děti do 3
let věku jsou povinni v provozním řádu dále upravit režim dne
zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a režim stravování.
Návrh provozního řádu a změnu provozního řádu schvaluje rozhodnutím
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. U poskytovatelů zdravotních
služeb příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v rozhodnutí uvede,
pro jakou formu, popřípadě druh zdravotní péče, obor zdravotní péče a
místo poskytování je provozní řád vydáván, popřípadě název zdravotní
služby, pro kterou je provozní řád vydáván.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb
poskytující akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči je
povinen poskytnout součinnost orgánu ochrany veřejného zdraví, který
u něj provádí prevalenční studii infekcí spojených se zdravotní péčí
[§ 82 odst. 2 písm. s)].

§ 16

(1) Osoba poskytující péči je při
výskytu infekce spojené se zdravotní péčí nebo při podezření na její
výskyt povinna neprodleně zjistit její příčiny a zdroje, způsob
přenosu původce a provést odpovídající protiepidemická opatření k
zamezení jejího dalšího šíření.

(2) Osoba poskytující péči je dále
povinna neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
případy infekce spojené se zdravotní péčí, jde-li o hromadný výskyt,
těžké poškození zdraví nebo úmrtí pacienta; způsob a obsah hlášení
stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

(1) Osoba poskytující péči je povinna
dodržet hygienické požadavky pro příjem fyzických osob do
zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v §
15 odst. 1, jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a výkon a
kontrolu dezinfekce, sterilizace a vyššího stupně dezinfekce upravené
prováděcím právním předpisem.

(2) Dezinfekcí je soubor opatření ke
zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo
kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke
vnímavé fyzické osobě.

(3) Vyšším stupněm dezinfekce jsou
postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub
a některých bakteriálních spór, nezaručují však usmrcení ostatních
mikroorganismů (například vysoce rezistentních spór) a vývojových
stadií zdravotně významných červů a jejich vajíček.

(4) Sterilizací je proces, který vede k
usmrcování všech mikroorganismů schopných rozmnožování včetně spór, k
nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně významných červů a
jejich vajíček.

(5) O provedené sterilizaci a jejím
výsledku je osoba poskytující péči povinna vést evidenci v rozsahu
upraveném prováděcím právním předpisem. Jiný způsob sterilizace může
osoba poskytující péči použít jen na základě povolení příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti o povolení uvede osoba
poskytující péči způsob sterilizace a průkaz jeho účinnosti.

§ 18

(1) Osoba poskytující péči a osoba
provozující prádelnu jsou povinny zdravotnické prádlo^17a)
ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného
v § 15 odst. 1 ukládat podle povahy znečištění, převážet, prát
ho a zacházet s ním způsobem upraveným prováděcím právním předpisem.
Osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo^17a)
ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného
v § 15 odst. 1, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem
upraveným prováděcím právním předpisem.

(2) Osoba poskytující péči je povinna
ve zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb uvedeném v §
15 odst. 1 používat vodu, která má jakost vody pitné, pokud druh
poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti.
K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3
odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného
zdraví. V žádosti osoba poskytující péči uvede mikrobiologické,
biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody,
jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto
ukazatelů s ohledem na způsob užití vody.

(3) Pro provoz bazénu nebo sauny jako
součásti léčebně rehabilitační péče nebo lázeňské léčebně
rehabilitační péče poskytované osobou poskytující péči se použijí §
6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1 písm. a) až d), pokud
upravují hygienické požadavky na umělá koupaliště nebo sauny,
obdobně. To neplatí, pokud osoba uvedená ve větě první přivádí do
bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z
přírodního léčivého zdroje musí osoba uvedená ve větě první zajistit
dodržení hygienických limitů mikrobiologických, fyzikálních a
chemických ukazatelů jakosti stanovené prováděcím právním předpisem;
pro kontrolu jakosti této vody se použijí § 6c odst. 1 písm. a)
až d) obdobně.

Díl 4

Hygienické požadavky na výkon činností
epidemiologicky závažných a ubytovací služby

§ 19

Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky
závažných

(1) Za činnosti epidemiologicky závažné
se považují provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba
potravin,¹⁸)
uvádění potravin do oběhu,¹⁸)
výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů^6a),
provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária,
kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb,
provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže.

(2) Fyzické osoby přicházející při
pracovních činnostech ve stravovacích službách (§ 23) při výrobě
potravin nebo při uvádění potravin do oběhu¹⁸)
do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo
plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy, fyzické
osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při
provozování vodovodů^6a)
do přímého styku s vodou a fyzické osoby přicházející při pracovních
činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s
kosmetickými přípravky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele
(dále jen "fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky
závažné") musí mít zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně
veřejného zdraví. Zdravotní průkaz před zahájením činnosti podle věty
první vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru
všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a
dorost¹¹)
nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb⁶¹).
Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní
prohlídku.

(3) Rozsah znalostí nutných k ochraně
veřejného zdraví podle odstavce 2 upraví prováděcí právní předpis.
Tyto znalosti je u fyzické osoby vykonávající činnosti
epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu státního zdravotního
dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud podle
rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická osoba znalosti
nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby
úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem
ochrany veřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je
povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15
kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o
přezkoušení doručena. Složení komise, vzor osvědčení o úspěšném
složení zkoušky a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní
předpis.

§ 20

Povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti
epidemiologicky závažné

Fyzická osoba vykonávající činnosti
epidemiologicky závažné je povinna

a) podrobit se v případech upravených
prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu
ochrany veřejného zdraví lékařským prohlídkám a vyšetřením, která
provede registrující poskytovatel zdravotních služeb nebo
poskytovatel pracovnělékařských služeb¹¹),
stanoví-li tak zákon o specifických zdravotních službách⁶¹),

b) informovat poskytovatele zdravotních
služeb podle písmene a) o druhu a povaze své pracovní činnosti,

c) mít u sebe zdravotní průkaz a na
vyzvání ho předložit orgánu ochrany veřejného zdraví,

d) uplatňovat při pracovní činnosti
znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a
provozní hygieny v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise.

§ 21

Podmínky provozování činností epidemiologicky
závažných

(1) Osoba provozující činnosti
epidemiologicky závažné je povinna

a) dodržovat zásady provozní hygieny
upravené prováděcím právním předpisem,^19a)
jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním
předpisem,^19a)
pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2
větě první,

b) zajistit uplatňování znalostí a
zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci
a spolupracujícími rodinnými příslušníky a

c) zajistit, aby výkonem činností
epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví
fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.

(2) K výkonu činností epidemiologicky
závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu
pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh
činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití
vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je
třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Osoba
provozující činnosti epidemiologicky závažné v žádosti o udělení
povolení k užití takové vody uvede mikrobiologické, biologické,
fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a
způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na
způsob užití vody. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností
epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo
použitelným předpisem Evropské unie.

(3) Osoba provozující holičství,
kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a
rekondiční služby a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je
povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru
poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede
podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení,
zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by
mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce
a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví
spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí
provozovny.

(4) Provozní řád podle odstavce 3 a
jeho změny předloží osoba uvedená v odstavci 3 před jejich přijetím
ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Schválený
provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád
je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit vždy při změně podmínek
pro výkon činností epidemiologicky závažných.

§ 21a

Ubytovací služby

Osoba poskytující ubytování v ubytovacích
zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnosti a osoba
provozující živnost ubytovací služby,^8b)
s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v
rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou
povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky
činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění,
způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího
zařízení. Pokud je ubytování v zařízeních podle věty první
poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po
sobě jdoucích, uvede osoba uvedená ve větě první v provozním řádu
dále počet a plochu ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu
ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem,
sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob
vytápění ubytovacích jednotek a teplotu vnitřního vzduchu v otopném
období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody v
ubytovacích jednotkách. Provozní řád a jeho změny předloží před
jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek
pro poskytování služby.

§ 22

Zákaz výkonů

Osoba provozující kosmetické, masérské,
regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúru,
manikúru, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže,
nesmí provádět výkony na nemocné kůži, manipulace s jizvami a
mateřskými znaménky, výkony na sliznicích, oční spojivce a rohovce.

Další podmínky provozování stravovacích služeb

§ 23

(1) Stravovací službou je výroba,
příprava nebo rozvoz pokrmů provozovatelem potravinářského podniku za
účelem jejich podávání v rámci živnosti hostinská činnost²⁰),
ve školní jídelně²¹),
menze, v dětské skupině⁷⁵),
při stravování osob vykonávajících vojenskou činnou službu, fyzických
osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence,
v rámci zdravotních a sociálních služeb včetně lázeňské léčebně
rehabilitační péče, při stravování zaměstnanců, poskytování
občerstvení a za účelem podávání pokrmů jako součásti ubytovacích
služeb a služeb cestovního ruchu.

(2) Pokrmem je potravina včetně nápoje,
kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby
mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací
služby.

(3) Stravovací službu může osoba, která
ji provozuje, poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje
hygienickým požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové a
dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení,
odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení upraveným přímo
použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva.

(4) Provozovatel potravinářského
podniku provozující stravovací službu je povinen zajistit, aby
fyzické osobě se zdravotním postižením byl umožněn vstup do
stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního
psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na požádání
provozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací
službu, jeho zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, která vykonává v
provozovně činnost pro tohoto provozovatele, předložit doklad o
výcviku psa.

(5) Provozovatel potravinářského
podniku provozující stravovací službu je povinen nejpozději v den
jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění
provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti
nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu stravovací
služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a
právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních
právních předpisů obchodní firmu a bydliště.

§ 24

(1) Provozovatel potravinářského
podniku provozující stravovací službu je dále povinen

a) k výrobě a přípravě pokrmů používat
jen látky, suroviny, polotovary a potraviny, které vyhovují
požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy²³)
nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím orgánu ochrany
veřejného zdraví; látky, suroviny, polotovary a potraviny skladovat
za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,

b) dodržovat podmínky upravené
prováděcím právním předpisem pro výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu,
značení, skladování a uvádění pokrmů do oběhu,

c) zajistit, aby podávané pokrmy měly
odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle
skupiny spotřebitelů, pro které jsou určeny,

d) dodržovat při odběru a uchovávání
vzorků pokrmů postup upravený prováděcím právním předpisem,

e) zajistit dodržování zákazu kouření v
rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem²⁷).

(2) Provozovatel potravinářského
podniku provozující stravovací službu, který používá k výrobě nebo
přípravě pokrmů volně rostoucí jedlé houby z vlastního sběru, musí
mít osvědčení prokazující znalost hub podle zvláštních právních
předpisů^27a)
nebo za podmínek těchto zvláštních právních předpisů ustanoveného
odpovědného zástupce, který má osvědčení prokazující znalost hub.

Díl 5

Hygienické požadavky na předměty běžného užívání

§ 25

Vymezení předmětů běžného užívání

Předměty běžného užívání se pro účely tohoto
zákona rozumějí

a) materiály a předměty určené pro styk
s potravinami upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o
materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami^27b),

b) kosmetické přípravky upravené přímo
použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³)
a

c) výrobky pro děti ve věku do 3 let, s
výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) a b), hraček a potravin.

§ 26

Povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a
distributora předmětů běžného užívání

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů
běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a c) je povinen, pokud
přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, zajistit, aby
jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení
na trh bezpečné,^26a)
zejména aby

a) za obvyklých nebo běžně
předvídatelných podmínek nezpůsobily poškození zdraví fyzických osob
nebo nepříznivé ovlivnění potraviny nebo pokrmu,

b) vyhovovaly prováděcím právním
předpisem stanoveným hygienickým požadavkům na jejich složení,
vlastnosti a mikrobiologickou čistotu; dodržení hygienických
požadavků na složení a vlastnosti výrobků a materiálů uvedených v §
25 písm. a) a c) je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit
za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení a
výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci,

c) byly baleny, pokud to jejich
charakter vyžaduje, do bezpečných^26a)
obalů,

d) byly s ohledem na svou povahu a
způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k
použití, popřípadě obsluze a čištění. Ve značení předmětu běžného
užívání musí uvést i údaje upravené prováděcím právním předpisem, a
to způsobem, který tento předpis upravuje. Rozsah vybavení předmětů
běžného užívání písemným prohlášením a návody a jejich náležitosti
upraví prováděcí právní předpis.

(2) Pokud přímo použitelný předpis
Evropské unie nestanoví jinak, dovozce nemá povinnost zkoušet a
hodnotit složení a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 písm. a)
a c) a vést o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost
vybavit předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1
písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky:

a) povinnosti zkoušet a hodnotit
složení a vlastnosti výrobků, vést o tom dokumentaci a vydat písemné
prohlášení splnil v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího
právního předpisu výrobce v zahraničí a

b) dovozce zajistí pro kontrolní účely
na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví předložení
dokumentace o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto
výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým překladem
prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného výrobcem v zahraničí.

(3) Distributor^4a)
nesmí distribuovat ty předměty běžného užívání podle § 25 písm.
c) uvedené na trh, které nejsou v souladu s tímto zákonem značeny a
vybaveny písemným prohlášením, návodem k použití, popřípadě obsluze a
čištění. Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání
uvedeného v § 25 písm. a) a c) určit, odpovídá za splnění
povinností podle odstavce 1 distributor^4a).
Distributor je povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním
předpisem zajistit značení předmětu běžného užívání, který není
zabalen v obalu určeném pro spotřebitele a je balen v místě prodeje
na přání spotřebitele. Předměty běžného užívání s prošlým datem
minimální trvanlivosti je prodávající^29a)
povinen umístit odděleně a zřetelně označit údajem o skončení doby
minimální trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen, jsou-li
bezpečné^26a).

(4) Hygienické požadavky uvedené v
odstavci 1 se vztahují i na předměty běžného užívání uvedené v §
25 písm. c) nabízené jako použité. Na tyto předměty běžného užívání
se však nevztahují požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b) části
textu za středníkem a písm. d). Jen výrobky splňující tyto požadavky
může prodávající^29a)
prodávat spotřebiteli.

Další ustanovení pro vývoj, výrobu, uvedení na
trh, distribuci a dovoz kosmetických prostředků

§ 27

Kosmetické přípravky

(1) Požadavky na výrobu, uvedení nebo
dodání na trh kosmetických přípravků stanoví přímo použitelný předpis
Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků⁶³).Výrobce,
dovozce nebo distributor zajistí, aby při dodávání na trh byly v
označení kosmetického přípravku údaje podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie⁶⁴)
uvedeny v českém jazyce.

(2) Kosmetické přípravky, které nejsou
ve spotřebitelském balení, jsou baleny v místě prodeje na žádost
kupujícího nebo jsou baleny pro okamžitý prodej, označí prodejce
údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti
kosmetických přípravků⁶³)
na vnějším spotřebitelském obalu kosmetického přípravku nebo v
přiloženém letáku.

Díl 6

Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím
zářením

Hluk a vibrace

§ 30

(1) Osoba, která používá, popřípadě
provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací,
provozovatel letiště,³¹)
správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace³²),
provozovatel, popřípadě vlastník dráhy^32a),
osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li
pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce
hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek a dále provozovatel
provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen
"zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými,
organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval
hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný
venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné
venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu
vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby.
Splnění povinnosti k ochraně před hlukem z provozu na pozemních
komunikacích nebo dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se
považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru
stavby.

(2) Hlukem se rozumí zvuk, který může
být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví
prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené
pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a
jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Za hluk
podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem
fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově,
hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve
venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného
signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením⁷⁶),
zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k
nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností
související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku,
řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním
bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce⁷⁶).
Za vibrace podle věty druhé se nepovažují vibrace působené přelivem
povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami a
vibrace působené v přímé souvislosti s činností související se
záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné
události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce
nebo mimořádné vojenské akce⁷⁶).

(3) Chráněným venkovním prostorem se
rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské
léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských
pozemků^32b)
a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se
rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového
pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného
vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro
předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a
sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním
prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti⁷⁷)
ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a
sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti⁷⁷)
ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i
užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního
práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu,
nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný
z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 31

(1) Pokud při používání, popřípadě
provozu zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou hluku z leteckého
provozu, nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může osoba
zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na základě povolení vydaného
na žádost této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Orgán ochrany veřejného zdraví časově omezené povolení vydá, jestliže
osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně
dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi
náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem
ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s
ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo
vibracím. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno
postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o
integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru
znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované
prevenci).

(2) Žádost podle odstavce 1 musí kromě
náležitostí stanovených správním řádem obsahovat popis zdroje hluku
nebo vibrací, změřené hodnoty hluku v referenčních kontrolních
bodech, popřípadě v těchto bodech vypočtené hodnoty hluku v
chráněných prostorech uvedených v § 30 odst. 3 nebo změřené
hodnoty vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb, odhad počtu
fyzických osob vystavených nadlimitnímu hluku nebo vibracím, důvod
překročení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hluku nebo
vibrací a doby trvání povolení, přehled provedených a navrhovaných
protihlukových a antivibračních opatření, rámcový harmonogram jejich
provedení, odhad jejich účinnosti a skutečnosti svědčící o omezení
hluku nebo vibrací na rozumně dosažitelnou míru. Referenčním
kontrolním bodem se rozumí místo, které bylo měřením nebo výpočtem
vyhodnoceno jako nejvíce zasažené zdrojem hluku.

(3) Při překročení hygienických limitů
hluku z leteckého provozu na letištích zajišťujících ročně více než
50 tisíc vzletů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatel
letiště povinen navrhnout vydání opatření obecné povahy podle
správního řádu ke zřízení ochranného hlukového pásma. Opatření obecné
povahy ke zřízení ochranného hlukového pásma vydá Úřad pro civilní
letectví v dohodě s krajskou hygienickou stanicí nebo Ministerstvo
obrany, jde-li o vojenské letiště.

(4) U bytových domů, rodinných domů,
staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro
zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v
ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na základě odborného
posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo
zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby
byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy. U staveb
uvedených ve větě první, ve kterých by podle odborného posudku
protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů,
může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby
nebo o jejím odstranění.

§ 32a

Měření hluku v životním prostředí člověka podle
tohoto zákona může provádět pouze držitel osvědčení o akreditaci^4a)
nebo držitel autorizace podle § 83c.

§ 33

V chráněných vnitřních prostorech staveb nesmějí
být instalovány stroje a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz.
Osoba může instalovat takový stroj nebo zařízení v okolí bytových
domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a
vzdělávání a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně
obdobných staveb, jen pokud na základě studie o přenosu vibrací
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví prokáže, že nedojde k
nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v těchto stavbách.

§ 34

(1) Prováděcí právní předpis upraví
hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu, způsob
jejich měření a hodnocení.

(2) Noční dobou se pro účely kontroly
dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba
mezi 22.00 a 6.00 hodinou.

Neionizující záření

§ 35

(1) Neionizujícím zářením se pro účely
tohoto zákona rozumí elektrická a magnetická pole a elektromagnetické
záření o frekvenci do 1,7.10¹⁵
Hz.

(2) Osoba, která používá, popřípadě
provozuje stroj nebo zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření
včetně laserů (dále jen "zdroj neionizujícího záření"), je
povinna

a) činit taková technická a organizační
opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím
právním předpisem nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty
neionizujícího záření,

b) při zjišťování a hodnocení expozice
fyzických osob a úrovně neionizujícího záření postupovat způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem,

c) před zahájením používání nebo
provozu stacionárního zdroje neionizujícího záření sítě
elektronických komunikací v obytné zástavbě vypracovat dokumentaci,
ve které bude doloženo výpočtem nebo měřením dodržení nejvyšších
přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska možné expozice
fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví,

d) v případech stanovených prováděcím
právním předpisem označit výstrahou místa (oblasti, pásma), ve
kterých expozice osob neionizujícímu záření může překročit nejvyšší
přípustné hodnoty.

(3) Pokud dojde k závadě zdroje
neionizujícího záření, která by mohla vést k expozici fyzických osob
překračující nejvyšší přípustné hodnoty, osoba uvedená v odstavci 2
jeho provoz neprodleně zastaví. Tím nejsou dotčeny její povinnosti
podle zvláštních právních předpisů.

(4) Provozovatel služby, při které se
používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, je povinen vést
evidenci, ve které uvede pro každý zdroj neionizujícího záření délku
časového úseku, po který je denně v provozu; evidenci je povinen
uchovávat po dobu životnosti zdroje neionizujícího záření. Po
vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření, určené nebo
doporučené jeho výrobcem, je osoba uvedená ve větě první povinna
provoz zdroje neionizujícího záření ukončit.

§ 36

Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit

a) zařazení laseru do třídy způsobem
stanoveným prováděcím právním předpisem a označení laseru štítkem s
uvedením tohoto zařazení,

b) opatření laserů zařazených do třídy
1M a vyšší výstražným textem a laserů třídy 3B a 4 signalizací chodu,

c) uvedení údajů nezbytných pro ochranu
zdraví stanovených prováděcím právním předpisem v technické
dokumentaci připojené ke každému laseru.

Díl 7

Ochrana zdraví při práci

§ 37

Kategorizace prací

(1) Podle míry výskytu faktorů, které
mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se
práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro
zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis;
hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní
právní předpis.^33b)
Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb
prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden
rok.

(2) O zařazení prací do třetí nebo
čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,
pokud zvláštní právní předpis^33a)
nestanoví jinak. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické
osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen
"zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne
zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje
zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,^33a)
a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny
podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10
dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví
vydaného podle odstavce 5. Ostatní práce na pracovištích
zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce
kategorie první.

(3) Zaměstnavatel v žádosti o zařazení
práce do kategorie uvede

a) označení práce,

b) název a umístění pracoviště, kde je
daná práce vykonávána,

c) výsledky hodnocení expozice
fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím
faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby
trvání této expozice,

d) délku směny; u vícesměnného provozu
režim střídání směn,

e) návrh kategorie, do které má být
práce zařazena,

f) počet zaměstnanců vykonávajících
danou práci, z toho počet žen,

g) opatření přijatá k ochraně zdraví
zaměstnanců vykonávajících danou práci,

a připojí k žádosti protokoly o měření nebo
vyšetření faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38.

(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně
oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které
zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení, a
současně předložit protokoly o měření nebo vyšetření faktorů
pracovních podmínek provedeném podle § 38.

(5) V případě změny podmínek výkonu
práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové (§
39), třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně
předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví žádost, která
má náležitosti uvedené v odstavci 3. O zařazení rizikové práce do
jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací
provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nové řízení, v němž
vydá nové rozhodnutí.

(6) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo
druhé kategorie do kategorie rizikových prací (§ 39).

§ 38

Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do
druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto
kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel
provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci^4a)
nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo
vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo
akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto
kvalifikovaný.

§ 39

Rizikové práce

(1) Rizikovou prací, kterou se pro
účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci
z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do
kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o
níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak
stanoví zvláštní právní předpis^33a).

(2) Zaměstnavatel je povinen zjistit
příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických
expozičních testů a zabezpečit její odstranění; o těchto
skutečnostech je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Výsledky
biologických expozičních testů podle věty první, v členění podle
pracovišť, je zaměstnavatel povinen bezodkladně sdělit příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví.

(3) Překročení limitních hodnot
ukazatelů biologických expozičních testů sdělí zaměstnavateli
bezodkladně poskytovatel pracovnělékařských služeb. Přitom je
poskytovatel pracovnělékařských služeb povinen dodržet mlčenlivost o
výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Pro hodnocení míry
expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí biologických
expozičních testů provede poskytovatel pracovnělékařských služeb
odběr biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím
právním předpisem.

(4) Limitní hodnoty ukazatelů
biologických expozičních testů a podmínky jejich provedení upraví
prováděcí právní předpis.

§ 40

Evidence rizikových prací

Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou
vykonávány rizikové práce, je dále povinen

a) u každého zaměstnance ode dne
přidělení rizikové práce vést evidenci

1. o jménu, příjmení a rodném čísle,

2. o počtu směn odpracovaných při
rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění,

3. o datech a druzích provedených
lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních
očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo
o imunitě (odolnosti) k nákaze,

4. údajů o výsledcích sledování zátěže
organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených
hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu
a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu
zaměstnanců,

b) ukládat evidenci podle písmene a) po
dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce

1. s chemickými karcinogeny nebo
mutageny stanovenými zvláštním právním předpisem,

2. s azbestem,

3. v riziku fibrogenního prachu, a

4. s biologickými činiteli, které mohou
vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou
inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně
projevují remisemi či mohou mít závažné následky,

po dobu 40 let od ukončení expozice,

c) evidenci o pracích podle písmene b)
bodů 1 až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce,
neuplynula-li dosud lhůta podle písmene b), příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví,

d) oznámit příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na
zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek.

§ 41

Používání biologických činitelů a azbestu

(1) Zaměstnavatel je povinen ohlásit
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, že budou poprvé
používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním
právním předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové
práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu.
Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením
práce a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, které
pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového
prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují; náležitosti
hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit práce s
expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jde-li o
práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu^33d).
Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení
ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní
předpis.

(2) Zaměstnavatel nebo osoba jím určená
musí při stanovení rizika biologického činitele a azbestu postupovat
způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.

(3) Zaměstnavatel je povinen opatření k
předcházení a omezení rizik souvisejících s používáním biologických
činitelů skupin 2 až 4, jakož i opatření k předcházení a omezení
rizik souvisejících s expozicí azbestu předem projednat s příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví.

(4) Jde-li o laboratoře provádějící
diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4, oznámí
zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pouze záměr
používat tyto biologické činitele⁶⁵).

§ 41a

Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců

(1) Zaměstnavatel, který z
individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro účely osobní hygieny
zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě nebyly překročeny
hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních, chemických a
organoleptických ukazatelů upravené prováděcím právním předpisem.

(2) Nelze-li z individuálního zdroje
vyrobit teplou vodu jakosti uvedené v odstavci 1, může na žádost
zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit
výjimku. V žádosti zaměstnavatel uvede mikrobiologické, biologické,
fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty,
průkaz, že nedojde k poškození zdraví zaměstnanců v důsledku použití
této vody, a způsob zabezpečení dodržování hodnot navržených
ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na
podmínky.

(3) Dodržení hygienických limitů
ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 je zaměstnavatel povinen
kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném pro krácený rozbor v
závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob, upravený prováděcím
právním předpisem pro pitnou vodu. V případě havárie nebo jiné
mimořádné události může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z
moci úřední četnost a rozsah kontroly rozhodnutím rozšířit. V případě
prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů jakosti vyráběné vody
může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na žádost
zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.

§ 42

Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při
práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní
předpis nestanoví jinak.

§ 44

Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny
povinnosti zaměstnavatelů stanovené zvláštními právními předpisy.

Díl 8

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a
chemickými směsmi

§ 44a

(1) Nakládáním s nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými směsmi je jejich výroba, dovoz,
distribuce, prodej, používání, skladování, balení, označování a
vnitropodniková doprava.

(2) Při nakládání s nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými směsmi jsou právnické osoby a fyzické
osoby povinny chránit zdraví fyzických osob a životní prostředí a
řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami
označujícími specifickou rizikovost a nebezpečnost a standardními
pokyny pro bezpečné zacházení podle chemického zákona^35a)
a přímo použitelných předpisů Evropské unie o chemických látkách a
chemických směsích⁷⁸).

(3) Právnické a fyzické osoby nesmějí
nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat
nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako vysoce
toxické^35a)
nebo látky a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o
chemických látkách a chemických směsích⁷⁸),
které mají přiřazenu třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti
akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 (dále jen „nebezpečné
chemické látky a chemické směsi klasifikované jako vysoce toxické“)
jiným fyzickým nebo právnickým osobám, nejsou-li tyto osoby oprávněny
k nakládání s nimi podle odstavce 6.

(4) Právnické osoby a fyzické osoby
nesmějí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo
obstarat pro fyzickou osobu mladší 18 let nebo osobu, jejíž
svéprávnost byla soudem omezena, nebezpečné chemické látky a chemické
směsi klasifikované jako toxické^35a),
látky a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o
chemických látkách a chemických směsích⁷⁸),
které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie
nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro
specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici
kategorie 1 (dále jen „nebezpečné chemické látky a chemické
směsi klasifikované jako toxické“), jakož i chemické látky a
chemické směsi klasifikované jako žíravé^35a)
nebo látky a směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o
chemických látkách a chemických směsích⁷⁸),
které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost
kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 (dále jen
„nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako
žíravé“).

(5) Právnické osoby a podnikající
fyzické osoby nesmějí prodávat nebezpečné chemické látky a chemické
směsi klasifikované jako vysoce toxické, toxické nebo žíravé v
prodejních automatech a do přinesených nádob.

(6) Právnické osoby a podnikající
fyzické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy,
jestliže nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými směsmi
mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b
odst. 1, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak²⁰).
Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a
chemickými směsmi může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba
odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se
provádí nejméně jedenkrát za 2 roky. O školení a proškolení musí být
pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo fyzická osoba
oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení
tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58).

(7) Právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s
nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi
klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní
kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro
reprodukci kategorie 1 nebo 2 a dále látkami a směsmi, které mají
přiřazenu kategorii nebo kategorie nebezpečnosti karcinogenita
kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A
nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B, písemná
pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí
při práci s nimi. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na
pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných
vlastnostech látek a směsí uvedených ve větě první, se kterými
zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a
ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a
postup při nehodě. Text pravidel je právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví
příslušným podle místa činnosti.

(8) Právnické osoby a podnikající
fyzické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky a
chemické směsi klasifikované jako vysoce toxické v prostorách, které
jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných
osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé
působení uskladněných chemických látek a chemických směsí a zabráněno
jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví fyzických
osob.

(9) Právnické osoby a podnikající
fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, jsou povinny
vést evidenci těchto chemických látek a chemických směsí. Evidence se
vede pro každou nebezpečnou chemickou látku a chemickou směs odděleně
a evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném
množství, stavu zásob a jméno a příjmení osoby (název nebo firmu),
které byly vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5
let po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo
chemické směsi. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na
provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a
na vedení evidence chemických látek a chemických směsí, které jsou
výbušninami⁷⁹).

§ 44b

Odborná způsobilost

(1) Za fyzické osoby odborně způsobilé
pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi
klasifikovanými jako vysoce toxické se považují

a) absolventi vysokých škol, kteří

1. získali vysokoškolské vzdělání v
akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékařství,
zubní lékařství nebo stomatologie, farmacie, nebo v akreditovaných
magisterských studijních programech v oblasti veterinárního lékařství
a hygieny nebo ochrany veřejného zdraví,

2. získali vysokoškolské vzdělání v
oblasti oborů chemie,

3. získali vysokoškolské vzdělání v
oblasti skupiny učitelských oborů se zaměřením na chemii, nebo

4. získali vysokoškolské vzdělání a
mají doklad o absolvování celoživotního vzdělávání v oboru
toxikologie,^35f)

5. získali vysokoškolské vzdělání v
akreditovaném magisterském studijním programu rostlinolékařství nebo
ochrana rostlin, popřípadě v rámci programu celoživotního vzdělávání
v tomto oboru,^35g)

b) fyzické osoby, které mají jiné
vzdělání, než je uvedeno v písmenu a), a které se podrobily úspěšné
zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 5 o
odborné způsobilosti k nakládání s chemickými látkami a chemickými
směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické.

(2) Komisi pro přezkoušení odborné
způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a
chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické (dále jen
"zkušební místo") zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním
předpisem způsob zřízení komise a její složení, obsah a formu
přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky a
vzor osvědčení o odborné způsobilosti.

(3) Ke zkoušce se může přihlásit u
kteréhokoliv zkušebního místa fyzická osoba starší 18 let, která má
trvalý pobyt na území České republiky, popřípadě bydliště, jde-li o
fyzickou osobu, která trvalý pobyt na území České republiky nemá
(dále jen "uchazeč"). Pozvánku ke zkoušce doručí zkušební
místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání zkoušky.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví vydá
uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne
vykonání zkoušky osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými
jako vysoce toxické. Za vydání osvědčení se platí správní
poplatek.^35h)
Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.

HLAVA III

PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ

Díl 1

Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného
zdraví s poskytovateli zdravotních služeb

§ 45

(1) K ochraně před vznikem, šířením a k
omezení výskytu infekčních onemocnění spolupracují poskytovatelé
zdravotních služeb s orgány ochrany veřejného zdraví a provádějí
opatření stanovená tímto zákonem nebo na základě zákona příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví. Náklady spojené s takovou činností,
které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, hradí stát v rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem, prostřednictvím správního
orgánu, který udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle
zákona o zdravotních službách¹¹).

(2) Poskytovatelé zdravotních služeb
jsou povinni zajistit a provést pravidelná, zvláštní a mimořádná
očkování, očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a
před některými léčebnými výkony, popřípadě pasivní imunizaci
fyzických osob, které mají v péči, [například podáním dalších
imunobiologických přípravků³⁶)]
v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní
smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

(3) Při výskytu infekčního onemocnění
stanoveného prováděcím právním předpisem nebo při podezření na výskyt
takového infekčního onemocnění jsou poskytovatelé zdravotních služeb
povinni nařídit izolaci vždy na infekčním oddělení, případně oddělení
tuberkulózy nebo dermatovenerologickém oddělení poskytovatele lůžkové
péče. Nemá-li poskytovatel zdravotních služeb zřízeno takové
oddělení, je povinen zajistit zdravotní služby fyzické osobě u jiného
poskytovatele zdravotních služeb a převoz pacienta k tomuto
poskytovateli. V ostatních případech se izolace provádí podle
prozatímního opatření poskytovatele zdravotních služeb nebo
rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví u
poskytovatele zdravotních služeb nebo v místě pobytu fyzické osoby.

§ 46

(1) Fyzická osoba, která má na území
České republiky trvalý pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý
pobyt, cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území České
republiky, a dále cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území
České republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území
České republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni
podrobit se, v prováděcím právním předpisu upravených případech a
termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování. Pravidelná
očkování se provádějí k zamezení vzniku a šíření závažných infekčních
onemocnění s vysokým rizikem dalšího epidemického šíření v
kolektivech a život ohrožujících infekčních onemocnění, s ohledem na
doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro
kontrolu nemocí. Prováděcím právním předpisem stanovené fyzické osoby
a fyzické osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším
rizikem vzniku infekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve
stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování.

(2) Před provedením pravidelného a
zvláštního očkování je fyzická osoba povinna podrobit se v případech
upravených prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity
(odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění
imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání
podání očkovací látky (trvalá kontraindikace). O těchto skutečnostech
poskytovatel zdravotních služeb vystaví fyzické osobě potvrzení a
důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace.

(3) Zjistí-li příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví, že se nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování
nebo vyšetření podle odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou
osobu, která nemá zvoleného poskytovatele zdravotních služeb v oboru
praktické lékařství pro děti a dorost, stanoví jí rozhodnutím
povinnost podrobit se tomuto očkování nebo vyšetření u určeného
poskytovatele zdravotních služeb.

(4) Jde-li o fyzickou osobu, která
nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností
podle odstavců 1 až 3 její zákonný zástupce¹²),
pěstoun nebo fyzická osoba, které byla soudem svěřena do osobní
péče⁸⁰).
V případě fyzických osob, které nedovršily patnáctý rok věku,
svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na
základě rozhodnutí soudu^10a),
umístěných do dětských domovů pro děti do 3 let věku, do školských
zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy⁸¹),
do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby⁸²)
a obdobných zařízení, byla-li soudem nařízena ústavní výchova nebo
uložena ochranná výchova, odpovídají za splnění povinností podle
odstavců 1 až 3 tato zařízení.

(5) Orgán ochrany veřejného zdraví,
který vydal rozhodnutí podle odstavce 3, požádá určeného
poskytovatele zdravotních služeb, aby očkování nebo vyšetření
provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti
vyhovět.

(6) Prováděcí právní předpis upraví
členění očkování a podmínky provedení očkování, způsoby vyšetřování
imunity, pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění a
podmínky, za nichž mohou být v souvislosti se zvláštním očkováním
fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku
infekčního onemocnění.

§ 47

(1) K pravidelnému, zvláštnímu a
mimořádnému očkování může poskytovatel zdravotních služeb použít jen
očkovací látky podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného
Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e). To
neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická osoba požádá o jeho
provedení jinou registrovanou očkovací látkou.

(2) Každé provedené očkování zapíše
poskytovatel zdravotních služeb v rozsahu upraveném prováděcím
právním předpisem do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího
průkazu dítěte a mladistvého, který vydá při prvním očkování, a do
zdravotnické dokumentace očkovaného. Při každém dalším očkování je
očkovaný povinen předložit očkovací průkaz nebo zdravotní a očkovací
průkaz dítěte a mladistvého k provedení záznamu.

§ 47a

(1) Pravidelná očkování dětí provádějí
poskytovatelé zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti
a dorost, s výjimkou očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek
proti virové hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých
odděleních porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti
tuberkulóze u dětí s vyšším rizikem získání této infekce provádějí na
kalmetizačních pracovištích odborní lékaři pneumoftizeologové.
Pravidelné očkování zletilých fyzických osob provádějí poskytovatelé
zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství; tato
očkování mohou provádět i zdravotní ústavy. U osob umístěných u
poskytovatelů zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a
obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona také
lékaři těchto zařízení.

(2) Zvláštní a mimořádné očkování
provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oborech praktické
lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické lékařství,
poskytovatelé pracovnělékařských služeb a zdravotní ústavy.

(3) Očkování proti tetanu při
poraněních a nehojících se ranách provádějí poskytovatelé zdravotních
služeb, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se ránu, popřípadě
poskytovatelé zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti
a dorost nebo všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatelé
pracovnělékařských služeb. Očkování proti vzteklině po poranění
zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři
antirabických center při vybraných infekčních odděleních nemocnic.

(4) Očkování proti žluté zimnici může
provádět jen poskytovatel zdravotních služeb, pro kterého toto
očkování zabezpečuje lékař se specializovanou způsobilostí v oboru
hygiena a epidemiologie, epidemiologie nebo infekční lékařství.
Ministerstvo zdravotnictví vede evidenci poskytovatelů zdravotních
služeb, kteří provádějí očkování proti žluté zimnici. Poskytovatel
zdravotních služeb, který provádí očkování proti žluté zimnici, je
povinen písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví vedle údajů
stanovených správním řádem i zahájení tohoto očkování. Poskytovatel
zdravotních služeb je povinen oznámit Ministerstvu zdravotnictví i
ukončení očkování proti žluté zimnici nebo změny údajů uvedených ve
větě třetí. Oznámení se podává do 7 kalendářních dnů ode dne zahájení
nebo ukončení očkování proti žluté zimnici, nebo ode dne, kdy nastaly
změny údajů podle věty čtvrté.

(5) Provedení očkování proti žluté
zimnici zapíše poskytovatel zdravotních služeb do zdravotnické
dokumentace očkovaného a dále do očkovacího průkazu nebo zdravotního
a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. O provedení očkování proti
žluté zimnici poskytovatel zdravotních služeb vydá mezinárodní
osvědčení v českém a anglickém jazyce; vzor osvědčení stanoví
prováděcí právní předpis.

(6) Seznam poskytovatelů zdravotních
služeb vedených v evidenci podle odstavce 4 zveřejňují Ministerstvo
zdravotnictví a krajské hygienické stanice na svých internetových
stránkách.

§ 47b

(1) Orgány ochrany veřejného zdraví při
plnění úkolů podle tohoto zákona v oblasti prevence vzniku a šíření
infekčních onemocnění využívají

a) referenční údaje ze základního
registru obyvatel^36a),

b) údaje z agendového informačního
systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního
systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1
písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) státní občanství, popřípadě více
státních občanství.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1
písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
popřípadě jejich změna, rodné příjmení,

b) adresa místa trvalého pobytu,

c) státní občanství, popřípadě více
státních občanství,

d) počátek trvalého pobytu, popřípadě
datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení
trvalého pobytu na území České republiky.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1
písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
jejich změna, rodné příjmení,

b) státní občanství, popřípadě více
státních občanství,

c) druh a adresa místa pobytu,

d) počátek pobytu, popřípadě datum
ukončení pobytu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako
referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z
agendového informačního systému obyvatel nebo agendového informačního
systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný
stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v
konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné
ke splnění daného úkolu.

§ 48

(1) Ministerstvo zdravotnictví předává
údaje, které mu byly poskytnuty podle § 47b, poskytovatelům
zdravotních služeb k plnění jejich úkolů v oblasti předcházení vzniku
a šíření infekčních onemocnění na základě žádosti. Žádost
poskytovatele zdravotních služeb i údaje předávané Ministerstvem
zdravotnictví na základě této žádosti jsou předávány způsobem
umožňujícím dálkový přístup.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí kromě
náležitostí stanovených správním řádem obsahovat jméno, popřípadě
jména, příjmení a další dostupné identifikační údaje subjektu, o
kterém mají být údaje předány, případně informace potřebné k
vyhledání požadovaných údajů, požadovaný rozsah údajů o tomto
subjektu, účel, ke kterému jsou údaje požadovány, a uznávaný
elektronický podpis osoby oprávněné jednat za poskytovatele
zdravotních služeb.

(3) Ministerstvo zdravotnictví ověří
žadatele v jím vedeném registru poskytovatelů zdravotních služeb,
posoudí oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů
a v případě kladného vyhodnocení předá požadované údaje. Pokud
Ministerstvo zdravotnictví žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo
omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost poskytovateli
zdravotních služeb.

§ 49

(1) Ze státního rozpočtu se hradí
očkovací látky pro zvláštní a mimořádná očkování.

(2) Ze státního rozpočtu se dále hradí
očkovací látky pro pravidelná očkování fyzických osob, které nejsou
pojištěnci podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.

§ 50

Poskytovatel služby péče o dítě v dětské
skupině⁷⁵)
a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která
provozuje v provozovně živnost nebo v případě právnické osoby též
jinou činnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku, nebo
mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4
větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout
pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má
doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit
pro trvalou kontraindikaci.

§ 51

(1) Poskytovatel zdravotních služeb je
povinen příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví

a) neprodleně sdělit neobvyklé reakce
po očkování a název a číslo šarže použité očkovací látky,

b) na jeho žádost sdělit osobní údaje
fyzických osob, které mají ve své evidenci, a to jméno, příjmení,
rodné číslo a trvalý pobyt, dále druh a datum očkování, trvalou
kontraindikaci či imunitu vůči nákaze,

c) umožnit, aby pro potřeby kontroly
prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění zaměstnanec orgánu
ochrany veřejného zdraví nahlížel do zdravotnické dokumentace a
pořizoval z ní výpisy.

(2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny
sdělovat Ministerstvu zdravotnictví počet očkovaných pojištěnců v
členění podle očkovacího kalendáře pro pravidelná očkování
stanoveného prováděcím právním předpisem, a to vždy do 30. dubna
kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. V tomto termínu jsou
dále povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví i údaje o počtu
očkovaných pojištěnců proti sezónní chřipce.

Opatření proti šíření infekčních onemocnění
fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky

§ 53

(1) Fyzické osoby po nákaze vyvolané
virem lidského imunodeficitu, fyzické osoby vylučující choroboplodné
zárodky břišního tyfu a paratyfu a fyzické osoby s chronickým
onemocněním virovým zánětem jater B a C, pokud jim nebo jejich
zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem sdělena (dále jen
"nosiči"), jsou povinny

a) podrobit se léčení, lékařskému
dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým
opatřením; povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou
osobu po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu
těžkého onemocnění,

b) dodržovat poučení lékaře o ochraně
jiných fyzických osob před přenosem infekčního onemocnění, jehož jsou
nosiči,

c) nevykonávat činnosti, při nichž by
vzhledem ke svému nosičství ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,

d) informovat lékaře před vyšetřovacím
nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství;
pokud má nosič poruchu vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho
zdravotní stav umožňuje,

e) sdělit své nosičství poskytovateli
zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, který
vypracovává posudek před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové
služby v zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního
předpisu⁸²),

f) oznamovat registrujícímu
poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické
lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, osobní
údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého a přechodného
pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto údajích.

(2) Nosič břišního tyfu a paratyfu A, B
a C nesmí být po dobu nosičství držitelem zdravotního průkazu. Pokud
mu byl zdravotní průkaz vystaven, je povinen ihned poté, kdy mu bylo
lékařem sděleno, že je nosičem, odevzdat ho poskytovateli zdravotních
služeb uvedenému v odstavci 1 písm. f). Ten mu zdravotní průkaz
vrátí, jakmile pominuly důvody pro jeho odevzdání.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví z moci úřední rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření
podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti
podle odstavce 1 písm. c); může též fyzické osobě rozhodnutím
stanovit, který poskytovatel zdravotních služeb opatření podle
odstavce 1 písm. a) provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany
veřejného zdraví nemá odkladný účinek.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví,
který vydal rozhodnutí podle odstavce 3, požádá určeného
poskytovatele zdravotních služeb, aby opatření podle odstavce 1 písm.
a) provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti
vyhovět.

§ 54

(1) Poskytovatel zdravotních služeb
ošetřující nosiče je povinen hlásit neprodleně příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví osobní údaje a změny v těchto údajích,
skutečnost, že nosič změnil zaměstnání, pokud je mu tato skutečnost
známa, a ukončení nařízené izolace.

(2) Je-li před propuštěním nosiče ze
zařízení poskytujícího lůžkovou zdravotní péči prokázáno vylučování
původce infekce, poskytovatel zdravotních služeb informuje o této
skutečnosti příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Díl 2

Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace

§ 55

Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je
činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně
životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních
onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci,
hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na

a) běžnou ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných
technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku
infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky
významných členovců, hlodavců a dalších živočichů,

b) speciální ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na
likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění a zvýšeného
výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a
dalších živočichů.

§ 56

Osoba, která provádí ochrannou dezinfekci,
dezinsekci nebo deratizaci,

a) smí použít jen přípravky dodané na
trh v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o
biocidních přípravcích^37a),

b) může použít přípravky a postupy jen
v míře nezbytně nutné tak, aby účelu ochranné dezinfekce, dezinsekce
a deratizace bylo dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly
ohroženy či poškozeny,

c) je povinna kontrolovat její
účinnost.

§ 57

(1) Běžnou ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá
osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a
pracovních postupů.

(2) Speciální ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně
zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba
a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu
škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších
živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové
prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první
vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v
majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková
organizace, které přísluší hospodaření s ní.

§ 58

(1) Speciální ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce
prováděné poskytovatelem zdravotních služeb v jeho objektech, jakož i
speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v
potravinářských nebo zemědělských provozech, může provádět fyzická
osoba, která

a) dovršila věk 18 let,

b) absolvovala odborný kurs, nebo jinak
získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném
prováděcím právním předpisem^37c),

c) má platné osvědčení o odborné
způsobilosti.

(2) Speciální ochranná dezinfekce,
dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech
může být vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která

a) absolvovala speciální mistrovský
kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v
rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem^37c),

b) má platné osvědčení o odborné
způsobilosti.

(3) Speciální ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci, při které se používají nebezpečné chemické
látky a chemické směsi klasifikované jako vysoce toxické nebo
toxické, může provádět fyzická osoba, která

a) dovršila věk 18 let,

b) absolvovala odborný kurs pro práci s
těmito látkami a směsmi, nebo jinak získala odborné znalosti a
praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním
předpisem^37c),

c)má platné osvědčení o odborné
způsobilosti.

(4) Řídit a dohlížet na výkon speciální
ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají
látky nebo směsi uvedené v odstavci 3, může fyzická osoba, která má
kvalifikaci podle odstavců 2 a 3.

(5) Předpokladem k přijetí do kursu
podle odstavce 2 písm. a) je absolvování odborného kursu podle
odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v
rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let praxe ve speciální ochranné
dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu
podle odstavce 3 písm. b) je absolvování odborného kursu podle
odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v
rozsahu podle odstavce 1 písm. c).

§ 59

(1) Právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba, která provozuje kurs k získání znalostí k výkonu
speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, je povinna
zajistit obsah a rozsah kursů podle prováděcího právního předpisu.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví
počet hodin teoretické a praktické výuky kursů k získání znalostí pro
výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a jejich
odbornou náplň, a to zvlášť pro jednotlivé odborné kursy (§ 58
odst. 1 a 3) a speciální mistrovský kurs (§ 58 odst. 2).

§ 60

(1) Komisi pro přezkoušení odborné
způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 4 zřizuje příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví. K provedení zkoušky odborné způsobilosti
podává fyzická osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
přihlášku, jejíž náležitosti upraví prováděcí právní předpis.

(2) Osvědčení o odborné způsobilosti
vydá orgán ochrany veřejného zdraví fyzické osobě, která úspěšně
vykonala zkoušku před komisí podle odstavce 1. Osvědčení odborné
způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.

(3) Prováděcí právní předpis upraví
složení komise, základní obsah a podmínky provedení zkoušky odborné
způsobilosti a vzor osvědčení o odborné způsobilosti.

§ 61

(1) Osoba, která je oprávněna
provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
je povinna

a) evidovat použité přípravky, jejich
druh, množství, dobu, místo a účel použití; tuto evidenci ukládat po
dobu 5 let,

b) informovat dotčené osoby o záměru
provést velkoplošnou (území obce nebo městské části) speciální
ochrannou dezinsekci a deratizaci.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví může rozhodnutím provedení speciální ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený
výskyt přenašečů infekčních onemocnění nebo šíření škodlivých a
epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.

(3) Pokud osoba oprávněná provozovat
speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hodlá
provádět speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci
nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi
klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, je povinna písemně
oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví a obecnímu
úřadu příslušným podle místa provádění činnosti, a to nejpozději 48
hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí být uvedeno
přesné označení místa, kde bude speciální ochranná dezinfekce,
dezinsekce nebo deratizace prováděna, druh a přibližné množství
použité chemické látky nebo chemické směsi, způsob provedení, den
zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací, název a sídlo
provádějící firmy a jméno a příjmení a spojení na odpovědného
pracovníka. Do lhůty 48 hodin se nezapočítávají dny pracovního klidu
a pracovního volna. Pro provádění speciální ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými směsmi, které mohou poškozovat včely, ryby, zvěř a některé
další necílové organismy, platí zvláštní právní předpisy^37b).

(4) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví může k ochraně veřejného zdraví pro výkon speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace oznámené podle odstavce 3
stanovit podmínky jejího provedení.

Díl 3

Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění

§ 62

Hlášení infekčních onemocnění a zacházení s
biologickým materiálem

(1) Osoba poskytující péči včetně
poskytovatele zdravotních služeb, který provádí laboratorní
vyšetřování biologického materiálu (§ 15 odst. 1), která zjistí
infekční onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na ně,
vylučování původců infekčních onemocnění nebo se o těchto
skutečnostech dozví, je povinna ohlásit toto zjištění neprodleně,
způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Současně zajistí podle
druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní péče bezodkladně provedení
prvních nezbytných opatření k zamezení šíření onemocnění včetně
odběru biologického materiálu a jeho vyšetření. Další opatření
provádí podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdraví. Pokud je to
nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdraví, vyžádá si
osoba poskytující péči nebo orgán ochrany veřejného zdraví součinnost
Policie České republiky.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je dále
povinna ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pozitivní
mikrobiologické nálezy původců infekčních onemocnění stanovených
prováděcím právním předpisem a markerů virových hepatitid a
pozitivních sérologických vyšetření na infekční onemocnění.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1 je dále
povinna

a) při odběru biologického materiálu a
jeho vyšetření postupovat podle hygienických požadavků upravených
prováděcím právním předpisem,

b) žádanku o vyšetření biologického
materiálu vyplnit údaji o jménu, popřípadě jménech, a příjmení
pacienta, místě jeho trvalého pobytu nebo bydliště, nemá-li trvalý
pobyt na území České republiky, čísle pojištěnce podle zákona o
veřejném zdravotním pojištění a dalšími údaji upravenými prováděcím
právním předpisem,

c) zajistit, aby se s biologickým
materiálem při odběru, transportu, laboratorním zpracování,
dekontaminaci a likvidaci zacházelo tak, aby nebylo ohroženo zdraví
fyzických osob přicházejících s ním do přímého styku.

§ 62a

Epidemiologické šetření

Příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou
oprávněny provádět epidemiologické šetření zaměřené zejména na
ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy (§ 65 odst. 2). Osoby
jsou povinny sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na
jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření.

§ 63

Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření
nákazy

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo
vnitra v rozsahu své působnosti neprodleně informují o výskytu
závažných sporadických a hromadně se vyskytujících infekčních
onemocnění příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

(2) Orgány ochrany veřejného zdraví a
orgány veterinární správy si vzájemně neprodleně hlásí výskyt infekcí
přenosných ze zvířete na člověka. Orgány veterinární správy orgánům
ochrany veřejného zdraví hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci.

(3) Při provádění opatření proti
infekcím přenosným ze zvířat na člověka spolupracují orgány ochrany
veřejného zdraví s orgány veterinární správy.

§ 64

Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické
osoby

Fyzická osoba, která onemocněla infekčním
onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního
onemocnění zejména povinna

a) podrobit se izolaci, podání
specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, potřebnému
laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,

b) dodržovat omezení, popřípadě zákaz
užívání zdroje pitné vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z
toho, že obsahují původce nákazy,

c) zajistit provedení nařízené
ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace,

d) zdržet se činnosti, která by mohla
vést k dalšímu šíření infekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí
života, vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo.

§ 65

Provedení ohniskové ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace

Ohniskovou ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a
deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k
ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči
infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými
členovci, hlodavci a dalšími živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem
nákazy je místo, ve kterém se šíří nákaza. Jeho součástí je nebo byl
zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé z nákazy a složky jejich
prostředí.

§ 66

Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické
osoby podnikající a právnické osoby

(1) Fyzická osoba, která je
podnikatelem, a právnická osoba jsou povinny podrobit se, podle
povahy infekčního onemocnění, protiepidemickým opatřením, kterými
jsou zejména,

a) zákaz provozu zařízení, provozovny
nebo jiné činnosti,

b) zákaz přepravy určitými dopravními
prostředky,

c) omezení výroby, pozastavení prodeje
a zákaz užívání vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z
kontaminace.

(2) Fyzická osoba, která je
podnikatelem, a právnická osoba jsou dále povinny zajistit provedení
ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace a asanaci (hygienické
zabezpečení) vody, půdy a jiných míst a výrobků podezřelých z toho,
že obsahují původce onemocnění.

§ 67

Stanovení druhu a způsobu provedení
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy

(1) Orgán ochrany veřejného zdraví
příslušný podle místa výskytu infekčního onemocnění rozhodne o druhu
a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy.
Odvolání nemá odkladný účinek.

(2) Poskytovatel zdravotních služeb,
pokud zjistí výskyt infekčního onemocnění nebo podezření na ně, může
fyzické osobě nařídit druh a způsob provedení protiepidemických
opatření v ohnisku nákazy podle § 64. Nařizuje-li poskytovatel
zdravotních služeb jako protiepidemické opatření karanténu fyzické
osobě, která je pojištěncem nemocenského pojištění, použije k tomu
předepsaný tiskopis, který vydá Česká správa sociálního zabezpečení v
dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.

(3) Opatření podle odstavce 2 je
závazné ode dne jeho prokazatelného předání fyzické osobě. Záznam o
nařízení tohoto opatření je součástí zdravotnické dokumentace fyzické
osoby.

(4) Má-li fyzická osoba, které bylo
podle odstavce 2 nařízeno protiepidemické opatření, za to, že je
nesprávné, může podat do 3 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného
předání návrh na jeho přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb,
který opatření vydal.

(5) Jestliže byl návrh na přezkoumání
opatření podán po uplynutí lhůty podle odstavce 4, poskytovatel
zdravotních služeb návrh odloží. Tuto skutečnost písemně sdělí
fyzické osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala. Při
prokázání důvodů, které fyzické osobě objektivně bránily v podání
návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zdravotních služeb zmeškání
lhůty pro podání návrhu promine. Návrh na přezkoumání opatření nemá
odkladný účinek.

(6) Vyhoví-li poskytovatel zdravotních
služeb návrhu na přezkoumání opatření v plném rozsahu, opatření
bezodkladně zruší, a je-li to na základě zjištěných skutečností
třeba, vydá opatření nové. Záznam o zrušení opatření, popřípadě
nařízení nového opatření, je součástí zdravotnické dokumentace
fyzické osoby.

(7) Pokud poskytovatel zdravotních
služeb návrhu na přezkoumání opatření nevyhoví v plném rozsahu,
postoupí do 3 pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na
přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání opatření a
svého stanoviska, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

(8) Poskytovatel zdravotních služeb
bezodkladně písemně oznámí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání
opatření podala, že návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl,
vydal nové opatření nebo postoupil návrh na přezkoumání opatření
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Pokud poskytovatel
zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl nebo
vydal opatření nové, uvede ve sdělení podle věty první skutečnosti,
které ho k tomu vedly.

(9) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví, kterému byl podle odstavce 7 návrh postoupen,

a) návrh zamítne a napadené opatření
potvrdí, nebo

b) napadené opatření zruší nebo změní.

(10) Proti rozhodnutí příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví vydanému podle odstavce 9 se nelze
odvolat.

(11) Orgán ochrany veřejného zdraví
příslušný podle odstavce 1, pokud je to třeba, může pro zajištění
protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a)
rozhodnutím fyzické osobě stanovit poskytovatele zdravotních služeb,
který je provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného
zdraví nemá odkladný účinek.

(12) Orgán ochrany veřejného zdraví,
který vydal rozhodnutí podle odstavce 9, požádá určeného
poskytovatele zdravotních služeb, aby protiepidemické opatření podle
§ 64 písm. a) provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je
povinen žádosti vyhovět.

§ 68

Provádění opatření před zavlečením infekčních
onemocnění ze zahraničí

(1) Ochranná opatření před zavlečením
vysoce nakažlivých infekčních onemocnění ze zahraničí stanoví a o
jejich ukončení rozhodne Ministerstvo zdravotnictví. Osoba, která má
ve vlastnictví, správě nebo užívání prostory, zařízení nebo pozemky,
na nichž mají být ochranná opatření prováděna, je povinna v nezbytném
rozsahu poskytnout příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
součinnost při organizování a provádění ochranných opatření. O druhu
a způsobu provedení protiepidemického opatření, kterému se podrobí
fyzická osoba, rozhodne a poskytovatele zdravotních služeb, který je
provede, rozhodnutím stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdraví se řídí
místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností
zdržuje.

(2) Fyzické osoby jsou povinny
předložit na výzvu příslušného orgánu potvrzení o očkování nebo
stanovené profylaxi. Stanovení, na jakou nemoc mohou orgány vyžadovat
potvrzení o očkování nebo profylaxi, je součástí ochranného opatření
nařízeného podle odstavce 1 věty první.

(3) Ochranná opatření podle odstavce 1
věty první a jejich ukončení zveřejní na hraničním přechodu krajská
hygienická stanice, v jejímž správním obvodu se hraniční přechod
nachází. Zveřejnění ochranného opatření na hraničním přechodu je
nejméně trojjazyčné, a to v českém jazyce, jazyce státu, z jehož
území je státní hranice překračována, a v anglickém jazyce.

§ 69

Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí
jejího vzniku

(1) Mimořádnými opatřeními při epidemii
nebo nebezpečí jejího vzniku jsou

a) zákaz nebo omezení výroby, úpravy,
úschovy, dopravy, dovozu, vývozu, prodeje a jiného nakládání s
potravinami a dalšími výrobky, kterými může být šířeno infekční
onemocnění, popřípadě příkaz k jejich zničení,

b) zákaz nebo omezení styku skupin
fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami,
zejména omezení cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi
některými oblastmi, zákaz nebo omezení slavností, divadelních a
filmových představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů,
uzavření zdravotnických zařízení jednodenní nebo lůžkové péče,
zařízení sociálních služeb, škol, školských zařízení, zotavovacích
akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služeb
nebo omezení jejich provozu,

c) zákaz nebo omezení výroby, úpravy,
dopravy a jiného nakládání s pitnou vodou a vodami užívanými k účelům
podle § 6a a § 6d, zákaz používání vod ze studní, pramenů,
vodních nádrží, rybníků, potoků a řek,

d) příkaz k vyčlenění lůžek ve
zdravotnických zařízeních,

e) příkaz k provedení ohniskové
dezinfekce, dezinsekce a deratizace na celém zasaženém území;
ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provede zdravotní
ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví. Náklady na tuto ohniskovou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou hrazeny ze
státního rozpočtu,

f) příkaz k varovnému označení objektů,
v nichž došlo k infekčnímu onemocnění, a text tohoto označení,

g) mimořádné očkování a preventivní
podání jiných léčiv (profylaxe),

h) příkaz k vyčlenění objektu v majetku
státu, kraje nebo obce k izolaci fyzických osob nebo jejich
karanténě,

i) zákaz nebo nařízení další určité
činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku.

(2) Mimořádná opatření podle odstavce 1
nařídí v nezbytně nutném rozsahu a rozhodne o jejich ukončení
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k
realizaci opatření na ochranu veřejného zdraví, vyžádá si
poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví
součinnost Policie České republiky. Místní příslušnost orgánu ochrany
veřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního onemocnění.
Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví
nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se mimořádnému opatření
podřídit.

§ 70

Léčení infekčních onemocnění

(1) K ochraně před vznikem a šířením
infekčních onemocnění a k omezení jejich výskytu jsou fyzické osoby
povinny podrobit se léčení infekčního onemocnění stanoveného v
prováděcím právním předpise.

(2) Zjistí-li orgán ochrany veřejného
zdraví, že se fyzická osoba nepodrobila léčení infekčního onemocnění
podle odstavce 1, stanoví jí rozhodnutím poskytovatele zdravotních
služeb, který toto léčení zajistí. Příslušným k rozhodnutí je orgán
ochrany veřejného zdraví v místě, kde se fyzická osoba zdržuje.
Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Jde-li o osobu, která nedovršila
patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle
odstavců 1 a 2 její zákonný zástupce.¹²)

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví,
který vydal rozhodnutí podle odstavce 2, požádá určeného
poskytovatele zdravotních služeb o zajištění léčby. Určený
poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.

Díl 4

Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané virem
lidského imunodeficitu

§ 71

(1) U dárců krve, tkání, orgánů a
spermatu se provádí povinné vyšetřování na virus lidského
imunodeficitu při každém darování. U dárkyň mateřského mléka se
provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu
jednorázově, před započetím dárcovství. Bez testu na virus lidského
imunodeficitu není darování přípustné.

(2) Bez souhlasu fyzické osoby je možné
provést test na virus lidského imunodeficitu

a) u těhotných žen,

b) u fyzické osoby, která má poruchu
vědomí a u níž vyšetření na virus lidského imunodeficitu je významné
z hlediska diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto
vyšetření může vést k poškození jejího zdraví,

c) u fyzické osoby, které bylo sděleno
obvinění z trestného činu ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci
vyvolané virem lidského imunodeficitu nebo z trestného činu, při
kterém mohlo dojít k přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby,

d) u fyzické osoby, která je nuceně
léčena pro pohlavní nemoc (§ 70).

(3) V ostatních případech lze vyšetření
na virus lidského imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické
osoby.

§ 72

(1) Laboratorní vyšetřování na virus
lidského imunodeficitu může provádět poskytovatel zdravotních služeb
jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
Ten povolení vydá, jestliže poskytovatel zdravotních služeb splní
tyto podmínky:

a) pracoviště, kde se laboratorní
vyšetřování provádí je způsobem stanoveným prováděcím právním
předpisem umístěno a přístrojově a materiálově vybaveno,

b) vedoucí laboratoře má

1. vysokoškolské vzdělání s biologickým
zaměřením a se specializací v oboru vyšetřovací metody v klinické
biochemii nebo vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii³⁹)
nebo vysokoškolské vzdělání se specializací v oboru hematologie a
transfúzní služba,⁴⁰)
a

2. doklad o školení v Národní
referenční laboratoři pro nákazu vyvolanou virem lidského
imunodeficitu zřízené Ministerstvem zdravotnictví.

(2) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví odejme povolení poskytovateli zdravotních služeb, který
nesplňuje podmínky podle odstavce 1.

(3) Počet vyšetření na virus lidského
imunodeficitu za měsíc a jejich výsledky hlásí poskytovatel
zdravotních služeb vždy do desátého dne následujícího měsíce
příspěvkové organizaci nebo organizační složce státu zřízené k plnění
úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví,⁴¹)
kterou k plnění úkolů v oblasti vyšetřování nákazy vyvolané virem
lidského imunodeficitu Ministerstvo zdravotnictví určí, (dále jen
"určená organizace"). Název určené organizace uveřejní
Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

§ 73

(1) Na vyzvání Ministerstva
zdravotnictví nebo určené organizace je poskytovatel zdravotních
služeb, kterému bylo vydáno povolení (§ 72 odst. 1), povinen
účastnit se systému externího hodnocení kvality diagnostiky viru
lidského imunodeficitu. Je-li v tomto hodnocení kvalita diagnostiky
viru lidského imunodeficitu nevyhovující a poskytovatel zdravotních
služeb nezajistí bez zbytečného odkladu nápravu, může příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví povolení vydané podle § 72 odst. 1
rozhodnutím odejmout.

(2) Povolení vydané podle § 72
odst. 1 může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví dále odejmout v
případě, že

a) poskytovatel zdravotních služeb
opakovaně neohlásí počet vyšetření podle § 72 odst. 3,

b) se poskytovatel zdravotních služeb
nezúčastní podle odstavce 1 externího hodnocení kvality diagnostiky.

§ 74

(1) V případě reaktivního výsledku
vyšetření na virus lidského imunodeficitu získaného ve screeningovém
(vyhledávacím) testu je poskytovatel zdravotních služeb vždy povinen
předat biologický materiál k provedení konfirmačního (potvrzujícího)
testu. Konfirmační test může provádět jen Národní referenční
laboratoř pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu.

(2) Fyzická osoba se považuje za
nakaženou virem lidského imunodeficitu až v případě potvrzení
reaktivního výsledku vyšetření konfirmačním testem.

(3) Poskytovatel zdravotních služeb,
který byl informován o pozitivním výsledku konfirmačního testu, sdělí
prostřednictvím k tomu pověřeného lékaře tuto skutečnost fyzické
osobě nakažené virem lidského imunodeficitu a, jde-li o fyzické osoby
nezletilé nebo fyzické osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům
nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, jejich
zákonnému zástupci a zajistí speciální péči u odborného lékaře.
Sdělení musí doplnit o poučení o předcházení šíření infekce vyvolané
virem lidského imunodeficitu.

(4) Poskytovatel zdravotních služeb
informující fyzickou osobu o pozitivním výsledku konfirmačního testu
je povinen zajistit, aby fyzická osoba byla podrobně poučena o
rozsahu povinnosti počínat si tak, aby jiné fyzické osoby
nevystavovala riziku tohoto infekčního onemocnění. Obsah takového
poučení zanese do zdravotnické dokumentace fyzické osoby a fyzická
osoba, popřípadě její zákonný zástupce podepíší prohlášení, že byli
takto informováni. V případě odepření podpisu poskytovatel
zdravotních služeb tuto skutečnost a důvody odepření podpisu uvede ve
zdravotnické dokumentaci fyzické osoby.

§ 75

Bez souhlasu fyzické osoby nebo jejího zákonného
zástupce může zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav, určená
organizace, jakož i poskytovatel zdravotních služeb, který má
povolení k činnosti podle § 72 odst. 1, použít její krev,
odebranou za jiným účelem, k vyšetření na virus lidského
imunodeficitu pouze pro průřezové studie výskytu infekce virem
lidského imunodeficitu; musí však při všech úkonech prováděných k
této studii a při této studii zajistit a zachovat anonymitu fyzické
osoby.

§ 75a

Systém epidemiologické bdělosti

(1) Pro infekce způsobené Haemophilus
influenzae b, chřipku, spalničky, dávivý kašel, nákazy vyvolané virem
lidského imunodeficitu, legionelózu, meningokokové onemocnění a
tuberkulózu se zavádí systém epidemiologické bdělosti (surveillance).
Rozsah infekcí může být prováděcím právním předpisem rozšířen.
Správním úřadem, který shromažďuje informace na tomto úseku a předává
je do sítě Evropské unie pro epidemiologický dozor a kontrolu
infekčních onemocnění (dále jen "síť Společenství"),
provádí výměnu nutných informací, organizuje systém včasného varování
a reakce pro účely prevence a kontroly a provádí konzultace, je
Ministerstvo zdravotnictví.

(2) Orgány ochrany veřejného zdraví
uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) a Státní zdravotní ústav
jsou povinny shromažďovat údaje

a) o prvotním nebo opakovaném výskytu
infekcí uvedených v odstavci 1 a použitých kontrolních opatřeních,

b) o vývoji epidemiologické situace, za
kterou odpovídají z hlediska sběru informací,

c) o neobvyklých epidemiologických
skutečnostech a nových infekčních onemocněních neznámého původu,

d) o všech podstatných skutečnostech v
souvislosti s

1. infekčními onemocněními uvedenými v
odstavci 1,

2. novými infekčními onemocněními
neznámého původu v zemích, které nejsou členským státem Evropské
unie,

e) o existujících nebo navrhovaných
mechanismech a postupech pro předcházení a kontrolu infekčních
onemocnění, zejména v případech ohrožení veřejného zdraví,

f) které by mohly pomoci členským
státům Evropské unie koordinovat jejich úsilí o předcházení a
kontrolu infekčních onemocnění včetně jakýchkoli přijatých opatření

a předávat je Ministerstvu zdravotnictví, které je
sdělí do sítě Společenství.

(3) O charakteru a rozsahu opatření k
předcházení infekčních onemocnění uvedených v odstavci 1 informuje
Ministerstvo zdravotnictví před jejich přijetím za účelem koordinace
úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocnění síť Společenství
a konzultuje prostřednictvím sítě Společenství s dalšími členskými
státy Evropské unie a Komisí Evropské unie charakter a rozsah
plánovaných opatření; to neplatí, je-li potřeba chránit veřejné
zdraví tak naléhavá, že konzultace znemožňuje. V takovém případě však
Ministerstvo zdravotnictví informuje o přijatých opatřeních co
nejdříve prostřednictvím sítě Společenství ostatní členské státy
Evropské unie a Komisi Evropské unie.

(4) Osoby poskytující péči (§ 15
odst. 1) jsou povinny v rozsahu prováděcího právního předpisu
shromažďovat údaje o infekčních onemocněních zahrnutých do systému
epidemiologické bdělosti a hlásit je způsobem a ve lhůtách upravených
prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví. Při laboratorní diagnostice, epidemiologickém šetření a
stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření při
výskytu infekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické
bdělosti jsou poskytovatel zdravotních služeb a příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví povinni postupovat podle prováděcího
právního předpisu. Poskytovatel zdravotních služeb, na jehož
pracovištích se provádí laboratorní vyšetření biologického materiálu,
je povinen zaslat izolovaná patogenní agens stanovená prováděcím
právním předpisem do příslušné národní referenční laboratoře k
potvrzení určení a další charakterizaci infekčního onemocnění.
Prováděcí právní předpis dále upraví základní charakteristiku,
klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocnění zahrnutých do
systému epidemiologické bdělosti.

§ 75b

Postup při poranění ostrým kontaminovaným
předmětem nebo nástrojem

(1) Poskytovatel zdravotních služeb a
poskytovatel sociálních služeb je povinen bezodkladně oznámit
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví každé poranění
zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka, které vzniklo při
manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým
k provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče nebo
sociálních služeb, v jehož důsledku by mohlo dojít ke vzniku
infekčního onemocnění přenosného krví. Příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu nad poraněným
pracovníkem.

(2) Poskytovatel zdravotních služeb je
povinen postupovat při laboratorní diagnostice u poraněného
pracovníka v souladu se systémem epidemiologické bdělosti pro vybrané
infekce.

HLAVA IV

DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

§ 76

Osoba je při podnikatelské činnosti povinna

a) písemně informovat podnikatele,
kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že předběžným opatřením orgánu
ochrany veřejného zdraví bylo pozastaveno uvádění do oběhu^4c)
nebo na trh, distribuce a prodej jí vyráběných nebo dovážených
výrobků a o jejich uvolnění k uvedení na trh nebo do oběhu^4c),
k distribuci a prodeji, a to ihned po oznámení vykonatelného
předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdraví,

b) písemně informovat podnikatele,
kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly uvolněny k
uvedení na trh nebo do oběhu^4c),
k distribuci a prodeji, a to ihned po zrušení předběžného opatření
orgánem ochrany veřejného zdraví nebo po oznámení vykonatelného
rozhodnutí ve věci,

c) písemně informovat podnikatele,
kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly vykonatelným
rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví staženy z trhu, oběhu,
distribuce a prodeje, nebo bylo zakázáno jejich uvádění do oběhu^4c)
nebo na trh, a to ihned po obdržení vykonatelného rozhodnutí orgánu
ochrany veřejného zdraví,

d) ihned po obdržení informace podle
písmene a) pozastavit další uvádění do oběhu^4c)
nebo na trh, distribuci a prodej výrobků, a to až do doby obdržení
informace podle písmene b) nebo c); po obdržení informace podle
písmene c) ihned vyřadit výrobky z trhu, distribuce, prodeje nebo
oběhu^4c).

§ 77

(1) Orgán ochrany veřejného zdraví je
dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených
zvláštními právními předpisy,⁴²)
které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví
podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a
řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v
těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví
vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve
správním řízení.

(2) V případě, že je v platné územně
plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého lze důvodně
předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hluku nebo
vibrací, zejména z provozu na pozemních komunikacích nebo
železničních drahách, nelze ke stavbě, která by mohla být tímto
hlukem či vibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany
veřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před
hlukem nebo vibracemi. Postup podle věty první se nepoužije u záměrů,
jejichž součástí je veřejná produkce hudby.

(3) Stavební úřad vždy zajistí, aby
záměr žadatele ke stavbě bytového domu, rodinného domu, stavbě pro
předškolní nebo školní vzdělávání, stavbě pro zdravotní nebo sociální
účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hluku byl z
hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví.

(4) Žadatel o vydání územního
rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě
podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku předloží
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání
stanoviska podle odstavce 1 měření hluku provedené podle § 32a a
návrh opatření k ochraně před hlukem. Stejnou povinnost má žadatel,
který hodlá předložit stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy a
žadatel o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení
ke stavbě podle odstavce 3.

(5) Neprovede-li stavebník dostatečná
opatření k ochraně před hlukem, nemůže žádat, aby tato opatření
provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. To neplatí,
dojde-li k prokazatelnému navýšení hluku ze zdroje hluku; co se
považuje za prokazatelné navýšení hluku, stanoví prováděcí právní
předpis.

HLAVA V

STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO
ZDRAVÍ

Díl 1

Státní správa v ochraně a podpoře veřejného
zdraví, právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění
a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, povinnosti
kontrolovaných a dalších osob, zdravotní ústavy a Státní zdravotní
ústav

Oddíl 1

Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a
jejich úkoly

§ 78

Orgány ochrany veřejného zdraví a další orgány,
které plní některé úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z
hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního
prostředí a v oblasti podpory veřejného zdraví

(1) Státní správu v ochraně a podpoře
veřejného zdraví vykonávají

a) Ministerstvo zdravotnictví,

b) krajské hygienické stanice,

c) Ministerstvo obrany a Ministerstvo
vnitra,

d) Ministerstvo dopravy,

e) Ministerstvo pro místní rozvoj,

f) Ministerstvo životního prostředí,

g) krajské úřady.

(2) Soustavu orgánů ochrany veřejného
zdraví tvoří správní úřady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c).

§ 79

Sběr a zpracování osobních údajů

(1) Orgány ochrany veřejného zdraví
jsou oprávněny k zabezpečení povinností týkajících se ochrany a
podpory veřejného zdraví zpracovávat

a) osobní údaje v rozsahu jméno,
příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, místo
pobytu fyzických osob, místo jejich podnikání nebo označení jejich
zaměstnavatele, údaje související s kategorizací prací a s nařízenými
lékařskými preventivními prohlídkami a osobní údaje podle § 40
písm. a); jde-li o mladistvé a studenty, označení zařízení pro
výchovu a vzdělávání nebo označení dětského domova pro děti do 3 let
věku,

b) citlivé údaje vypovídající o
zdravotním stavu fyzických osob, zahrnující diagnózy onemocnění,
údaje o rizikovém chování, o splnění povinnosti podrobit se léčení, o
počtu, druhu a závěrech lékařských prohlídek, údaje o expozici
fyzických osob faktorům pracovního a životního prostředí, údaje o
epidemiologii drogových závislostí a citlivé údaje podle § 40
písm. a).

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 jsou
orgány ochrany veřejného zdraví zpracovávány v registru aktuálního
zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním
onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy a v registru
kategorizací prací a expozic faktorům pracovního a životního
prostředí (dále jen "registry"). Rozsah zpracovávaných
údajů může být rozšířen pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti
orgánu ochrany veřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za
podmínek stanovených zvláštním zákonem.⁴³)
Osobní a citlivé údaje shromážděné podle odstavce 1 se zpětně
neopravují ani nedoplňují.

(3) Pokud mají být údaje z registrů
využívány orgány ochrany veřejného zdraví, Státním zdravotním ústavem
a zdravotními ústavy pro účely přípravy podkladů pro národní
zdravotní politiku, vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného
zdraví, ke sledování trendů výskytu infekčních onemocnění, hromadně
se vyskytujících onemocnění, ohrožení nemocí z povolání, nemocí z
povolání a nemocí souvisejících s prací, musí být pro tyto účely
anonymizovány za podmínek stanovených zvláštním zákonem.⁴³⁾

(4) Orgány ochrany veřejného zdraví
mohou pověřit za podmínek stanovených zvláštním zákonem⁴³)
zpracováním údajů příspěvkovou organizaci nebo organizační složku
státu, zřízenou k plnění úkolů v působnosti Ministerstva
zdravotnictví.

(5) Orgány ochrany veřejného zdraví
jsou povinny za podmínek stanovených zvláštním zákonem⁴³)
shromažďovat údaje, které je Česká republiky povinna předávat
mezinárodním organizacím na základě mezinárodní smlouvy, kterou je
Česká republika vázána. Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného
zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) povinny předávat
Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno
předávat uvedené údaje mezinárodním organizacím.

(6) Orgány ochrany veřejného zdraví
jsou oprávněny sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a
orgánům inspekce práce a státní báňské správy údaje o výskytu prací
zařazených do kategorií třetí a čtvrté a práce kategorie druhé,
stanovené příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví jako rizikové.

§ 80

Ministerstvo zdravotnictví

(1) Ministerstvo zdravotnictví k
ochraně a podpoře veřejného zdraví

a) řídí a kontroluje výkon státní
správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a
uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví
včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění; jednou za 5
let hodnotí zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj z hlediska všech
aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a na základě
provedeného hodnocení stanoví priority k řešení problémů a zlepšení
zdravotního stavu obyvatelstva,

b) řídí a kontroluje krajské hygienické
stanice,

c) rozhoduje o opravných prostředcích
proti rozhodnutím krajských hygienických stanic,

d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v
oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v
ochraně a podpoře veřejného zdraví,

e) stanoví na základě doporučení
Národní imunizační komise, zřízené jako poradní orgán Ministerstva
zdravotnictví, antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná,
zvláštní a mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve
Sbírce zákonů, a to vždy do 28. února kalendářního roku; stejným
postupem Ministerstvo zdravotnictví stanoví a zveřejní i změny
antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a
mimořádná očkování,

f) rozhoduje ve věcech podle § 4
odst. 9, § 5 odst. 5, § 6e, § 72 odst. 1 a 2, §
73, § 83e odst. 5 a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle
tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví; je oprávněno
povolit prodloužení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a
odst. 3; plní úkoly podle § 3a odst. 4, § 3b, § 6g, §
72 odst. 3, § 75a, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, §
83c odst. 3 a § 83e odst. 6; na návrh krajských hygienických
stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací
vykonávaných na jejich pracovištích,

g) nařizuje mimořádná opatření při
epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně
zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných^26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení
jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území
několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků
na trh nebo do oběhu,

h) stanoví ochranná opatření před
zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění, a rozhoduje o
jejich ukončení,

i) na žádost krajské hygienické stanice
dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69 odst. 1 písm.
g),

j) stanoví zveřejněním na své úřední
desce další infekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými
biologickými agens a toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc
podle zákona o pohřebnictví;^43c)
současně vyhlásí tato další infekční onemocnění v celoplošném
televizním a rozhlasovém vysílání^43b),

k) usměrňuje výkon státní správy v
ochraně a podpoře veřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a
Ministerstvem vnitra,

l) sestavuje celorepublikové programy
ochrany a podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a
zdravotních rizik; sestavuje očkovací programy a programy prevence
infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich
realizaci; stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních
rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a
faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí
jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví
včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,

m) uděluje a zrušuje pověření k
provádění autorizace, organizování a provádění kursů v hodnocení
zdravotních rizik,

n) přezkoumává kontrolní plány
sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují priority
činnosti na úseku státního zdravotního dozoru,

o) koordinuje činnost a spolupráci s
jinými státními a nestátními orgány a organizacemi, včetně
registrovaných občanských sdružení, jakož i se sociálními partnery v
oblastech souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany a
podpory veřejného zdraví,

p) přijímá opatření na základě a v
mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie a plní další úkoly
vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské
unie na úseku potravinového práva, předmětů běžného užívání uvedených
v § 25 písm. a) a b) a výrobků přicházejících do přímého styku s
vodou, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví, že
je plní krajské hygienické stanice,

q) pořizuje, a dojde-li k podstatnému
vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci,
aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let, strategické hlukové mapy,
jejichž součástí jsou mezní hodnoty hlukových ukazatelů; mezní
hodnotou hlukových ukazatelů se rozumí hodnota hlukových ukazatelů,
při jejímž překročení dochází ke škodlivému zatížení životního
prostředí, k jehož odstranění nebo snížení jsou vypracovávány akční
plány,

r) uplatňuje stanovisko k politice
územního rozvoje z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení
a řízení zdravotních rizik.

r) zpřístupňuje veřejnosti strategické
hlukové mapy, vypracované podle písmene q),

s) prováděcím právním předpisem upraví
stanovení hlukových ukazatelů, jejich mezní hodnoty, základní
požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů,
jejichž součástí jsou návrhy tichých oblastí, podrobnosti týkající se
způsobu a rozsahu informování veřejnosti o strategických hlukových
mapách, o přípravě návrhů akčních plánů a účasti veřejnosti na této
přípravě a o vypracovaných akčních plánech. Akčním plánem se rozumí
plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a
obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení hluku, stanovenými podle §
34,

t) koordinuje zpracování akčních plánů,
dále pořizuje souhrn akčního plánu na základě akčních plánů
předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž
součástí jsou tiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a
tiché oblasti ve volné krajině stanovené Ministerstvem životního
prostředí. Tichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není
vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele
nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hluku
stanoveného podle § 34. Tichou oblastí ve volné krajině se
rozumí oblast, která není rušena hlukem z dopravy, průmyslu nebo
rekreačních aktivit,

u) spolupracuje s příslušnými orgány
sousedních členských států Evropské unie na strategickém hlukovém
mapování v blízkosti hranic,

v) usměrňuje řízení jakosti vod v
povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g krajskými
hygienickými stanicemi, zejména určuje v souladu s podmínkami
upravenými právem Evropské unie¹)
počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické
stanice soubory údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím
informování Evropské komise v rozsahu upraveném právem Evropské
unie¹),

x) přijímá žádosti podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů pro
styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu
látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro
styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o změnu povolení
vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie,

x) zajišťuje a koordinuje zpracování
Pandemického plánu České republiky a zpracovává Pandemický plán
zdravotnictví,

y) přijímá opatření na základě a v
mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku prevence
infekčních nemocí a plní další úkoly na tomto úseku vyplývající pro
členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie sdělováním
zpráv zasílaných do Sítě společenství prostřednictvím systému
včasného varování a reakce a dále poskytuje vědecká a technická data,
která se poslání Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí
týkají⁸³);
sdělováním zpráv a poskytováním vědeckých a technických dat může
pověřit právnickou osobu nebo organizační složku státu zřízenou k
plnění úkolů v oboru své působnosti.

(2) Za hluk se pro účely postupu podle
odstavce 1 písm. q) až u) a podle § 81, 81a, 81b a 81c považuje
hluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných
parcích a tichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve
volné krajině, v blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a
územích citlivých na hluk. Nepovažuje se za něj hluk způsobený
osobou, která je mu vystavena, hluk v domácnostech, sousedský hluk,
hluk z rekreačních aktivit, hluk na pracovištích, hluk uvnitř
dopravních prostředků a hluk způsobený vojenskou činností v objektech
důležitých pro obranu státu.

(3) Pro výkon státního zdravotního
dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům
ochrany veřejného zdraví uvedeným v § 78 odst. 1 písm. b) a c)
rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů.

(4) Pro řešení sporů o použití metody
vyšetřování faktorů pracovních podmínek a hodnocení zátěže organismu
neupravené právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno
stanovit rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu,
uchovávání a zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly
kvality měření.

(5) Zjistí-li Ministerstvo
zdravotnictví na základě významných důkazů, že výrobek, nad nímž
vykonává státní zdravotní dozor orgán ochrany veřejného zdraví,
přestože splňuje požadavky práva Evropské unie, představuje nebezpečí
pro zdraví^43d),
může dočasně zakázat používání takového výrobku, jeho uvádění na trh
nebo podrobit tento výrobek zvláštním podmínkám a rozhodnout o
ukončení platnosti takového zákazu.

(6) O postupu podle odstavce 5 a jeho
důvodech uvědomí Ministerstvo zdravotnictví neprodleně ostatní
členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie. Má-li Komise
Evropské unie za to, že postup podle odstavce 5 je neodůvodněný,
Ministerstvo zdravotnictví platnost zákazu za podmínek stanovených
přímo použitelným předpisem Evropské unie ukončí.

(7) Ministerstvo zdravotnictví je dále
oprávněno stanovit, že výrobky upravené přímo použitelnými předpisy
Evropské unie, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, podle
nichž orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením
na trh, distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu, jsou
nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány Evropské unie,
Světovou zdravotnickou organizací nebo v systémech pro rychlou výměnu
informací Evropské unie. Povinnosti osob při výskytu nebezpečných
výrobků stanoví zvláštní právní předpis^26a)
nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie. Dočasné pozastavení
nebo omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo
použitelných předpisů Evropské unie, stanovené Ministerstvem
zdravotnictví na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie,
vyhlásí Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a
úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice
hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a
na jejich územních pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto
odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Toto stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným
ve správním řízení.

(8) V Ministerstvu zdravotnictví se
zřizuje služební místo hlavního hygienika České republiky, který má
postavení náměstka pro řízení sekce podle zákona o státní službě; ve
věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik
České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního
hygienika České republiky jmenuje vláda; na jeho výběr, jmenování a
odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o
výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v ústředním
správním úřadu.

§ 81

Ministerstvo dopravy

(1) Ministerstvo dopravy v oblasti
hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného
hlukového zatížení životního prostředí předává pro účely pořízení
strategických hlukových map Ministerstvu zdravotnictví údaje o
dopravě na

a) hlavních pozemních komunikacích,
jimiž se rozumí pozemní komunikace, po nichž projede více než 3000000
vozidel za rok, a jejichž vlastníkem je stát,

b) hlavních železničních tratích, jimiž
se rozumí železniční tratě, po nichž projede více než 30000 vlaků za
rok, včetně železničních tratí ležících na území aglomerací,

c) hlavních letištích, jimiž se rozumí
civilní letiště, která mají více než 50000 vzletů a přistání za rok,
s výjimkou vzletů a přistání lehkých letadel pro cvičné účely, včetně
letišť ležících na území aglomerací.

(2) Ministerstvo dopravy podle údajů ze
strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví
pořizuje vždy nejdéle do jednoho roku ode dne předání strategických
hlukových map akční plány pro hlavní pozemní komunikace, hlavní
železniční tratě a hlavní letiště.

(3) Ministerstvo dopravy při zpracování
a aktualizaci akčních plánů

a) zpřístupňuje návrh akčního plánu
veřejnosti, ke kterému má každý právo vyjádřit se do 45 dnů od data
jeho zveřejnění,

b) zveřejňuje způsob vyhodnocení
podnětů a stanovisek k návrhu akčního plánu a zveřejňuje akční plán,
který předkládá Ministerstvu zdravotnictví zvlášť pro hlavní pozemní
komunikace, hlavní železnice a hlavní letiště,

c) informuje veřejnost o opatřeních
přijatých v rámci akčních plánů,

d) spolupracuje s příslušnými orgány
sousedních členských států Evropské unie při tvorbě akčních plánů v
příhraničních oblastech.

§ 81a

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti hodnocení
a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového
zatížení životního prostředí stanoví vyhláškou seznam aglomerací.
Aglomerací se rozumí urbanizované území městského charakteru s více
než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více
obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými
vazbami.

§ 81b

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí v oblasti
hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného
hlukového zatížení životního prostředí upraví vyhláškou tiché oblasti
ve volné krajině. Dále poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace
o typu povrchů terénu v okolí dopravních tras.

§ 81c

Krajské úřady

Krajské úřady v oblasti hodnocení a snižování
hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního
prostředí ve spolupráci s obcemi

a) předávají Ministerstvu zdravotnictví
údaje o zdrojích hluku získané při výkonu své působnosti podle zákona
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném
registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované
prevenci), v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^43b),

b) předávají Ministerstvu zdravotnictví
pro účely pořízení strategických hlukových map údaje o dopravě na
hlavních pozemních komunikacích, které vlastní kraj, hlavních
pozemních komunikacích ve vlastnictví obcí ve správním obvodu kraje a
na dalších pozemních komunikacích včetně městské hromadné dopravy ve
správním obvodu kraje,

c) pořizují podle údajů ze
strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví
vždy nejdéle do jednoho roku ode dne předání strategických hlukových
map akční plány pro pozemní komunikace, dráhy, letiště a zdroje hluku
podle písmene a) ve vlastnictví kraje na území aglomerace (§
81a) ve správním obvodu kraje, jejichž součástí je vymezení a
vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci, a akční plány pro hlavní
pozemní komunikace, které vlastní kraj, včetně hlavních pozemních
komunikací ve vlastnictví obcí ve správním obvodu kraje, a to podle
údajů ze strategických hlukových map zpracovaných Ministerstvem
zdravotnictví; pro zpracování a aktualizaci akčního plánu platí
obdobně § 81 odst. 3.

§ 81d

Hejtman

Hejtman schvaluje pandemický plán kraje zpracovaný
postupem podle § 82 odst. 2 písm. v), a to po projednání v
epidemiologické komisi a bezpečnostní radě kraje.

§ 81e

Úkoly kraje

Kraj v přenesené působnosti

a) se ve spolupráci s obcemi v souladu
s národní politikou ochrany a podpory veřejného zdraví podílí na
přípravě programů podpory veřejného zdraví včetně prevence nemocí a
zdravotních rizik, spolupracuje při jejich realizaci a poskytuje jim
podporu,

b) spolupracuje s krajskou hygienickou
stanicí při hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva kraje a jeho
vývoje, vždy jednou za 5 let projedná zdravotní stav obyvatelstva a
jeho vývoj a stanoví priority k řešení problémů a zlepšení
zdravotního stavu obyvatelstva.

§ 82

Krajské hygienické stanice

(1) Zřizují se krajské hygienické
stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto
zákonu. Krajské hygienické stanice mohou po předchozím souhlasu
Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo rušit územní pracoviště.
Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická
stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se
označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské
hygienické stanice je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ředitele
krajské hygienické stanice se řídí zákonem o státní službě. Krajské
hygienické stanice jsou účetními jednotkami.

(2) Krajské hygienické stanici náleží

a) vydávat rozhodnutí, povolení,
osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně a podpoře
veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není
příslušné Ministerstvo zdravotnictví,

b) vykonávat státní zdravotní dozor nad
dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo
použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem a zvláštními
právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně dodržování zásad
správné výrobní praxe a ochrany zdraví při práci před riziky
plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů
pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z
fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami
včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu
ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů,

c) rozhodovat na žádost zaměstnavatele
nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací,

d) stanovit za podmínek § 37 a §
39 rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),

e) stanovit zaměstnavateli lékařské
prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti,
jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě
projevit i po delší době (dále jen „následné lékařské
prohlídky“); následné lékařské prohlídky pracovníků se zdroji
ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem^33a),

f) stanovit zaměstnavateli nebo fyzické
osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní
vztahy⁸⁴)
způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory
pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,

g) provádět ověření podmínek vzniku
onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání⁴⁵)
nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z
povolání,

h) zřizovat v případech stanovených
tímto zákonem komise,

i) plnit úkoly dotčeného správního
úřadu podle § 77,

j) uplatňovat stanoviska k územně
plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně
hodnocení a řízení zdravotních rizik,

k) projednávat přestupky na úseku
ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu,⁴⁶)

l) rozhodovat o opatřeních k
předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich ukončení;
organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení
vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též
usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji,

m) nařizovat mimořádná opatření při
epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně
zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných^26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení
jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a
rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do
oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví
jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,

n) stanovit hygienický limit faktoru
pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho
stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah
a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců;
zařadit práci s tímto faktorem z moci úřední do kategorie,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,

o) vykonávat státní zdravotní dozor nad
plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby
uložené zvláštním právním předpisem⁶¹),

p) stanovit protiepidemická opatření
podle § 68 odst. 1,

q) nařídit provozovateli
potravinářského podniku provozujícímu stravovací službu odběr a
uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění
bezpečnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik
infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této
povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví
prováděcí právní předpis,

r) provádět epidemiologické šetření
podle § 62a,

s) usměrňovat činnost osob
poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a
předcházení infekcím spojeným se zdravotní péčí a kontrolovat ji,
provádět u poskytovatele poskytujícího akutní, následnou nebo
dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí spojených se
zdravotní péčí,

t) provádět hodnocení a řízení
zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění
zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů
zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a
životních a pracovních podmínek; iniciovat a podílet se na tvorbě,
řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdraví včetně
prevence nemocí a zdravotních rizik,

u) spolupracovat se správními úřady a s
orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a
podpory veřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích
ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva
příslušného regionu; zajišťovat vyhodnocování efektivity
realizovaných opatření a programů v oblasti ochrany a podpory
veřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,
zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu
obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů
ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority
k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva
příslušného regionu,

v) podílet se na úkolech integrovaného
záchranného systému; zpracovávat ve spolupráci s krajem a složkami
integrovaného záchranného systému pandemický plán kraje, který
stanoví opatření směřující k redukci dopadů pandemie infekčního
onemocnění pro obyvatelstvo kraje,

w) potvrzovat na tiskopisech vydaných
orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění^47a),
že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo
nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a h) a
ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání
karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob,
kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají,

x) provádět v případě přeshraniční
spolupráce státní zdravotní dozor a postupovat přitom podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie o spolupráci v oblasti ochrany
spotřebitele⁶⁶),

y) provádět audity analýz rizik a
systémů kritických kontrolních bodů podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie o úředních kontrolách⁶⁷)
v provozovnách stravovacích služeb.

(3) Krajská hygienická stanice je
povinna o hromadném výskytu infekčních onemocnění a o výskytu
nebezpečných^26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou
poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze
ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.

(4) Zaměstnavatel je povinen zaslat
kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí vydaného orgánem
ochrany veřejného zdraví podle odstavce 2 písm. e) a § 84 odst.
1 písm. w) poskytovateli pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel
dále informuje o uložení následné lékařské prohlídky fyzickou osobu,
pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho
zaměstnancem; informaci v tomto případě zašle na poslední místo
jejího trvalého pobytu, které je mu známo, popřípadě místo bydliště,
neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky.
Toto místo sdělí též poskytovateli pracovnělékařských služeb.
Poskytovatel pracovnělékařských služeb na základě tohoto sdělení
informuje o nařízení následné lékařské prohlídky registrujícího
poskytovatele fyzické osoby uvedené ve větě druhé, je-li mu znám.

(5) O provedeném auditu podle odstavce
2 písm. y) sepíše pověřený zaměstnanec příslušné krajské hygienické
stanice protokol; při jeho pořízení postupuje podle technické normy
pro auditování systému managementu⁶⁸).

§ 82a

Úkoly krajské hygienické stanice na úseku řízení
jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích a dalších
povrchových vodách uvedených v seznamu

(1) Při řízení jakosti vod ke koupání v
přírodních koupalištích na povrchových vodách, ve kterých nabízí
službu koupání provozovatel podle § 6a, povrchových vodách
využívaných ke koupání podle § 6d a v dalších povrchových vodách
ke koupání podle § 6g krajská hygienická stanice

a) v souladu s pravidly monitorování
jakosti povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d vydá do 1.
května kalendářního roku monitorovací kalendář a v monitorovacím
kalendáři určí četnost odběrů vzorků vody, jejich rozložení na dobu
koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z dalších povrchových vod
ke koupání a vod podle § 6d,

b) rozhodne z moci úřední o pozastavení
monitorovacího kalendáře z důvodů výjimečné situace a o jeho
pokračování,

c) stanoví dočasný nebo trvalý zákaz
používání vody ke koupání, pokud se dozví o neočekávané situaci nebo
je-li voda ke koupání znečištěna, a ukončení zákazu,

d) nařídí odběr a vyšetření dodatečného
vzorku vody ke koupání v případě pozastavení monitorovacího kalendáře
nebo krátkodobého znečištění vody nebo dalšího vzorku vody v případě
možného ohrožení zdraví koupajících se osob,

e) podle pokynu Ministerstva
zdravotnictví vydaného podle § 80 odst. 1 písm. v) a na základě
výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke koupání uvedených v
seznamu podle § 6g sestaví soubor údajů o jakosti těchto vod,
provádí jejich posuzování a klasifikaci a informuje o jakosti
povrchové vody ke koupání veřejnost na svých internetových stránkách;
o vodách zařazených do seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a)
informuje současně také na informační tabuli umístěné v blízkosti
koupacího místa; pro posouzení znečištění dalších povrchových vod ke
koupání se použije § 6a odst. 3 písm. a), c) a d) obdobně.

(2) Pro účely řízení jakosti vody ke
koupání se rozumí

a) monitorovacím místem dalších
povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d místo, kde se
očekává většina koupajících se osob, nebo místo, kde se podle profilu
těchto vod sestaveného podle vodního zákona^8a)
očekává největší riziko znečištění vody,

b) výjimečnou situací událost nebo
kombinace událostí ovlivňujících jakost vody ke koupání na dotyčném
místě, u nichž se neočekává výskyt častěji než jednou za 4 roky,

c) neočekávanou situací situace, která
má nebo u níž se dá důvodně předpokládat, že bude mít nepříznivý
dopad na jakost vody ke koupání nebo na zdraví koupajících se osob,

d) krátkodobým znečištěním vody
mikrobiologická kontaminace, která má jasně zjistitelné příčiny, u
níž se obvykle neočekává, že zhorší jakost vody po dobu delší než
přibližně 72 hodin poté, co došlo k prvnímu ovlivnění,

e) dodatečným vzorkem vzorek, kterým se
nahrazuje vzorek neprovedený podle monitorovacího kalendáře,

f) dalším vzorkem vzorek odebraný z
důvodu možného ohrožení zdraví koupajících se osob,

g) trvalým zákazem zákaz trvající
nejméně jednu celou koupací sezónu.

(3) Krajská hygienická stanice může
podle odstavce 1 písm. c) vydat trvalý zákaz používání vody ke
koupání pouze tehdy, pokud v 5 po sobě následujících letech byla voda
klasifikována jako nevyhovující nebo před skončením pětiletého období
je důvod se domnívat, že dosažení klasifikace vody jako přijatelné
není proveditelné nebo by bylo nepřiměřeně nákladné.

(4) Krajské hygienické stanice jsou
povinny informovat Ministerstvo zdravotnictví o pozastavení
monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a o dalších významných
opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody ke koupání. Dále
jsou krajské hygienické stanice povinny každoročně do 31. října
předávat správcům povodí podklady nezbytné pro sestavení, přezkoumání
a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu
podle § 6g odst. 1 písm. a) v rozsahu stanoveném vodním
zákonem^8a).

(5) Hygienické limity mikrobiologických
ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání,
ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování
výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody
makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v
dalších povrchových vodách ke koupání, pravidla pro zpracování
monitorovacího kalendáře a pravidla monitorování jakosti povrchových
vod ke koupání, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a
pravidla pro posuzování jakosti těchto vod, kritéria jejich
klasifikace a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti upraví
prováděcí právní předpis.

§ 83

Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra

(1) Úkoly státní správy v ochraně a
podpoře veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v
ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti
zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a
nad jimi užívanými objekty^47a)
vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo obrany. Specializované
činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti
Ministerstva obrany vykonává Ústřední vojenský zdravotní ústav.

(2) Úkoly státní správy v oblasti
ochrany a podpory veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru
v bezpečnostních sborech^47b),
s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a
organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v
jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených
Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona^47c)
vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra. Specializované
činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti
Ministerstva vnitra vykonává organizační složka státu jím zřízená.

Autorizace

§ 83a

(1) Autorizací se pro účely tohoto
zákona rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby, která je
podnikatelem, organizační složky státu, kraje nebo obce nebo
právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba
je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět

a) odběr vzorků a vyšetření jakosti
pitné a teplé vody (§ 3 odst. 1 a 3), vody v umělých nebo
přírodních koupalištích a vody ve zdroji umělého koupaliště nebo
sauny (§ 6),

b) zjišťování a měření koncentrací a
intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1),

c) odběr vzorků a měření mikrobiálního
chemického a parazitárního znečištění písku v pískovištích venkovních
hracích ploch (§ 13 odst. 2),

d) ověřování výrobků přicházejících do
přímého styku s vodou, s výjimkou stavebních výrobků,⁸)
podle § 5 odst. 2,

e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§
17),

f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní
nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1 písm. e)],

g) měření intenzit hluku, vibrací a
neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30
až 35),

h) zjišťování a měření intenzit
osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a
chemických škodlivin v pracovním prostředí,

i) biologické expoziční testy a
vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie
práce,

j) zjišťování zrakové zátěže pro účely
hodnocení faktoru pracovních podmínek.

(2) Ministerstvo zdravotnictví pověří
prováděním autorizace právnickou osobu nebo organizační složku státu,
zřízenou k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví
(dále jen "autorizující osoba"). Toto pověření je
nepřevoditelné. Při autorizaci se postupuje podle podmínek, které
stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo
zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření
zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva
zdravotnictví.

§ 83b

(1) Autorizující osoba vydá organizační
složce státu, kraje nebo obce, právnické osobě nebo fyzické osobě,
která je podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaci. Toto
osvědčení vydá organizační složce státu, kraje nebo obce, organizační
složce státu, kraje nebo obce, pokud žadatel splňuje podmínky
autorizace, kterými jsou

a) odborná úroveň ve vztahu k
navrhované oblasti autorizace podle podmínek stanovených
Ministerstvem zdravotnictví na základě § 83a odst. 2,

b) vybavení k technickým a
administrativním úkonům a přístupnost k zařízením pro speciální
šetření,

c) existence nezbytného počtu
zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi,

d) existence závazku zaměstnanců k
mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovídají osoby provádějící
autorizaci,

e) neexistence finančních nebo jiných
zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící
autorizaci,

f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

(2) Neexistence finančních nebo jiných
zájmů podle odstavce 1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto
zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin,
jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Za účelem
doložení bezúhonnosti žadatele (fyzické i právnické osoby) si
autorizující osoba vyžádá podle zvláštního právního předpisu^47d)
výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence
Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v
elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Fyzická osoba dále dokládá bezúhonnost obdobnými doklady, jako je
výpis z Rejstříku trestů, vydanými státy, ve kterých se v posledních
3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto doklady nesmí
být starší než 3 měsíce; doklad o bezúhonnosti může být nahrazen
dokladem o způsobilosti k výkonu povolání nebo činnosti, pokud
prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. Bezúhonnost za právnickou
osobu se prokazuje u všech členů statutárního orgánu; za organizační
složku státu, kraje nebo obce u jejího vedoucího.

(4) V žádosti o vydání osvědčení o
autorizaci žadatel uvede kromě náležitostí stanovených správním řádem
údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Žádost se
předkládá autorizující osobě.

§ 83c

(1) Osvědčení o autorizaci vymezuje
předmět, rozsah a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno.
Náklady spojené s autorizací včetně vydání osvědčení o autorizaci
hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.

(2) Autorizace je nepřenosná na jinou
osobu, uděluje se na dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. Autorizace
může být prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení
platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba, které bylo vydáno
osvědčení o autorizaci, (dále jen "držitel autorizace")
podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti
osvědčení. Náklady spojené s prodloužením platnosti osvědčení o
autorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního
předpisu.

(3) Seznam držitelů autorizace s
uvedením obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla podle §
83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo
zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje
sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.

(4) Držitel autorizace je povinen
dodržovat podmínky autorizace a účastnit se v termínu a rozsahu
stanoveném autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady o
výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizace ukládat
po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními zkouškami hradí
držitel autorizace.

(5) Autorizující osoba provádí kontrolu
nad dodržováním podmínek autorizace a výsledků mezilaboratorních
zkoušek. Za tím účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele
autorizace, ověřovat splnění podmínek autorizace a požadovat
předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke
kontrole si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou
oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti
nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Stejně
autorizující osoba postupuje v případě, že držitel autorizace uvedl v
žádosti o vydání osvědčení nesprávné nebo neúplné údaje, které byly
podstatné pro vydání osvědčení. Odejmutím osvědčení autorizace
zaniká.

§ 83d

(1) Autorizace vedle důvodu podle §
83c odst. 5 dále zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla
udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k
jejímu prodloužení,

b) vzdáním se osvědčení o autorizaci;
vzdání se osvědčení je účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující
osobě,

c) u fyzických osob smrtí nebo
prohlášením držitele autorizace za mrtvého,

d) dnem zániku organizační složky
státu, kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je držitelem
autorizace,

e) rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím
insolvenčního návrhu proto, že majetek držitele nepostačuje k úhradě
nákladů insolvenčního řízení, nebo vstupem držitele autorizace do
likvidace.

(2) Autorizující osoba v případech
podle odstavce 1 písm. a) a podle § 83c odst. 5, držitel
autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce právnické osoby,
popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce 1 písm. b) až
e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle
§ 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.

§ 83e

(1) Provádět hodnocení zdravotních
rizik podle tohoto zákona jsou oprávněny jen fyzické osoby, které
jsou držiteli osvědčení o autorizaci. Právnická osoba nebo fyzická
osoba, která je podnikatelem, může hodnotit zdravotní rizika jen
tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je
držitelem autorizace.

(2) Autorizaci uděluje na žádost
fyzické osoby autorizující osoba (§ 83a odst. 2) na základě
úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti. Ke zkoušce se může
přihlásit fyzická osoba, která je starší 23 let, bezúhonná, má
stanovenou odbornou způsobilost a potvrdí čestným prohlášením
neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit
výsledky při hodnocení zdravotních rizik. Při zkoušce musí fyzická
osoba prokázat znalosti stanovené prováděcím právním předpisem^37c).
Prováděcí právní předpis dále upraví složení komise a podmínky
provedení zkoušky odborné způsobilosti. Vzor osvědčení o autorizaci
stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Za bezúhonnou se považuje fyzická
osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin ani
za trestný čin, který souvisí s činností, jejíž náplní bylo
posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich
vlivu na zdraví člověka, spáchaný z nedbalosti. Bezúhonnost fyzické
osoby se prokazuje obdobně podle § 83b odst. 3.

(4) Odborná způsobilost se prokazuje
dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti lékařství nebo
přírodních věd, popřípadě osvědčením o úspěšném ukončení kursu v
hodnocení zdravotních rizik absolvovaném v organizační složce státu
nebo příspěvkové organizaci pověřené Ministerstvem zdravotnictví,
pokud se ho fyzická osoba za účelem získání odborných znalostí
zúčastnila, a nejméně pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a
životních podmínek.

(5) Za praxi na úseku ochrany zdraví a
životních podmínek se považuje pracovní činnost, jejíž náplní bylo
posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich
vlivu na zdraví člověka, a to podle potvrzení zaměstnavatele nebo
předložených výsledků takového posuzování. Do doby praxe se nepočítá
základní, náhradní a civilní služba, doba mateřské a rodičovské
dovolené. O uznání praxe, jejíž výkon byl přerušen na dobu delší než
5 let, rozhoduje na žádost fyzické osoby Ministerstvo zdravotnictví.

(6) Název organizační složky státu nebo
příspěvkové organizace pověřené organizováním a prováděním kursů v
hodnocení zdravotních rizik uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

(7) V žádosti o vydání osvědčení o
autorizaci k hodnocení zdravotních rizik fyzická osoba uvede kromě
náležitostí stanovených správním řádem nejvyšší dosažené vzdělání a
obor studia a akademické hodnosti. K žádosti připojí doklady
osvědčující skutečnosti uvedené v odstavcích 2 až 5.

(8) Pro udělení osvědčení o autorizaci,
dobu platnosti autorizace a její prodloužení, pro sjednání a úhradu
ceny autorizace a jejího prodloužení, jakož i pro provádění kontroly
nad dodržováním podmínek autorizace a pro odnětí osvědčení o
autorizaci platí § 83c.

(9) Autorizace zaniká

a) odnětím osvědčení o autorizaci za
podmínek odstavce 8 a § 83c odst. 5,

b) uplynutím doby, na kterou byla
udělena, pokud nedošlo na základě žádosti fyzické osoby, která je
držitelem osvědčení o autorizaci, k jejímu prodloužení,

c) smrtí fyzické osoby, která je
držitelem osvědčení o autorizaci, nebo jejím prohlášením za mrtvou.

§ 84

Státní zdravotní dozor

(1) Při výkonu státního zdravotního
dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti

a) dozírají, zda osoby plní povinnosti
stanovené k ochraně veřejného zdraví přímo použitelnými předpisy
Evropské unie, tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a
rozhodnutím, opatřením obecné povahy nebo jiným závazným opatřením
orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních
předpisů,

b) mohou pozastavit výkon činnosti,
pokud při ní byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a
to do doby odstranění závady,

c) mohou po dobu potřebnou k provedení
státního zdravotního dozoru zakázat uvádění nebo dodávání na trh, do
oběhu, distribuci, prodej, nabízení nebo vystavování výrobku, pokud
existuje odůvodněná informace, že tento výrobek je nebezpečný^26a);
mohou nařídit stažení z trhu, stažení z oběhu nebo vyřazení z
distribuce a prodeje výrobků, které nesplňují požadavky stanovené
tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo přímo použitelnými
předpisy Evropské unie a na jejich základě vydaným rozhodnutím nebo
opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo zakázat jejich
dodávání nebo uvádění do oběhu^4c)
nebo na trh,

d) mohou prověřovat znalosti podle §
19 odst. 3 a rozhodnout o tom, že fyzická osoba vykonávající činnosti
epidemiologicky závažné nemá znalosti nutné k ochraně veřejného
zdraví,

e) mohou zakázat nebo omezit používání
nejakostní pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18
odst. 2, § 21 odst. 2 a § 41a), a to do doby odstranění
závady, jakož i stanovit účel, pro který lze takovou vodu používat
nebo nařídit větší četnost kontroly vody jiné jakosti podle § 21
odst. 2; mohou určit nápravná opatření v případě nedodržení jakosti
pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto
zákonem, nebo změnit přijatá nápravná opatření, a to do doby
odstranění závady; ke sledování jakosti vody, která nemá jakost pitné
vody a nelze již povolit další prodloužení mírnějšího hygienického
limitu, mohou osobě uvedené v § 3 odst. 2, která dodává takovou
vodu, uložit četnost a rozsah kontrol u odborně způsobilé osoby
uvedené v § 4 odst. 1 a v případě ohrožení veřejného zdraví z
takové vody zakázat nebo omezit její užívání a rozhodnout o ukončení
těchto opatření,

f) mohou nařídit větší četnost kontroly
vody v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, ve stavbě
ke koupání nebo v umělém koupališti, jestliže jakost vody nedává
záruku dodržení požadavků stanovených nebo povolených podle § 6f
odst. 2, a dobu provádění takových kontrol,

g) mohou zakázat používání vody ve
stavbě ke koupání, v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, v
umělém koupališti nebo sauně, a to i jen pro některé skupiny
obyvatel, nebo zakázat používání zdroje vody pro umělé koupaliště
nebo saunu, pokud je voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování
znečištěna, a to do doby odstranění závady,

h) mohou zakázat provoz pískoviště
venkovní hrací plochy určené pro hry dětí, nejsou-li dodrženy
stanovené hygienické limity nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a
to do doby odstranění závady,

i) mohou nařídit osobě provozující
přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu, jakož i osobě uvedené v §
6d, přijetí opatření k ochraně veřejného zdraví před zdravotním
rizikem plynoucím ze znečištění vody ke koupání, ochlazování nebo
sprchování nebo změnit opatření přijaté k tomuto účelu osobou
provozující přírodní nebo umělé koupaliště nebo saunu nebo osobou
uvedenou v § 6d,

j) mohou nařídit úpravu provozního řádu
podle § 4 odst. 3, § 6c odst. 1 písm. f), § 7 odst. 2,
§ 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a § 21a,
pokud podmínky v něm uvedené nevedou k ochraně veřejného zdraví, a
uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu,

k) mohou stanovit podmínky konání školy
v přírodě, zotavovací akce nebo jiné podobné akce pro děti (§
12) a v případě ohrožení veřejného zdraví školu v přírodě, zotavovací
akci nebo jinou podobnou akci pro děti zakázat,

l) mohou odejmout povolení vydané podle
§ 4 odst. 9, § 5 odst. 5 až 9, § 6e, § 6f odst.
2, § 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst.
2, § 31 odst. 1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba
podmínky, za kterých bylo povolení vydáno, nebo je-li ohroženo
veřejné zdraví; odejmutí povolení vydaného Ministerstvem
zdravotnictví musí být předem projednáno s tímto správním úřadem,

m) mohou pozastavit provoz nebo
používání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího záření,
je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění
závady,

n) mohou po dobu potřebnou k provedení
státního zdravotního dozoru zakázat používání látky, suroviny,
polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo přípravě pokrmu
podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost
a čistotu stanoveným zvláštními právními předpisy²³),
přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo rozhodnutím orgánu
ochrany veřejného zdraví; mohou rozhodnutím zakázat používání látky,
suroviny, polotovaru nebo potraviny určených k výrobě nebo přípravě
pokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost,
čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy²³),
přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo rozhodnutím orgánu
ochrany veřejného zdraví, nebo nejsou za stanovených podmínek
skladovány, jakož i nařídit provedení sanitace nebo změnu
technologického postupu výroby nebo přípravy pokrmu,

o) mohou stanovit odchylný způsob
zacházení s prádlem ze zdravotnického zařízení nebo zařízení
sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, je-li to nezbytné
pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění,

p) mohou uložit určení a měření faktorů
životních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroženo
veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví anebo k
objektivizaci skutečné míry zátěže, která má nebo může mít vliv na
zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo
poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴),

q) mohou uložit zajištění zpracování
hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být
zdrojem takového rizika,

r) mohou nařídit okamžité uzavření
provozovny od okamžiku zjištění porušení povinnosti, které může mít
za následek ohrožení života nebo zdraví,

s) mohou nařídit k ochraně zdraví
zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující
služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴)
provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních,
mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních
podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze souvisejících pracovních
podmínek; mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem nebo
fyzickou osobou provádějící činnost nebo poskytující služby mimo
pracovněprávní vztahy⁸⁴)
podle zvláštního právního předpisu k ochraně zdraví při práci,

t) mohou k ochraně zdraví
zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší přípustné hodnoty
rizikových faktorů pracovních podmínek, než stanoví zvláštní právní
předpisy, vyskytuje-li se na pracovišti současně více rizikových
faktorů, při vysokém fyzickém zatížení zaměstnanců vystavených na
pracovišti působení rizikových faktorů, při překračování limitních
hodnot biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba s
ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů,
spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků a
studentů při praktickém vyučování nebo praktické přípravě, které jsou
součástí jejich přípravy na budoucí povolání,

u) při zjištění, že pokrmy, suroviny,
polotovary nebo potraviny k jejich výrobě či přípravě jsou jiné než
bezpečné nebo při zjištění, že potraviny uváděné do oběhu⁴⁸)
jsou jiné než bezpečné, mohou nařídit jejich znehodnocení či
likvidaci, a to na náklad kontrolované osoby, která je povinna způsob
a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany veřejného
zdraví prokázat,

v) mohou nařídit z protiepidemických
důvodů nebo ke zjištění zdravotního stavu fyzických osob
vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a
potřebná laboratorní a jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku a
šíření infekčních onemocnění,

w) k předcházení ohrožení zdraví v
souvislosti s vykonávanou prací mohou zaměstnavateli nebo fyzické
osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní
vztahy⁸⁴)
nařídit mimořádné lékařské preventivní prohlídky a jejich náplň a
upravit rozsah a termíny sledování rizikových faktorů; mimořádné
lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího
záření kategorie A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
za podmínek upravených zvláštním právním předpisem^33a),

x) mohou nařídit fyzické osobě, která
vylučuje choroboplodné zárodky, ale není nosičem podle § 53
odst. 1, opatření v rozsahu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), s
výjimkou léčení,

y) mohou v případě zjištění
protiprávního jednání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 2006/2004⁶⁹),
kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území členského státu
Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský
prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem
spotřebitelů⁷⁰),
rozhodnutím takové jednání zakázat.

(2) V případech podle odstavce 1 písm.
b), e), g), h), j) a m) je osoba, které bylo nápravné opatření
uloženo, neprodleně, povinna informovat příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví o odstranění závady a, spočívá-li závada ve
skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její laboratorní
vyšetření, předložit i důkaz o dodržování povinností stanovených
přímo použitelnými předpisy Evropské unie a právními předpisy nebo
uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může osoba měření a
laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím držitele autorizace
(§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci^4a)
nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní
praxe vydané podle chemického zákona^35a)
pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor
měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení
právními předpisy upraveno, pokud není sama takto kvalifikovaná.
Určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek podle
odstavce 1 písm. p) lze provést jen prostřednictvím držitele
autorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci^4a)
nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní
praxe vydané podle chemického zákona^35a)
pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor
měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení
právními předpisy upraveno. Věty druhá a třetí se nepoužijí,
stanoví-li tento zákon pro příslušné měření jinak (§ 32a).

(3) Zaměstnanec orgánu ochrany
veřejného zdraví vydá rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) na
místě a oznámí je ústně kontrolované osobě, a to členovi statutárního
orgánu kontrolované osoby, jejímu zaměstnanci nebo jiné fyzické
osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby
související s předmětem státního zdravotního dozoru. O ústním
vyhlášení rozhodnutí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví na
místě vydá písemné potvrzení; písemné vyhotovení rozhodnutí bez
zbytečného odkladu doručí účastníkovi řízení dodatečně. Ústní
vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) má účinky
oznámení. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u)
lze podat do 3 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí. Odvolání
nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bezodkladně.
Otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen se
souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, který
rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) vydal; souhlas je úkonem podle
části čtvrté správního řádu. Souhlas musí být vydán neprodleně,
nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo prokázáno odstranění
závadného stavu.

(4) Státní zdravotní dozor vykonávají
krajské hygienické stanice podle kontrolních plánů, které určují
priority činnosti na tomto úseku ochrany veřejného zdraví.

(5) Při plnění úkolů podle tohoto
zákona a zvláštních právních předpisů jsou orgány ochrany veřejného
zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny přijímat opatření na
základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie.

(6) Generální ředitelství cel poskytuje
na vyžádání příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví pro výkon
státního zdravotního dozoru nad výrobky, které byly propuštěny do
režimu volného oběhu nebo do režimu vývozu, tyto údaje:

a) identifikační údaje deklaranta, a to
jméno, popřípadě jména a příjmení, místo pobytu, popřípadě sídlo,
název obchodní firmy, nebo název a sídlo adresáta,

b) popis, včetně obchodního názvu a
druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené
v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87⁷¹),

c) zemi odeslání a zemi původu výrobku,

d) množství vyjádřené v objemu,
hmotnosti nebo počtu jednotek.

(7) Poskytnutí údajů podle odstavce 6
není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.

(8) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví na základě žádosti celního úřadu vydá vyjádření v případě
důvodného podezření, že zásilka neodpovídá předloženému osvědčení⁷²)
nebo certifikátu, nebo v případě přerušení řízení o propuštění
výrobků, nad kterými orgány ochrany veřejného zdraví vykonávají
státní zdravotní dozor, do volného oběhu.

Oddíl 2

Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného
zdraví

§ 85

(1) Mimořádná opatření při epidemii a
nebezpečí jejího vzniku a dále mimořádná opatření k ochraně zdraví
fyzických osob při výskytu nebezpečných^26a)
a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních a z porušení
jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech a jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do
oběhu lze stanovit pro správní obvod krajské hygienické stanice nebo
jeho část právním předpisem krajské hygienické stanice. Právním
předpisem krajské hygienické stanice lze k ochraně veřejného zdraví
nařídit též provedení velkoplošné (území obce nebo městské části)
speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace.

(2) Krajská hygienická stanice
informuje o záměru vydat právní předpis podle odstavce 1 Ministerstvo
zdravotnictví.

(3) Právní předpisy podle odstavce 1 se
označují názvem nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení krajské
hygienické stanice musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že
se nařízení vyvěsí na úřední desce krajské hygienické stanice na dobu
nejméně 15 dnů. Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení na úřední
desce krajské hygienické stanice. Tento způsob vyhlášení je podmínkou
platnosti nařízení krajské hygienické stanice. Nařízení nabývá
účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v
něm není stanoveno jinak.

(4) Nařízení krajské hygienické stanice
jsou kromě toho povinny vyvěsit na své úřední desce obce určené v
nařízení.

Oddíl 3

Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav

§ 86

(1) K vyšetřování a měření složek
životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického
materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely
výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů
zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního stavu
obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních
podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik
a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví jako složky
integrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění
místních programů ochrany a podpory zdraví, jakož i k výchově k
podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských
služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví se zřizují
zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě. Zdravotní
ústavy jsou příspěvkovými organizacemi; funkcí jejich zřizovatele
plní Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní
činnosti dále poskytovat pracovnělékařské služby, specializovanou
diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie,
imunologie, alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická a
cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV protilátek,
referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv, očkovacích látek
a zdravotnických prostředků a ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a
deratizaci.

(2) K přípravě podkladů pro národní
zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění
metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k
monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k
mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v
ochraně veřejného zdraví, k postgraduální výchově v lékařských
oborech ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní výchovu obyvatelstva
se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní zdravotní
ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele plní
Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav může v hlavní
činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně a
podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci 1 a
dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví podmínku
autorizace nebo akreditace.

(3) Zdravotní ústavy a Státní zdravotní
ústav jsou poskytovateli zdravotních služeb. Zdravotní ústavy a
Státní zdravotní ústav jsou oprávněny zpracovávat za účelem přípravy
podkladu pro tvorbu státní zdravotní politiky a sledování
dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných hromadně se
vyskytujících onemocnění údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti
s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí
z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických
osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii
drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany veřejného zdraví.

(4) Statutárním orgánem zdravotních
ústavů a Státního zdravotního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a
odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr
zdravotnictví. Další úkoly zdravotních ústavů a Státního zdravotního
ústavu stanoví Ministerstvo zdravotnictví statutem.

(5) Zdravotní ústavy, uvedené v
odstavci 1, mohou vykonávat činnosti, pro jejichž výkon tento zákon
stanoví podmínku autorizace nebo akreditace, jen pokud tuto podmínku
splňují.

Oddíl 4

Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany
veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných a dalších osob

§ 88

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany
veřejného zdraví se při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví
a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů
Evropské unie a zvláštních právních předpisů prokazují služebním
průkazem, jehož vzor upraví prováděcí právní předpis. Služební průkaz
je u zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví pověřených výkonem
státního zdravotního dozoru (dále jen „kontrolující“)
pověřením ke kontrole podle zvláštního právního předpisu o
kontrole⁸⁵).
Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních
onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců,
hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění ohniska nákazy, k
nařízení, provedení a kontrole protiepidemických opatření mohou
zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví v mimořádných případech
hodných zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob.
Kontrolující jsou oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby ke
zjištění zdroje hluku a vibrací, kterým byl překročen v chráněných
prostorech upravených v § 30 odst. 3 hygienický limit hluku nebo
vibrací a ke zjištění zdroje neionizujícího záření, kterým byla v
místě přístupném fyzickým osobám překročena nejvyšší přípustná
hodnota neionizujícího záření. Fyzické osoby jsou povinny jim tento
vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto
zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění.

(2) Státní zdravotní dozor, který je
vykonáván nad dodržováním hygienických limitů hluku, vibrací,
neionizujícího záření, pískem užívaným ke hrám dětí v pískovištích a
jakostí vod, je zahájen prvním kontrolním úkonem předcházejícím
podání informace kontrolované osobě o zahájení státního zdravotního
dozoru. Součástí informace je seznam kontrolujících.

(3) V případech, ve kterých porušení
povinnosti může mít za následek ohrožení života nebo zdraví, se
kontrolovaná osoba považuje za informovanou o zahájení státního
zdravotního dozoru předložením služebního průkazu povinné osobě. Té
kontrolující předá i protokol o kontrole, vyhotovený na místě; toto
předání má účinky doručení protokolu o kontrole kontrolované osobě.
Proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může
kontrolovaná osoba podat námitky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení
protokolu o kontrole. Lhůta pro posouzení námitek vedoucím kontrolní
skupiny nebo kontrolujícím činí 3 dny ode dne doručení námitek.

(4) Orgán ochrany veřejného zdraví je
oprávněn přizvat k účasti na výkonu státního zdravotního dozoru v
zájmu dosažení jeho účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo
Státního zdravotního ústavu; není-li to možné, přizve jinou odborně
způsobilou fyzickou osobu.

(5) Kontrolující může v odůvodněných
případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila
do sídla orgánu ochrany veřejného zdraví nebo jeho územního
pracoviště a předložila tam doklady potřebné pro výkon státního
zdravotního dozoru; kontrolovaná osoba je povinna tuto výzvu
uposlechnout, ledaže prokáže vážnou překážku, která jí brání ve
splnění této povinnosti v určené lhůtě.

(6) Zaměstnanci orgánů ochrany
veřejného zdraví jsou při plnění dalších úkolů podle tohoto zákona a
zvláštních právních předpisů, nejde-li o výkon státního zdravotního
dozoru, oprávněni vstupovat na pozemky, do provozoven, staveb a
dalších prostor, je-li to nezbytné k výkonu oprávnění, a dále jsou
oprávněni

a) provádět měření a odebírat materiál
a vzorky potřebné pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví; o
provedeném odběru vzorků a měření pořizují protokol,

b) pořizovat obrazovou dokumentaci o
zjištěných skutečnostech,

c) nahlížet do dokladů, dalších
písemností a záznamů dat, činit si z nich kopie a výpisy a požadovat
písemná nebo ústní vysvětlení,

d) v rozsahu nezbytném pro výkon
zákonem stanovených oprávnění nahlížet do zdravotnické dokumentace
vedené poskytovatelem zdravotních služeb včetně zdravotnické
dokumentace zaměstnanců vedené poskytovatelem pracovnělékařských
služeb a činit si z ní kopie a výpisy.

(7) Osoba, které se plnění úkolů orgánu
ochrany veřejného zdraví podle odstavce 6 týká, je povinna umožnit
zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví vstup na pozemky, do
provozoven, staveb a dalších prostor a vytvořit další podmínky pro
plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví, zejména je povinna
poskytnout součinnost odpovídající oprávněním zaměstnance orgánu
ochrany veřejného zdraví podle odstavce 6.

(8) Orgán ochrany veřejného zdraví je
oprávněn přizvat k účasti na plnění úkolů podle odstavce 6 v zájmu
dosažení jejich účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního
zdravotního ústavu a není-li to možné jinou odborně způsobilou
fyzickou osobu (dále jen „přizvaná osoba“). Orgán ochrany
veřejného zdraví vystaví přizvané osobě pověření a poučí ji o jejích
právech a povinnostech při účasti na plnění úkolů podle věty první.
Přizvané osoby mají práva a povinnosti zaměstnanců orgánu ochrany
veřejného zdraví v rozsahu pověření vydaného orgánem ochrany
veřejného zdraví. Osoby, kterých se plnění úkolů orgánu ochrany
veřejného zdraví týká, jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v
rozsahu pověření. Přizvané osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost
o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o
obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona,
přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo zvláštního právního
předpisu dozvěděly.

§ 88a

(1) Pouze zaměstnanci s odbornou
způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zdravotničtí
pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu
zdravotnického povolání⁵¹)
mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví, uvedených v §
78 odst. 1 písm. a) až c),

a) při výkonu státního zdravotního
dozoru v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění a nad
plněním povinností poskytovateli zdravotních služeb,

b) jejichž předmětem je zjištění
zdravotního stavu fyzické osoby včetně nahlížení do zdravotnické
dokumentace,

c) při hodnocení zdravotních rizik,

d) při odborném řízení činnosti
zařízení vykonávajícího pracovnělékařské služby a usměrňování
činnosti poskytovatelů zdravotních služeb v ochraně před infekčními
onemocněními včetně nemocničních nákaz, nemocemi podmíněnými prací a
jinými poškozeními zdraví z práce,

e) při vydávání očkovacích látek,

f) při provádění ověření pracovních
podmínek pro účely posuzování nemocí z povolání.

(2) Činností podle odstavce 1 lékaře,
zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka s odbornou
způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání se nepřerušuje výkon
zdravotnického povolání⁵¹).

(3) Lékaři, zdravotničtí pracovníci a
jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu
zdravotnického povolání, vykonávající činnosti podle odstavce 1, jsou
povinni se celoživotně vzdělávat v rozsahu a za podmínek zvláštního
právního předpisu⁵¹).

(4) Uznávání způsobilosti k výkonu
zdravotnického povolání upravují zvláštní právní předpisy⁵¹).

§ 89

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany
veřejného zdraví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních
údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o
kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelných
předpisů Evropské unie, zvláštního právního předpisu upravujícího
ochranu zdraví při práci a zvláštních právních předpisů upravujících
působnost orgánů ochrany veřejného zdraví dozvěděli. Porušením
povinnosti zachovávat mlčenlivost není, jestliže takové údaje v
nezbytně nutném rozsahu sdělují

a) na základě písemného souhlasu
fyzické osoby, které se informace přímo týká,

b) orgánu ochrany veřejného zdraví,

c) lékaři v rámci poskytování dalších
potřebných zdravotních služeb,

d) osobám blízkým⁵²)
a osobám, které byly během inkubační doby ve styku s infekčním
onemocněním nebo pobývaly v ohnisku nákazy, jedná-li se o údaje o
zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví,

e) zdravotní pojišťovně k vyměření
přirážky a pro řízení o náhradě škody a okresní správě sociálního
zabezpečení k vyměření přirážky,

f) poskytovateli pracovnělékařských
služeb oprávněnému podle zvláštního právního předpisu⁶¹)
uznávat nemoci z povolání nebo změny zdravotního stavu pro účely
posuzování ohrožení nemocí z povolání,

g) orgánu inspekci práce⁵³)
v souvislosti se šetřením pracovního úrazu,

h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí
v souvislosti s ochranou zdraví dětí a mladistvých,

i) Veřejnému ochránci práv v
souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.

(2) Na vyžádání státního zástupce a po
podání žaloby též předsedy senátu jsou orgány ochrany veřejného
zdraví oprávněny sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým
osobám a obchodní tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto
zákona dozvěděli.

(3) Na vyžádání Úřadu práce – krajské
pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská
pobočka Úřadu práce“) jsou orgány ochrany veřejného zdraví
oprávněny, jde-li o ubytovací služby podle § 21a věty třetí,
sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám, o kterých
se při postupu podle tohoto zákona dozvěděly, a předat krajské
pobočce Úřadu práce pro účely řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi
potřebné údaje. Pro tyto účely dále orgán ochrany veřejného zdraví
bezodkladně předá krajské pobočce Úřadu práce ve svém správním obvodu
kopii vykonatelného rozhodnutí o uložení pokuty nebo nápravného
opatření podle § 84 osobě uvedené v § 21a větě třetí a
informuje krajskou pobočku Úřadu práce o obnovení činnosti v případě,
že bylo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví
podle § 84 odst. 1 písm. b) pozastaveno poskytování ubytovací
služby podle § 21a věty třetí.

(4) Povinnost oznamovat určité
skutečnosti uložená zvláštními právními předpisy není dotčena.

§ 90

(1) Vstupné do budov, provozoven,
místností, objektů a zařízení při plnění úkolů v ochraně veřejného
zdraví a náklady na pořízení a předání protokolů podle § 4 odst.
1 a § 6c odst. 1 písm. d), § 6d, § 18 odst. 3 orgány
ochrany veřejného zdraví nehradí. Orgán ochrany veřejného zdraví
zaplatí kontrolované osobě za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro
účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorku vody a vzorku
písku z pískovišť náhradu, pokud o ni kontrolovaná osoba požádá ve
lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že
výrobek splnil požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím
nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví. Částku ve výši ceny
však orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jde-li o výrobek,
který nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím
nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví.

(2) Za kontrolní vzorek výrobku
odebraného pro účely ověření podmínek vzniku onemocnění pro posouzení
nemoci z povolání nebo ověření změn zdravotního stavu pro posouzení
ohrožení nemocí z povolání zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví
zaměstnavateli nebo fyzické osobě, která vykonává činnosti nebo
poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴),
u kterých vzorek odebral, částku ve výši ceny^53a),
za kterou tyto osoby výrobek pořídily, pokud o náhradu požádají ve
lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byly seznámeny se skutečností, že bylo
poskytovatelem pracovnělékařských služeb příslušným k vydání
lékařského posudku nebo vykonatelným rozhodnutím příslušného
správního úřadu stanoveno, že na pracovišti zaměstnavatele nebo
fyzické osoby, která vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo
pracovněprávní vztahy⁸⁴),
nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nevznikly.

(3) Částku ve výši ceny podle odstavce
2 orgán ochrany veřejného zdraví neposkytne, jestliže podle
lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb
příslušným k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání nebo
ohrožení nemocí z povolání anebo vykonatelného rozhodnutí příslušného
správního úřadu byly nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání
uznány.

Díl 2

Správní delikty a přestupky

Ukládání pokut

§ 92

Přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a
zajištění pracovnělékařských služeb

(1) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se
dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost ke kategorizaci
prací podle § 37 odst. 2 nebo 5,

b) nepředloží protokol nebo nepodá
oznámení podle § 37 odst. 4,

c) nesplní povinnost v souvislosti s
překročením biologického expozičního testu podle § 39 odst. 2,

d) nesplní povinnost evidence
rizikových prací podle § 40,

e) nesplní povinnost v souvislosti s
používáním biologických činitelů nebo azbestu podle § 41,

f) nedodrží rozhodčí metodu určenou
podle § 80 odst. 4,

g) nesplní v souvislosti s nařízenou
následnou lékařskou prohlídkou povinnost podle § 82 odst. 4,

h) nedodrží způsob nebo minimální
četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních
podmínek, uloženou podle § 82 odst. 2 písm. f),

i) při práci s faktorem pracovních
podmínek neupraveným právním předpisem nesplní povinnost uloženou
podle § 82 odst. 2 písm. n),

j) nesplní povinnost uloženou podle §
84 odst. 1 písm. p) nebo v), nebo

k) nesplní povinnost podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie na úseku registrace, povolování a
omezování chemických látek umožnit zaměstnanci přístup k informacím o
chemické látce nebo chemické směsi, kterou používá nebo které je
exponován⁷⁸).

(2) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se
dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou k ochraně zdraví
podle § 84 odst. 1 písm. s) nebo w).

(3) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se
dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úseku ochrany
zdraví při práci

a) nezajistí, aby pracoviště nebo
pracovní podmínka pro zaměstnance odpovídala stanovenému hygienickému
požadavku,

b) nezajistí, aby stroj, technické
zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany
zdraví při práci vhodné pro práci, vybaveny, upraveny nebo udržovány
tak, aby odpovídaly ergonomickému požadavku,

c) nedodrží stanovený postup při
zjišťování rizikového faktoru pracovních podmínek, hodnocení jeho
zdravotního rizika nebo expozice zaměstnance rizikovému faktoru,

d) nepřijme k omezení působení
rizikového faktoru stanovené minimální opatření k ochraně zdraví při
práci,

e) neprovede stanovené měření
rizikového faktoru,

f) nesplní povinnost zjistit nebo
kontrolovat hodnotu rizikového faktoru,

g) nezabezpečí, aby rizikový faktor byl
odstraněn nebo alespoň omezen na nejmenší rozumně dosažitelnou míru,

h) nezjistí příčinu překročení
hygienického limitu rizikového faktoru,

i) neinformuje zaměstnance o tom, že
výskyt biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nelze odstranit nebo
překročení hodnoty rizikového faktoru nelze snížit pod stanovenou
nejvyšší přípustnou hodnotu,

j) nevyřadí zdroj rizikového faktoru z
provozu nebo nezastaví práci, není-li možné zajistit ochranu zdraví
zaměstnance,

k) nezajistí, aby práce s azbestem, s
chemickým karcinogenem nebo biologickým činitelem nebo pracovní
proces s rizikem chemické karcinogenity byla vykonávána v
kontrolovaném pásmu,

l) kontrolované pásmo neoznačí nebo
nezajistí tak, aby do něj nevstupoval zaměstnanec, který v něm
nevykonává práci, opravu, údržbu, zkoušku, revizi, kontrolu, dozor
nebo další práci potřebnou k ochraně zdraví,

m) nevede evidenci o kontrolovaném
pásmu nebo zaměstnanci, který do kontrolovaného pásma vstupuje nebo v
něm koná práci,

n) poruší zákaz výkonu stanovené práce
nebo nezajistí dodržení zákazu práce nebo činnosti v kontrolovaném
pásmu,

o) nevyhradí zvláštní prostor pro
činnost, která je v kontrolovaném pásmu zakázána, nebo

p) jako zhotovitel stavby nedoloží
dokumentaci o riziku vznikajícím při zvoleném pracovním nebo
technologickém postupu nebo jako jiná osoba nedoloží informaci o
okolnostech, které by mohly při činnosti na staveništi vést k
ohrožení života nebo poškození zdraví.

(4) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se
dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákoníkem práce na úseku
ochrany zdraví při práci

a) nesplní povinnost soustavně
vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a
pracovních podmínek, nezjišťuje jejich příčinu nebo zdroj,

b) nesplní povinnost pravidelně
kontrolovat úroveň rizikového faktoru pracovních podmínek,

c) nesplní povinnost dodržet stanovenou
metodu nebo způsob zjištění nebo hodnocení rizikového faktoru,

d) nevede dokumentaci o vyhledání nebo
vyhodnocení rizikového faktoru nebo o přijatém opatření k
minimalizaci rizika,

e) nesplní povinnost provést takové
opatření, aby práce zařazená jako riziková mohla být zařazena do
kategorie nižší,

f) nesplní povinnost přizpůsobit
přijaté opatření k minimalizaci rizika změněné skutečnosti,

g) nesplní povinnost kontrolovat
dodržování opatření k minimalizaci rizika,

h) neudržuje osobní ochranný pracovní
prostředek v použivatelném stavu,

i) neposkytne zaměstnanci osobní
ochranný pracovní prostředek nebo mu poskytne osobní ochranný
pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený požadavek,

j) neposkytne zaměstnanci bezpečnostní
přestávku,

k) nesplní povinnost poskytnout
zaměstnanci na pracovišti ochranný nápoj,

l) nesplní povinnost v souvislosti s
výskytem nemoci z povolání,

m) nezajistí ochranu zdraví fyzické
osoby zdržující se s jejím vědomím na jeho pracovišti před rizikem
pro ochranu zdraví,

n) připustí, aby zaměstnanec vykonával
zakázanou práci nebo práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho
zdravotní způsobilosti,

o) neinformuje zaměstnance, do jaké
kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena,

p) nezajistí, aby práci ve stanoveném
případě vykonával pouze zaměstnanec, který má platný zdravotní průkaz
nebo se podrobil zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči
nákaze,

q) nesdělí zaměstnanci, který
poskytovatel pracovnělékařských služeb mu poskytuje pracovnělékařské
služby nebo jakým druhům očkování, jakým preventivním prohlídkám
anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit,

r) neumožní zaměstnanci podrobit se
stanovené nebo uložené preventivní prohlídce nebo vyšetření nebo
stanovenému očkování,

s) nezajistí při přijetí zaměstnance,
jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně
pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo
změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického
nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít
podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, svému zaměstnanci nebo
zaměstnanci agentury práce, který byl dočasně k zaměstnavateli
přidělen, informaci nebo pokyn o ochraně zdraví nebo nezabezpečí, aby
zaměstnanec jiného zaměstnavatele obdržel informaci nebo pokyn o
ochraně zdraví, anebo neinformuje zaměstnankyni o expozici rizikovému
faktoru nebo potřebném opatření k ochraně jejího zdraví nebo zdraví
jejího dítěte,

t) nezajistí při přijetí zaměstnance,
jeho převedení, přeložení nebo změně pracovní podmínky, změně
pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo
změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického
nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít
podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, školení svého zaměstnance
o riziku plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického
faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických
podmínek, fyzické anebo psychické zátěže,

u) nevede dokumentaci o informaci,
pokynu nebo školení,

v) nezajistí dodržení zákazu kouření na
pracovišti,

w) neuzavře dohodu ke koordinaci
provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců více zaměstnavatelů
nebo jako dohodou pověřený zaměstnavatel nekoordinuje provádění
opatření k ochraně zdraví zaměstnanců,

x) zaměstná těhotnou zaměstnankyni,
zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého
měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou těmto
zaměstnankyním zakázané,

y) zaměstná mladistvého zaměstnance
prací anebo na pracovišti, které jsou zakázané mladistvým
zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž může mladistvý
zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy na povolání,
nebo

z) nevede seznam mladistvých
zaměstnanců.

(5) Fyzická osoba jako uživatel, k
němuž je dočasně přidělen zaměstnanec agentury práce, nebo
zaměstnavatel, k němuž je vyslán zaměstnanec zaměstnavatele z jiného
členského státu Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že nezajistí
tomuto zaměstnanci ochranu zdraví při práci před rizikem plynoucím z
fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních
podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo
psychické zátěže, ačkoli k tomu má povinnost podle zákoníku práce.

(6) Fyzická osoba jako zaměstnavatel se
dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o specifických
zdravotních službách⁶¹)

a) neuzavře smlouvu o poskytování
pracovnělékařských služeb,

b) nezajistí provedení pracovnělékařské
prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo
registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání,

c) neuzavře novou nebo nedoplní
dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb
při změně zařazení práce do kategorie nebo změně činnosti o
pracovnělékařské služby, které dosud nepožadoval,

d) při zařazení zaměstnance k práci
nepostupuje podle závěru lékařského posudku o zdravotní způsobilosti,
nebo

e) neodešle zaměstnance, který o to
požádal, na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku.

(7) Za přestupek se uloží pokuta do

a) 3000000 Kč, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. a), h), i) nebo j), odstavce 3 písm. d), e), f), g),
h), j), k), l), n) nebo p), odstavce 4 písm. a), b), n), x) nebo y)
nebo odstavce 5,

b) 2000000 Kč, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. c), d) nebo e), odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo
odstavce 4 písm. e), f), h), i), j), k), l), m), p) nebo r),

c) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle
odstavce 2, odstavce 3 písm. c), m) nebo o), odstavce 4 písm. g),
odstavce 6,

d) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. g) nebo odstavce 4 písm. w),

e) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. f) nebo k), odstavce 3 písm. i), odstavce 4 písm.
c), d), o), q), s), t), u) nebo v),

f) 50000 Kč, jde-li o přestupek podle
odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 4 písm. z).

§ 92a

Správní delikty na úseku bezpečnosti výrobků

(1) Výrobce, dovozce, odpovědná
osoba⁶³),
distributor nebo prodejce výrobku přicházejícího do přímého styku s
vodou, předmětu běžného užívání nebo chemické látky nebo chemické
směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí
správního deliktu tím, že

a) nesplní informační povinnost podle §
76 písm. a),

b) nesplní povinnost podle § 76
písm. b), nebo

c) uvede nebo dodá výrobek na trh, do
oběhu, distribuuje, nabízí, vystavuje nebo prodává výrobek v rozporu
s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. c).

(2) Výrobce nebo dovozce výrobku
přicházejícího do přímého styku s vodou nebo výrobce nebo dovozce
chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu
pitnou nebo teplou se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí složení stanovené v §
5 odst. 1 nebo povolené podle § 5 odst. 5,

b) nezajistí značení výrobku podle §
5 odst. 1, nebo

c) nevybaví výrobek návodem podle §
5 odst. 3.

(3) Provozovatel podniku^27b),
výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25
písm. a) se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost uloženou
rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího výkon úřední kontroly⁸⁶),

b) v rozporu s § 26 odst. 1 nebo
přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a
předmětů určených pro styk s potravinami⁸⁷)

1. uvede nebo dodá na trh výrobek,
který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi,

2. nesplní povinnost zkoušet nebo
hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti
výrobku,

3. nevede dokumentaci o zkoušce nebo
hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti
výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu,

4. nevybaví výrobek prohlášením,

5. nezajistí balení výrobku do
bezpečného obalu,

6. uvede nebo dodá na trh výrobek,
který není označen stanovenými údaji,

7. nesplní požadavek na označování,
reklamu nebo obchodní úpravu výrobku, nebo

8. nezajistí sledovatelnost, nebo

c) nesplní jinou povinnost podle přímo
použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů
určených pro styk s potravinami⁸⁷),
než která je uvedena v písmenu b).

(4) Odpovědná osoba⁶³),
výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného
v § 25 písm. b) nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba,
která přijala pověření jako odpovědná osoba⁶³),
se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 27 odst. 1 nebo
přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických
přípravcích⁶³)

1. uvede nebo dodá na trh výrobek,
který není bezpečný,

2. nesplní povinnost při posouzení
bezpečnosti výrobku,

3. neplní povinnost v souvislosti s
informační dokumentací k výrobku,

4. nesplní oznamovací povinnost v
souvislosti s uvedením výrobku na trh nebo obsahem nanomateriálu ve
výrobku,

5. nedodrží správnou výrobní praxi,

6. nesplní povinnost při odběru nebo
analýze vzorku výrobku,

7. nesplní informační nebo oznamovací
povinnost, pokud výrobek představuje riziko pro lidské zdraví nebo v
souvislosti se závažným nežádoucím účinkem výrobku,

8. poruší zákaz v souvislosti se
zkouškami na zvířeti,

9. uvede nebo dodá na trh výrobek,
který není označen stanovenými údaji,

10. při označení, uvedení nebo dodání
na trh nebo propagaci výrobku použije text, název, ochrannou známku,
vyobrazení nebo jiný znak, který přisuzuje výrobku vlastnost nebo
funkci, kterou nemá,

11. nedodrží povinnost značení výrobku
v českém jazyce,

12. nepřijme v důvodném případě
okamžitě nápravné opatření nezbytné k uvedení výrobku do souladu se
stanoveným požadavkem nebo k jeho stažení z trhu nebo oběhu,

13. nespolupracuje s orgánem ochrany
veřejného zdraví na jeho žádost na opatření k vyloučení rizika
vyvolaného výrobkem, nebo

14. nepředloží orgánu ochrany veřejného
zdraví na jeho žádost informaci nebo dokumentaci k prokázání shody
výrobku se stanoveným požadavkem,

b) nesplní povinnost uloženou
rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské
unie o kosmetických přípravcích⁶³),
nebo

c) nesplní jinou povinnost podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³),
než která je uvedena v písmeni a).

(5) Výrobce, dovozce nebo distributor
předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí
správního deliktu tím, že v rozporu s § 26 odst. 1 nebo 3

a) uvede na trh nebo distribuuje
výrobek, který není bezpečný, nebo

b) nesplní povinnost značit výrobek
nebo ho vybavit prohlášením nebo návodem.

(6) Distributor výrobku přicházejícího
do přímého styku s vodou, chemické látky nebo chemické směsi určené k
úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí správního deliktu
tím, že

a) distribuuje výrobek přicházející do
přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs
určenou k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou, který nevyhovuje
hygienickému požadavku stanovenému podle § 5 odst. 1 nebo
povolenému podle § 5 odst. 5, nebo

b) distribuuje výrobek přicházející do
přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs
určenou k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou bez návodu podle §
5 odst. 3.

(7) Distributor⁶³)
předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) se dopustí
správního deliktu tím, že v rozporu s požadavky podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³)

a) dodá na trh výrobek, o němž má důvod
se domnívat, že není v souladu se stanoveným požadavkem,

b) nezajistí stanovenou skladovací nebo
přepravní podmínku výrobku,

c) dodá na trh výrobek, v jehož
označení není stanovený údaj,

d) nesplní jinou povinnost podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích⁶³),
než která je uvedena v písmenech a) až c).

(8) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvede na trh předmět
běžného užívání uvedený v § 25 písm. b) bez určení odpovědné
osoby.

(9) Výrobce nebo dovozce výrobku
přicházejícího do přímého styku s vodou se dopustí správního deliktu
tím, že nezajistí ověření podle § 5 odst. 2.

(10) Prodejce předmětu běžného užívání
se dopustí správního deliktu tím, že

a) neumístí předmět běžného užívání s
prošlým datem minimální trvanlivosti odděleně nebo takový předmět
běžného užívání zřetelně neoznačí,

b) nesplní povinnost podle § 27
odst. 2, nebo

c) nabízí k prodeji předmět běžného
užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti, který není bezpečný.

(11) Prodejce použitého předmětu
běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí správního
deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 26 odst. 4.

(12) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b)
bodu 1 nebo 2, odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 5, 7, 12 nebo 13,
odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a) nebo
odstavce 10 písm. c),

b) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. a) nebo c),
odstavce 4 písm. a) bodu 10 nebo 14, odstavce 4 písm. b) nebo c),
odstavce 7 písm. d), odstavce 9 nebo 11,

c) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) bodu 6 nebo 8,
odstavce 4 písm. a) bodu 8, odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. b),
odstavce 8 nebo odstavce 10 písm. b),

d) 500000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 3 písm. b) bodu 3, 4, 5 nebo 7, odstavce 4 písm. a)
bodu 3, 4, 6 nebo 9, odstavce 5 písm. b) nebo odstavce 7 písm. c),

e) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 4 písm. a) bodu 11,

f) 50000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 10 písm. a).

§ 92b

Správní delikty na úseku ochrany jakosti vod

(1) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí správního
deliktu tím, že

a) dodá pitnou vodu, která nesplňuje
hygienický požadavek stanovený v § 3 odst. 1, povolený podle §
3 odst. 4 nebo určený podle § 3a nebo § 4 odst. 6,

b) nekontroluje jakost pitné vody podle
§ 4 odst. 1 nebo rozhodnutí vydaného podle § 4 odst. 4 nebo
6 nebo schématu kontrol stanoveného podle § 3a odst. 7,

c) neoznámí výskyt látky nebo
mikroorganismu podle § 4 odst. 6,

d) použije vodárenskou technologii,
chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 8,

e) nedoloží zjednání nápravy v jakosti
pitné vody podle § 3a odst. 2,

f) nezajistí zásobování pitnou vodou
podle § 3a odst. 8, nebo

g) nesplní informační povinnost podle §
3a odst. 8 nebo § 4 odst. 3, 5 nebo 6.

(2) Výrobce teplé vody se dopustí
správního deliktu tím, že

a) vyrobí nebo dodá teplou vodu v
rozporu s § 3 odst. 3,

b) použije při úpravě teplé vody
chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 10,
nebo

c) nesplní informační povinnost podle §
4 odst. 5.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, § 18 odst. 2, §
21 odst. 2 nebo § 41a anebo výrobce teplé vody se dopustí
správního deliktu tím, že poruší zákaz nebo omezení nebo neprovede
nápravné opatření uložené podle § 84 odst. 1 písm. e).

(4) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, výrobce teplé vody nebo
odběratel pitné nebo teplé vody se dopustí správního deliktu tím, že
k jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření
dodávky surové nebo pitné vody nebo pro obdobný účel použije výrobek
v rozporu s § 5 odst. 11.

(5) Odběratel pitné nebo teplé vody
nebo osoba v obdobném postavení, která odebírá pitnou nebo teplou
vodu ve stavbě, kde se taková voda dodává veřejnosti, se dopustí
správního deliktu tím, že v rozporu s § 4 odst. 5

a) neprošetří příčinu nedodržení
hodnoty ukazatele jakosti pitné nebo teplé vody, nebo

b) nepřijme účinné nápravné opatření.

(6) Osoba provozující činnost
epidemiologicky závažnou nebo osoba poskytující péči se dopustí
správního deliktu tím, že používá bez povolení vodu jiné jakosti.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že při
výrobě teplé vody pro osobní hygienu zaměstnanců nesplní povinnost
podle § 41a.

(8) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a), odstavce 3, 4 nebo 5,

b) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. b), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b),

c) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. c),

d) 500000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 6 nebo 7,

e) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. c).

§ 92c

Správní delikty na úseku koupališť a saun

(1) Provozovatel přírodního nebo
umělého koupaliště nebo sauny, osoba uvedená v § 6d nebo osoba
poskytující péči, která provozuje bazén nebo saunu, se dopustí
správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost k zajištění
ochrany koupajících se fyzických osob podle § 6a odst. 1,

b) nesplní povinnost uloženou podle §
84 odst. 1 písm. i) nebo g),

c) nezajistí laboratorní kontrolu vody
podle § 6c odst. 1 písm. a),

d) nepředá protokol o výsledku kontroly
podle § 6c odst. 1 písm. d),

e) neuchovává protokol podle § 6c
odst. 1 písm. c), nebo

f) nesplní informační povinnost podle §
6b.

(2) Provozovatel přírodního nebo
umělého koupaliště nebo sauny se dopustí správního deliktu tím, že v
rozporu s § 6c odst. 1 písm. e) nesplní hygienický požadavek pro
členění, vybavení nebo provoz přírodního nebo umělého koupaliště nebo
sauny.

(3) Provozovatel přírodního nebo
umělého koupaliště nebo sauny anebo osoba poskytující péči, která
provozuje bazén, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní
povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. f).

(4) Provozovatel umělého koupaliště
nebo sauny se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost podle § 6f
odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo g),

b) nezveřejní údaj podle § 6f
odst. 1 písm. f), nebo

c) nesplní povinnost podle § 6f
odst. 1 písm. h).

(5) Provozovatel přírodního koupaliště
nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí správního deliktu tím, že
neprovede doplňující vyšetření jakosti vody podle § 6b odst. 1.

(6) Provozovatel přírodního koupaliště
provozovaného na povrchových vodách nebo osoba uvedená v § 6d se
dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší dočasný nebo trvalý zákaz
používání vody ke koupání uložený podle § 82a odst. 1 písm. c),

b) nezajistí vyšetření dodatečného nebo
dalšího vzorku vody, nebo

c) nesplní povinnost podle § 82a
odst. 1 písm. b).

(7) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a) nebo b),

b) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. c), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) nebo c),
odstavce 5 nebo 6,

c) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 2,

d) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. d) nebo f),

e) 50000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 4 písm. b).

§ 92d

Správní delikty na úseku výchovy, vzdělávání a
zotavování dětí a mladistvých

(1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání,
právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující živnost uvedenou
v § 7 odst. 1 nebo poskytovatel služby péče o dítě v dětské
skupině v případě péče o více než 12 dětí současně se dopustí
správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 1 nebo
rozhodnutím podle § 14 nesplní hygienický požadavek na provoz,
prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění, mikroklimatické
podmínky, zásobování vodou, úklid nebo nakládání s prádlem.

(2) Zařízení pro výchovu a vzdělávání
se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 7
odst. 3.

(3) Škola vysílající děti na školu v
přírodě, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající
osoba uvedená v § 8 odst. 2 nebo § 11a se dopustí správního
deliktu tím, že

a) nesplní ohlašovací povinnost podle §
8 odst. 3 a 4,

b) vyšle nebo přijme dítě v rozporu s §
9 odst. 1 nebo 3, nebo

c) nesplní povinnost podle § 11
odst. 1.

(4) Škola vysílající děti na školu v
přírodě, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající
osoba uvedená v § 8 odst. 2, § 11a nebo § 12 se
dopustí správního deliktu tím, že

a) přijme k činnosti na zotavovací
akci, jiné podobné akci, výchovně rekreačním táboře nebo škole v
přírodě fyzickou osobu jako dozor, zdravotníka nebo osobu činnou při
stravování, která nesplňuje podmínky stanovené v § 10 odst. 1
nebo 3, nebo

b) nesplní povinnost uloženou podle §
84 odst. 1 písm. k).

(5) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 nebo §
11a se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 8 odst. 2

1. nedodrží hygienický požadavek pro
umístění zotavovací akce nebo výchovně rekreační akce, členění stavby
nebo zařízení, vybavení, osvětlení, úklid, zásobování vodou,
odstraňování odpadků nebo splaškových vod, pro ubytování, stravování
nebo režim dne, nebo

2. nedodrží zákaz nebo podmínku
podávání potraviny nebo jejího používání při přípravě pokrmu, nebo

b) v rozporu s § 11 odst. 2
nezajistí instruktáž fyzické osoby činné na zotavovací akci nebo
výchovně rekreační akci.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako osoba, která pořádá jinou podobnou akci pro děti podle §
12, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 12
nezajistí hygienicky nezávadný stav zařízení nebo zásobování akce
pitnou vodou.

(7) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 30000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1, 3, 4, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6,

b) 5000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 2 nebo odstavce 5 písm. b).

§ 92e

Správní delikty na úseku vnitřního prostředí
stavby a venkovní hrací plochy

(1) Uživatel stavby uvedené v § 13
odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby vnitřní
prostředí pobytové místnosti v této stavbě odpovídalo hygienickému
limitu chemického, fyzikálního nebo biologického ukazatele.

(2) Provozovatel venkovní hrací plochy
určené pro hry dětí se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 13 odst. 2
nezajistí, aby písek nebyl mikrobiálně, chemicky nebo parazitárně
znečištěn, nebo

b) poruší zákaz uložený podle § 84
odst. 1 písm. h).

(3) Za správní delikt podle odstavce 1
nebo 2 se uloží pokuta do 2000000 Kč.

§ 92f

Správní delikty na úseku činností epidemiologicky
závažných

(1) Provozovatel činnosti
epidemiologicky závažné se dopustí správního deliktu tím, že v
rozporu s § 21

a) nedodrží zásadu provozní hygieny,

b) nezajistí uplatnění znalosti nebo
zásady osobní nebo provozní hygieny zaměstnancem nebo spolupracujícím
rodinným příslušníkem,

c) nezajistí, aby výkonem činnosti
epidemiologicky závažné nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví,

d) umožní fyzické osobě výkon činnosti
epidemiologicky závažné v rozporu s § 19 odst. 3, nebo

e) používá kosmetický přípravek, který
neodpovídá požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie⁶³).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako provozovatel holičství, kadeřnictví, manikúry, pedikúry,
kosmetické, masérské nebo regenerační a rekondiční služby nebo
činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí správního
deliktu tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 nezabezpečí lékárničku
první pomoci vybavenou podle charakteru služby.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako provozovatel kosmetické, masérské, regenerační nebo
rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúry, manikúry,
solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se
dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz podle § 22.

(4) Provozovatel potravinářského
podniku provozující stravovací službu se dále dopustí správního
deliktu tím, že

a) v rozporu s § 23 odst. 5, §
24 odst. 1 písm. c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na
úseku potravinového práva⁸⁸)

1. poskytuje stravovací službu v
provozovně, která nevyhovuje obecnému nebo specifickému požadavku,

2. nesplní požadavek na pojízdný nebo
přechodný provoz, prodejní automat nebo jiný prostor, v němž se
pravidelně připravují potraviny k uvedení na trh,

3. nesplní požadavek na přepravu
potraviny nebo pokrmu,

4. nesplní požadavek na zařízení
provozovny,

5. nedodrží požadavek na skladování
nebo odstraňování potravinářského odpadu,

6. nesplní požadavek na zásobování
vodou,

7. nedodrží předpis pro potraviny,
pokud jde o přijetí potraviny, její uložení, ochranu před
kontaminací, postupy pro regulaci přístupu škůdců, udržování
stanovených teplot, tepelné ošetření, ochlazování nebo balení,

8. nezajistí školení,

9. nevytvoří nebo nezavede postup
založený na zásadách vyplývajících z postupů založených na kritických
kontrolních bodech, nepostupuje podle něj nebo nepodá důkaz, že plní
požadavky analýzy rizik a kritických kontrolních bodů,

10. nepodá oznámení o zahájení nebo
významné změně činnosti,

11. podá pokrm, který není bezpečný,

12. nezajistí sledovatelnost, nebo

13. nezajistí, aby pokrm splňoval
výživový požadavek,

b) nesplní jinou povinnost podle přímo
použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva⁸⁸),
než je uvedena v písmeni a),

c) nesplní povinnost uloženou opatřením
vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího výkon úřední kontroly⁸⁶),

d) v rozporu s § 23 odst. 4
neumožní fyzické osobě se zdravotním postižením vstup do stravovací
části provozovny v doprovodu vodicího nebo asistenčního psa,

e) nesplní povinnost podle § 24
odst. 1 písm. a) nebo b),

f) nesplní povinnost uloženou podle §
82 odst. 2 písm. q) nebo nedodrží postup podle § 24 odst. 1
písm. d),

g) nesplní povinnost provést
znehodnocení nebo likvidaci pokrmu, suroviny, polotovaru nebo
potraviny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. u) nebo neprokáže
provedení znehodnocení nebo likvidace,

h) použije k výrobě nebo přípravě
pokrmu volně rostoucí houbu bez osvědčení podle § 24 odst. 2,
nebo

i) nesplní povinnost uloženou podle §
84 odst. 1 písm. n).

(5) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 1 nebo 11,

b) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e), odstavce 3, odstavce 4 písm.
a) bodu 7 nebo odstavce 4 písm. b), c), f), g) nebo i),

c) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 4 písm. a) bodu 2, 4 nebo 9, nebo odstavce 4 písm. e),

d) 500000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 4 písm. a) bodu 3, 6 nebo 12,

e) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 4 písm. a) bodu 5 nebo 13,

f) 50000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2, odstavce 4 písm. a) bodu 8
nebo 10 nebo odstavce 4 písm. d) nebo h).

§ 92g

Správní delikty na úseku ochrany před hlukem,
vibracemi a neionizujícím zářením

(1) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba, která používá nebo provozuje zdroj hluku nebo vibrací,
provozovatel, správce nebo vlastník zdroje hluku nebo vibrací, anebo
právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné
produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce
hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek, se dopustí
správního deliktu tím, že v rozporu s § 30 odst. 1 nezajistí,
aby nebyl překročen hygienický limit hluku nebo vibrací.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba, která používá nebo provozuje zdroj hluku nebo vibrací nebo
zdroj neionizujícího záření, provozovatel, správce nebo vlastník
zdroje hluku nebo vibrací anebo právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k
pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo
pozemek, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost
pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku nebo vibrací uloženou
podle § 84 odst. 1 písm. m).

(3) Provozovatel letiště, které
zajišťuje ročně více než 50000 vzletů nebo přistání, nebo vojenského
letiště se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 31 odst. 3
nenavrhne zřízení ochranného hlukového pásma, nebo

b) na základě odborného posudku neplní
povinnost podle § 31 odst. 4.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 33
instaluje v chráněném vnitřním prostoru stavby stroj nebo zařízení o
základním kmitočtu od 4 do 8 Hz.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba, která používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření, se
dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost podle § 35
odst. 2 písm. a) nebo d),

b) v rozporu s § 35 odst. 3
nezastaví provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření,

c) nepostupuje v souladu s § 35
odst. 2 písm. b), nebo

d) nesplní povinnost podle § 35
odst. 2 písm. c).

(6) Výrobce nebo dovozce laseru se
dopustí správního deliktu tím, že nezajistí splnění povinnosti podle
§ 36.

(7) Provozovatel služby, při které se
používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, se dopustí
správního deliktu tím, že v rozporu s § 35 odst. 4

a) nevede nebo neuchovává evidenci,
nebo

b) neukončí provoz zdroje
neionizujícího záření po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího
záření.

(8) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 písm. a) nebo b),

b) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 7 písm. b),

c) 500000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 5 písm. c) nebo odstavce 6,

d) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 7 písm. a).

§ 92h

Správní delikty na úseku ochrany zdraví při práci
a zajištění pracovnělékařských služeb

(1) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost ke kategorizaci
prací podle § 37 odst. 2 nebo 5,

b) nepředloží protokol nebo nepodá
oznámení podle § 37 odst. 4,

c) nesplní povinnost v souvislosti s
překročením biologického expozičního testu podle § 39 odst. 2,

d) nesplní povinnost evidence
rizikových prací podle § 40,

e) nesplní povinnost v souvislosti s
používáním biologických činitelů nebo azbestu podle § 41,

f) nedodrží rozhodčí metodu určenou
podle § 80 odst. 4,

g) nesplní v souvislosti s nařízenou
následnou lékařskou prohlídkou povinnost podle § 82 odst. 4,

h) nedodrží způsob nebo minimální
četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních
podmínek, uloženou podle § 82 odst. 2 písm. f),

i) při práci s faktorem pracovních
podmínek neupraveným právním předpisem nesplní povinnost uloženou
podle § 82 odst. 2 písm. n),

j) nesplní povinnost uloženou podle §
84 odst. 1 písm. p), t) nebo v), nebo

k) nesplní povinnost podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie na úseku registrace, povolování a
omezování chemických látek umožnit zaměstnanci přístup k informacím o
chemické látce nebo chemické směsi, kterou používá nebo které je
exponován⁷⁸).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako zaměstnavatel nebo podnikající fyzická osoba, která
provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴),
se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uloženou k
ochraně zdraví podle § 84 odst. 1 písm. s) nebo w).

(3) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že v
rozporu se zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci na úseku ochrany zdraví při práci

a) nezajistí, aby pracoviště nebo
pracovní podmínka pro zaměstnance odpovídala stanovenému hygienickému
požadavku,

b) nezajistí, aby stroj, technické
zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany
zdraví při práci vhodné pro práci, vybaveny, upraveny nebo udržovány
tak, aby odpovídaly ergonomickému požadavku,

c) nedodrží stanovený postup při
zjišťování rizikového faktoru pracovních podmínek, hodnocení jeho
zdravotního rizika nebo expozice zaměstnance rizikovému faktoru,

d) nepřijme k omezení působení
rizikového faktoru stanovené minimální opatření k ochraně zdraví při
práci,

e) neprovede stanovené měření
rizikového faktoru,

f) nesplní povinnost zjistit nebo
kontrolovat hodnotu rizikového faktoru,

g) nezabezpečí, aby rizikový faktor byl
odstraněn nebo alespoň omezen na nejmenší rozumně dosažitelnou míru,

h) nezjistí příčinu překročení
hygienického limitu rizikového faktoru,

i) neinformuje zaměstnance o tom, že
výskyt biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nelze odstranit nebo
překročení hodnoty rizikového faktoru nelze snížit pod stanovenou
nejvyšší přípustnou hodnotu,

j) nevyřadí zdroj rizikového faktoru z
provozu nebo nezastaví práci, není-li možné zajistit ochranu zdraví
zaměstnance,

k) nezajistí, aby práce s azbestem, s
chemickým karcinogenem nebo biologickým činitelem nebo pracovní
proces s rizikem chemické karcinogenity byla vykonávána v
kontrolovaném pásmu,

l) kontrolované pásmo neoznačí nebo
nezajistí tak, aby do něj nevstupoval zaměstnanec, který v něm
nevykonává práci, opravu, údržbu, zkoušku, revizi, kontrolu, dozor
nebo další práci potřebnou k ochraně zdraví,

m) nevede evidenci o kontrolovaném
pásmu nebo zaměstnanci, který do kontrolovaného pásma vstupuje nebo v
něm koná práci,

n) poruší zákaz výkonu stanovené práce
nebo nezajistí dodržení zákazu práce nebo činnosti v kontrolovaném
pásmu,

o) nevyhradí zvláštní prostor pro
činnost, která je v kontrolovaném pásmu zakázána, nebo

p) jako zhotovitel stavby nedoloží
dokumentaci o riziku vznikajícím při zvoleném pracovním nebo
technologickém postupu nebo jako jiná osoba nedoloží informaci o
okolnostech, které by mohly při činnosti na staveništi vést k
ohrožení života nebo poškození zdraví.

(4) Právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že
v rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci

a) nesplní povinnost soustavně
vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a
pracovních podmínek, nezjišťuje jejich příčinu nebo zdroj,

b) nesplní povinnost pravidelně
kontrolovat úroveň rizikového faktoru pracovních podmínek,

c) nesplní povinnost dodržet stanovenou
metodu nebo způsob zjištění nebo hodnocení rizikového faktoru,

d) nevede dokumentaci o vyhledání nebo
vyhodnocení rizikového faktoru nebo o přijatém opatření k
minimalizaci rizika,

e) nesplní povinnost provést takové
opatření, aby práce zařazená jako riziková mohla být zařazena do
kategorie nižší,

f) nesplní povinnost přizpůsobit
přijaté opatření k minimalizaci rizika změněné skutečnosti,

g) nesplní povinnost kontrolovat
dodržování opatření k minimalizaci rizika,

h) neudržuje osobní ochranný pracovní
prostředek v použivatelném stavu,

i) neposkytne zaměstnanci osobní
ochranný pracovní prostředek nebo mu poskytne osobní ochranný
pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený požadavek,

j) neposkytne zaměstnanci bezpečnostní
přestávku,

k) nesplní povinnost poskytnout
zaměstnanci na pracovišti ochranný nápoj,

l) nesplní povinnost v souvislosti s
výskytem nemoci z povolání,

m) nezajistí ochranu zdraví fyzické
osoby zdržující se s jejím vědomím na jeho pracovišti před rizikem
pro ochranu zdraví,

n) připustí, aby zaměstnanec vykonával
zakázanou práci nebo práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho
zdravotní způsobilosti,

o) neinformuje zaměstnance, do jaké
kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena,

p) nezajistí, aby práci ve stanoveném
případě vykonával pouze zaměstnanec, který má platný zdravotní průkaz
nebo se podrobil zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči
nákaze,

q) nesdělí zaměstnanci, který
poskytovatel pracovnělékařských služeb mu poskytuje pracovnělékařské
služby nebo jakým druhům očkování, jakým preventivním prohlídkám
anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit,

r) neumožní zaměstnanci podrobit se
stanovené nebo uložené preventivní prohlídce nebo vyšetření nebo
stanovenému očkování,

s) nezajistí při přijetí zaměstnance,
jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně
pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo
změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického
nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít
podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, svému zaměstnanci nebo
zaměstnanci agentury práce, který byl dočasně k zaměstnavateli
přidělen, informaci nebo pokyn o ochraně zdraví nebo nezabezpečí, aby
zaměstnanec jiného zaměstnavatele obdržel informaci nebo pokyn o
ochraně zdraví, anebo neinformuje zaměstnankyni o expozici rizikovému
faktoru nebo potřebném opatření k ochraně jejího zdraví nebo zdraví
jejího dítěte,

t) nezajistí při přijetí zaměstnance,
jeho převedení, přeložení nebo změně pracovní podmínky, změně
pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo
změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického
nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít
podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, školení svého zaměstnance
o riziku plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického
faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických
podmínek, fyzické anebo psychické zátěže,

u) nevede dokumentaci o informaci,
pokynu nebo školení,

v) nezajistí dodržení zákazu kouření na
pracovišti,

w) neuzavře dohodu ke koordinaci
provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců více zaměstnavatelů
nebo jako dohodou pověřený zaměstnavatel nekoordinuje provádění
opatření k ochraně zdraví zaměstnanců,

x) zaměstná zaměstnankyni, těhotnou
zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matku do
konce devátého měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou
těmto zaměstnankyním zakázané,

y) zaměstná mladistvého zaměstnance
prací nebo na pracovišti, které jsou zakázané mladistvým
zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž může mladistvý
zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy na povolání,
nebo

z) nevede seznam mladistvých
zaměstnanců.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako uživatel, k němuž je dočasně přidělen zaměstnanec agentury
práce, nebo zaměstnavatel, k němuž je vyslán zaměstnanec
zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, se dopustí
správního deliktu tím, že nezajistí tomuto zaměstnanci ochranu zdraví
při práci před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo
biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých
mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, ačkoli k
tomu má povinnost podle zákoníku práce.

(6) Podnikající fyzická osoba, která
provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy⁸⁴),
se dopustí správního deliktu tím, že nepřijme s přihlédnutím k
podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb přiměřené
opatření k ochraně zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle
zvláštního právního předpisu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci⁸⁴).

(7) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba jako zaměstnavatel se dopustí správního deliktu tím, že v
rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách⁶¹)

a) neuzavře smlouvu o poskytování
pracovnělékařských služeb,

b) nezajistí provedení pracovnělékařské
prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo
registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání,

c) neuzavře novou nebo nedoplní
dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb
při změně zařazení práce do kategorie nebo změně činnosti o
pracovnělékařské služby, které dosud nepožadoval,

d) při zařazení zaměstnance k práci
nepostupuje podle závěru lékařského posudku o zdravotní způsobilosti,
nebo

e) neodešle zaměstnance, který o to
požádal, na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku.

(8) Poskytovatel pracovnělékařských
služeb se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesdělí zaměstnavateli údaj podle §
39 odst. 3, nedodrží podmínky pro odběr biologického materiálu, nebo

b) nesplní povinnost podle § 82
odst. 4.

(9) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a), h), i) nebo j), odstavce 3 písm. d), e),
f), g), h), j), k), l), n) nebo p), odstavce 4 písm. a), b), n), x)
nebo y) nebo odstavce 5,

b) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e), odstavce 3 písm. a) nebo b),
odstavce 4 písm. e), f), h), i), j), k), l), m), p) nebo r) nebo
odstavce 6,

c) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 2, odstavce 3 písm. c), m) nebo o), odstavce 4 písm.
g), odstavce 7 nebo odstavce 8 písm. a),

d) 500000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. w) nebo odstavce 8 písm.
b),

e) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. f) nebo k), odstavce 3 písm. i), odstavce 4
písm. c), d), o), q), s), t), u) nebo v),

f) 50000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 4 písm. z).

§ 92i

Správní delikty na úseku nakládání s nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými směsmi

(1) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) při nakládání s nebezpečnou
chemickou látkou nebo chemickou směsí poruší povinnost podle §
44a odst. 2,

b) poruší zákaz nabízet, darovat,
prodávat, dodat, přenechat nebo obstarat nebezpečnou chemickou látku
nebo chemickou směs podle § 44a odst. 3, 4 nebo 5,

c) v rozporu s § 44a odst. 6
nezabezpečí nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou
směsí fyzickou osobou odborně způsobilou nebo zaškolenou fyzickou
osobou,

d) v rozporu s § 44a odst. 6
nevede nebo neuchovává záznam o školení nebo opakovaném proškolení,

e) nesplní povinnost podle § 44a
odst. 7,

f) při skladování nebezpečné chemické
látky nebo chemické směsi nesplní povinnost podle § 44a odst. 8,
nebo

g) nesplní povinnost při evidenci
nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi podle § 44a odst.
9.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a),

b) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. c),

c) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. b) nebo f),

d) 500000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. e),

e) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. g),

f) 20000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. d).

§ 92j

Správní delikty na úseku provozu zdravotnických
zařízení a zařízení sociálních služeb

(1) Osoba poskytující péči se dopustí
správního deliktu tím, že

a) při výskytu infekce spojené se
zdravotní péčí nebo podezření na její výskyt nesplní povinnost podle
§ 16 odst. 1,

b) nesplní ohlašovací povinnost podle §
16 odst. 2 nebo § 62 odst. 1 nebo 2,

c) nedodrží hygienický požadavek pro
příjem nebo ošetřování fyzické osoby, zásobování vodou, úklid, výkon
nebo kontrolu dezinfekce, sterilizace nebo vyššího stupně dezinfekce
nebo použije jiný způsob sterilizace bez povolení podle § 17
odst. 5,

d) v rozporu s § 17 odst. 5 nevede
evidenci o sterilizaci,

e) nesplní povinnost podle § 62
odst. 3, nebo

f) nesplní povinnost podle § 75a
odst. 4.

(2) Osoba poskytující péči nebo
právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující prádelnu, ve
které se pere zdravotnické prádlo, se dopustí správního deliktu tím,
že nedodrží hygienický požadavek podle § 18 odst. 1 nebo
postupuje v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. o).

(3) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),

b) 500000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 2,

c) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. d),

d) 50000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. e).

§ 92k

Správní delikty na úseku předcházení vzniku a
šíření infekčních onemocnění a předcházení vzniku jiného ohrožení
zdraví

(1) Poskytovatel zdravotních služeb
nebo poskytovatel sociálních služeb se dopustí správního deliktu tím,
že nesplní povinnost podle § 75b odst. 1.

(2) Poskytovatel zdravotních služeb se
dopustí správního deliktu tím, že

a) jako poskytovatel určený podle §
46 odst. 5, § 53 odst. 4, § 67 odst. 12, § 70 odst. 2
nebo 4 nebo § 100f neprovede opatření k předcházení vzniku a
šíření infekčních onemocnění,

b) v rozporu s § 15 odst. 3
neposkytne součinnost při provádění prevalenční studie infekcí
spojených se zdravotní péčí,

c) nesplní povinnost podle § 45,

d) v rozporu s § 47a odst. 4
nesplní oznamovací povinnost,

e) provede očkování v rozporu s §
47 nebo § 47a,

f) neposkytne informaci podle § 51
odst. 1 písm. a) nebo b) nebo nesplní povinnost podle § 54 odst.
1 nebo 2,

g) nesplní povinnost podle § 74,
nebo

h) provádí laboratorní vyšetřování na
virus lidského imunodeficitu bez povolení vydaného podle § 72
odst. 1.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba se dopustí správního deliktu tím, že neprovede opatření
nařízené podle § 80 odst. 1 písm. h) nebo y) nebo § 82
odst. 2 písm. l).

(4) Poskytovatel služby péče o dítě v
dětské skupině, mateřská škola, právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba jako osoba uvedená v § 50 se dopustí správního
deliktu tím, že přijme dítě, které se nepodrobilo stanovenému
pravidelnému očkování nebo nemá stanovený doklad.

(5) Zařízení uvedené v § 46 odst.
4, do kterého je umístěna fyzická osoba, která nedovršila patnáctý
rok svého věku, nebo jemuž je taková fyzická osoba svěřena do péče na
základě rozhodnutí soudu, se dopustí správního deliktu tím, že v
rozporu s § 46 odst. 1 až 3 nezajistí, aby se tato fyzická
osoba, u níž nebyla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní
stav, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace),
podrobila stanovenému pravidelnému očkování.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 1000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo odstavce 3,

b) 500000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 2 písm. e), g) nebo h), odstavce 4 nebo 5,

c) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), d) nebo f).

§ 92l

Správní delikty na úseku dezinfekce, dezinsekce a
deratizace

(1) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní při provádění ochranné
dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace povinnost podle § 56,

b) v rozporu s § 57 odst. 1
neprovede běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci,
nebo

c) neprovede speciální ochrannou
dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci nařízenou podle § 61
odst. 2 nebo nedodrží podmínku provedení speciální ochranné
dezinfekce, dezinsekce nebo deratizaci stanovenou podle § 61
odst. 4.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba, která je oprávněna provádět speciální ochrannou dezinfekci,
dezinsekci a deratizaci, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí výkon této činnosti
fyzickou osobou splňující požadavky podle § 58 odst. 1, 2 nebo
3,

b) nezajistí řízení nebo dohled nad
výkonem speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace
podle § 58 odst. 2 nebo 4,

c) nesplní povinnost podle § 61
odst. 1,

d) nedodrží podmínku uloženou podle §
61 odst. 4, nebo

e) nepodá oznámení podle § 61
odst. 3.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba uvedená v § 57 odst. 2 se dopustí správního deliktu tím,
že v rozporu s § 57 odst. 2 nezajistí provedení speciální
ochranné dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba, která provozuje kurs k získání znalostí pro výkon speciální
ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, se dopustí správního
deliktu tím, že nezajistí obsah nebo rozsah kursu podle § 59.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 2000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo
odstavce 3,

b) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 písm. c) nebo e) nebo
odstavce 4.

§ 92m

Správní delikty na úseku provozních řádů

(1) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) vykonává činnost, k níž je třeba
podle tohoto zákona vypracovat provozní řád nebo jeho změnu, bez
takového provozního řádu schváleného příslušným orgánem ochrany
veřejného zdraví,

b) neseznámí zaměstnance nebo další
osobu, která pracuje na jejím pracovišti, s provozním řádem,

c) nezajistí dodržení provozního řádu,

d) neprovede úpravu provozního řádu
uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j), nebo

e) nesplní povinnost odstranit závadu v
dodržování provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1
se uloží pokuta do 1000000 Kč.

§ 92n

Správní delikty na úseku zajištění plnění
oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví

(1) Právnická nebo podnikající fyzická
osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost podle právního
předpisu krajské hygienické stanice vydaného podle § 85,

b) nesplní povinnost uloženou
mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo
podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při
epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné
mimořádné události,

c) poruší dočasný zákaz používání
výrobku uložený podle § 80 odst. 5 nebo nedodrží dočasné
pozastavení nebo omezení zvláštního opatření nebo jiného přímo
použitelného předpisu Evropské unie podle § 80 odst. 7,

d) postupuje v rozporu s rozhodnutím
vydaným podle § 84 odst. 1 písm. l),

e) v rozporu s rozhodnutím podle §
84 odst. 1 písm. y) pokračuje v protiprávním jednání, které poškozuje
nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů,

f) nezajistí zpracování hodnocení
zdravotních rizik uložené podle § 84 odst. 1 písm. q),

g) nesplní povinnost pozastavit výkon
činnosti uloženou podle § 84 odst. 1 písm. b) nebo obnoví
činnost, která byla pozastavena, zakázána nebo omezena v rozporu s §
84 odst. 2,

h) nesplní povinnost okamžitého
uzavření provozovny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. r) nebo
otevře provozovnu v rozporu s § 84 odst. 3,

i) v rozporu s § 62a nesdělí
okolnost důležitou v zájmu epidemiologického šetření,

j) se nepodrobí opatření uloženému
podle § 82 odst. 2 písm. l), nebo

k) neumožní zaměstnanci orgánu ochrany
veřejného zdraví nebo přizvané fyzické osobě realizaci oprávnění
podle § 51 odst. 1 písm. c) nebo § 88 odst. 6, 7 nebo 8.

(2) Osoba, která má ve vlastnictví,
správě nebo užívání prostor, zařízení nebo pozemek, na nichž má být
prováděno ochranné opatření podle § 68 odst. 1, se dopustí
správního deliktu tím, že v nezbytném rozsahu neposkytne příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví součinnost při organizování nebo
provádění ochranného opatření.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta
do

a) 3000000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), g), h), i) nebo j),

b) 500000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. f),

c) 100000 Kč, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. k) nebo odstavce 2.

§ 93

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt
neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo
možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické
osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména k jeho
následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za
správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení
do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let
ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona
projednává krajská hygienická stanice, Ministerstvo obrany a
Ministerstvo vnitra. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra
projednává správní delikty podle své působnosti stanovené v §
83.

(5) Proti právnické osobě nelze zahájit
řízení u orgánu příslušného podle předchozího odstavce ani uložit
pokutu či jinou sankci, bylo-li již ve vztahu k témuž jednání či
opomenutí zahájeno řízení u jiného správního orgánu anebo za ně
uložena pokuta či jiná sankce.

(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž
došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se
vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) Pokuty vybírá orgán, který je
uložil; vymáhá je celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního
rozpočtu.

§ 94

Použití správního řádu a účastníci řízení

(1) Stanoviska uplatněná k politice
územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním
rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro
rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas
anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního
řádu^56a)
a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.

(2) Účastníkem řízení podle § 4
odst. 3, § 5 odst. 5 a 9, § 6c odst. 1 písm. g), § 6e,
§ 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, §
21 odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1 a 3 a § 72 odst. 1
je pouze žadatel. Účastníkem řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, §
39 odst. 2 a § 82 odst. 2 písm. c) až f) a n) je pouze
zaměstnavatel. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného
zdraví o uložení nápravného opatření (§ 84) nebo pokuty v
případě porušení právní povinnosti uložené nebo stanovené k ochraně
veřejného zdraví tímto nebo zvláštním zákonem, přímo použitelným
předpisem Evropské unie nebo rozhodnutím, popřípadě opatřením orgánu
ochrany veřejného zdraví na základě tohoto nebo zvláštního zákona
anebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, fyzickou osobou,
která je podnikatelem nebo právnickou osobou, je pouze osoba, které
tuto povinnost stanoví zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské
unie nebo je jí uložena na základě zákona nebo přímo použitelného
předpisu Evropské unie.

(3) Účastníkem řízení podle § 46
odst. 3, § 53 odst. 3, § 67 odst. 1 a 11, § 70 odst. 2
a § 84 odst. 1 písm. v) a x) je fyzická osoba, které je opatření
k předcházení vzniku a šíření infekčního onemocnění nařizováno.

(4) Prvním úkonem v řízení podle §
82 odst. 2 písm. l), m), p) a q) a § 84 odst. 1 písm. c) části
textu před středníkem, písmen e) části textu před středníkem, g), n),
r), u), v) a x) je vydání rozhodnutí. Místní příslušnost orgánu
ochrany veřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 3
řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných
skutečností zdržuje.

§ 94a

Opatření obecné povahy

(1) Monitorovací kalendář podle §
82a odst. 1 písm. a) vydá krajská hygienická stanice jako opatření
obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým
dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky v sídle krajské hygienické
stanice. Jeho projednání je veřejné.

(2) Opatření na úseku řízení jakosti
vod ke koupání podle § 82a odst. 1 písm. b) a c) a opatření
orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 82a písm. d) a na úseku
předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, ochrany veřejného
zdraví před nebezpečnými a z nebezpečnosti podezřelými výrobky a
vodami podle § 80 odst. 1 písm. g), h), p), y), § 80 odst.
5, 6, 7 a § 82 odst. 2 písm. l), m), p), která se týkají obecně
vymezeného okruhu adresátů, vydá příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví jako opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy se vydává
bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření obecné
povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu ochrany
veřejného zdraví, který opatření vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně
15 dnů. Jde-li o opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví,
zašle je Ministerstvo zdravotnictví též krajským hygienickým
stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých
úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů.

(3) Opatření obecné povahy v den
následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví záznamem o jeho účinnosti.

(4) Pokud pominuly nebo se změnily
důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 2, orgán
ochrany veřejného zdraví je bezodkladně zruší nebo změní; odstavce 2
a 3 se použijí obdobně.

Díl 3

Opatření při mimořádných okolnostech

§ 95

V případě mimořádných událostí⁵⁷)
nebo je-li vyhlášen krizový stav⁵⁸),
je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno uložit zaměstnancům krajských
hygienických stanic s odbornou způsobilostí pro práci ve
zdravotnictví (§ 88a) provádění stanovených výkonů zdravotní
péče.

HLAVA VI

OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI

§ 96

Obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro
území obce nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením
infekčních onemocnění provedení speciální ochranné dezinsekce a
deratizace. Krajská hygienická stanice poskytne obci na její žádost
součinnost při hodnocení naplnění podmínek pro nařízení speciální
ochranné dezinsekce nebo deratizace.

HLAVA VII

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Díl 1

Společná ustanovení

§ 97

(1) Náklady vzniklé plněním povinností
v ochraně veřejného zdraví nese osoba, které je povinnost uložena,
pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.
Nesení nákladů vzniklých při výkonu státního zdravotního dozoru
stanoví zvláštní právní předpis o kontrole⁸⁵).

(2) V případech stanovených přímo
použitelným předpisem Evropské unie je provozovatel potravinářského
podniku provozující stravovací službu povinen nahradit náklady
dodatečného státního zdravotního dozoru⁷³).
Tuto povinnost má v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské
unie⁷⁴)
i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm.
a). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů
dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly
uloží orgán ochrany veřejného zdraví, kterému je svěřen výkon
státního zdravotního dozoru. Náhrada nákladů dodatečného státního
zdravotního dozoru je příjmem státního rozpočtu; vybírá ji orgán
ochrany veřejného zdraví, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad.

(3) Pokud bylo při výkonu státního
zdravotního dozoru zjištěno nesplnění či porušení povinnosti, může
orgán ochrany veřejného zdraví uložit kontrolované osobě, u které
bylo porušení či nesplnění povinnosti zjištěno, aby uhradila jím
vynaložené náklady na zjištění závady. Orgán ochrany veřejného zdraví
uložené náhrady nákladů vybírá; vymáhá je celní úřad. Náhrady nákladů
jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 98

Za nesplnění povinnosti uložené podle tohoto
zákona zařízení pro výchovu a vzdělávání, poskytovateli sociálních
služeb, jakož i další organizační složce státu, kraje nebo obce,
pokud nejsou právnickými osobami, odpovídá jejich zřizovatel.

§ 99

Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu
ochrany veřejného zdraví stanovit rozhodnutím nebo opatřením i
podmínky, může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na podmínky
rozhodnutí podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 a 3, § 4
odst. 3, § 4 odst. 4 písm. b), § 5 odst. 5 a 9, § 14,
§ 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21
odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1, § 72 odst. 1 a §
84 odst. 1 písm. e).

§ 100

Činnosti, k nimž je třeba vypracovat provozní řád
a předložit ho ke schválení orgánem ochrany veřejného zdraví, lze
zahájit až poté, kdy byl provozní řád uvedeným orgánem ochrany
veřejného zdraví schválen. Osoby, které mají povinnost vypracovat
provozní řád, jsou povinny seznámit s ním své zaměstnance a další
osoby, které pracují na jejich pracovištích, provést jeho změnu v
případě významných změn provozu a zajistit a kontrolovat jeho
dodržování.

§ 100a

Při změně nebo stanovení četnosti odběru vzorků
vody, stanovení dalšího nebo dodatečného vzorku vody anebo
hygienického limitu pro výskyt prováděcím právním předpisem
neupravené látky ve vodě postupuje povinná osoba při odběru vzorku
vody a jeho laboratorním vyšetření obdobně podle § 4 odst. 1 a
2, jde-li o vodu pitnou, a podle § 6c odst. 1 písm. a) až d),
jde-li o vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování.

§ 100b

(1) Do lhůty pro podání námitek podle
tohoto zákona se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek, sobota, neděle nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li
posledního dne lhůty učiněn úkon u orgánu ochrany veřejného zdraví
nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. V
pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže
opak. Orgán ochrany veřejného zdraví může ze závažných důvodů
prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník řízení do 3 dnů ode
dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný
úkon.

(2) Námitky se podávají u orgánu
ochrany veřejného zdraví, který opatření vydal. Ten je ve stanovených
případech předloží nadřízenému orgánu ochrany veřejného zdraví spolu
se spisovým materiálem do 3 dnů ode dne, kdy námitky obdržel.

§ 100c

(1) Místní příslušnost krajské
hygienické stanice pro podání oznámení nebo složení zkoušky se řídí
místem činnosti osoby, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 3, kdy
se místní příslušnost řídí místem konání zotavovací akce, a jde-li o
putovní zotavovací akci, místem jejího počátku, postupu podle §
54 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem, kde se fyzická
osoba zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy se místní
příslušnost řídí místem výskytu infekčního onemocnění.

(2) Oznámení podle § 23 odst. 5
předloží osoba krajským hygienickým stanicím v místech, kde má
jednotlivé provozovny.

§ 100d

Pokud prováděcí právní předpisy vydané podle §
108 stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené
příslušnými předpisy Evropské unie, neuplatní se tyto požadavky na
výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském
státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského
sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou
Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek
odpovídá

a) technickým předpisům^4a),
které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh, popřípadě pro používání
tohoto výrobku v některém z těchto států závazné,

b) technickým normám^4a)
nebo pravidlům správné výrobní praxe, které jsou vydány národním
normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v
souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní
stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo

c) mezinárodním technickým normám^4a),
oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo tradičním či
inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v
souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně
podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být
pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě
doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,

pokud tyto technické předpisy, technické normy,
pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného
zdraví odpovídající míře této ochrany v České republice.

§ 100e

Krajské hygienické stanice jsou oprávněny
informovat veřejnost o závěrech státního zdravotního dozoru nad
koupališti, a to včetně výsledků měření nebo vyšetření, zotavovacími
akcemi a jinými podobnými akcemi pro děti, pískovišti venkovních
hracích ploch, ubytovacími a stravovacími službami, a to v rozsahu
uvedení totožnosti kontrolované osoby, stavu kontrolovaného objektu,
povaze případného rizika, přijatých nápravných opatření a dalších
informací nezbytných k ochraně veřejného zdraví. Dále jsou orgány
ochrany veřejného zdraví oprávněny v souvislosti s informováním
veřejnosti o jakosti pitné vody, teplé vody a jakosti vody v
koupalištích zveřejňovat i výsledky provozních kontrol, získané na
základě povinností stanovených osobám tímto zákonem. Na tyto případy
se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a
zvláštních právních předpisů.

§ 100f

K provedení opatření k předcházení vzniku a šíření
infekčních onemocnění a mimořádných opatření při epidemii nebo
nebezpečí jejího vzniku stanovených podle § 80 odst. 1 písm. g),
§ 82 odst. 2 písm. l), m) a p) a § 85 je orgán ochrany
veřejného zdraví, který opatření nařídil, oprávněn rozhodnutím
stanovit poskytovatele zdravotních služeb, kteří je provedou.
Odvolání poskytovatele zdravotních služeb proti tomuto rozhodnutí
nemá odkladný účinek.

Díl 2

Přechodná ustanovení

§ 101

(1) V řízeních o uložení pokuty za
porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních
podmínek, která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena
okresními úřady nebo městy, která vykonávají působnost okresních
úřadů, pokračují místně příslušní okresní (městští) hygienici nebo
krajští hygienici, kteří vykonávají působnost okresního hygienika.

(2) V řízeních o uložení pokuty za
porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních
podmínek se nepokračuje, jde-li o porušení povinnosti, kterou již
tento zákon nestanoví. Ostatní řízení o uložení pokuty, která nebyla
ukončena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.

(3) V řízeních o schválení výroby nebo
dovozu výrobků, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se pokračuje podle dosavadních právních předpisů. V
řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, které tento zákon
již neupravuje, se nepokračuje.

(4) Okresní hygienické stanice v
okresech Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín
dnem 31. prosince 2000 zanikají. K tomuto datu zanikají ve správních
obvodech okresních úřadů Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava,
Olomouc a Zlín i funkce okresních hygieniků.

(5) Dnem účinnosti tohoto zákona práva
a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které
měly ke dni 31. prosince 2000

1. Okresní hygienická stanice Karlovy
Vary, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v
Karlových Varech,

2. Okresní hygienická stanice Liberec,
přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Liberci,

3. Okresní hygienická stanice
Pardubice, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v
Pardubicích,

4. Okresní hygienická stanice Jihlava,
přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Jihlavě,

5. Okresní hygienická stanice Olomouc,
přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Olomouci,

6. Okresní hygienická stanice Zlín,
přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem ve Zlíně.

(6) V řízeních, která ke dni 31.
prosince 2000 nebyla ukončena okresními hygieniky v Karlových Varech,
Liberci, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci a Zlíně, pokračují příslušní
krajští hygienici.

§ 102

(1) Výrobce nebo dovozce předmětů
běžného užívání, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem
1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jakož i osoba,
která za podmínek § 26 odst. 2 uvádí tyto předměty běžného
užívání do oběhu, jsou povinni zajistit, aby výroba, dovoz a oběh
byly uvedeny do souladu s hygienickými požadavky podle § 26 do
1. července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností
podle tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu
hygienické služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud
jejich platnost nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí
vydaná podle § 101.

(2) Povinnost podle § 27 odst. 1
jsou výrobci nebo dovozci kosmetických prostředků, jejichž výroba
nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny
podle § 101, povinni splnit do 1. července 2002; povinnost uvést
v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí.

(3) Výrobce nebo dovozce výrobků,
chemických látek nebo chemických přípravků uvedených v § 5 odst.
1, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001
nebo byly schváleny podle § 101, jsou povinni zajistit, aby
výroba a dovoz těchto výrobků, chemických látek nebo chemických
přípravků byly uvedeny do souladu s tímto zákonem do 1. července
2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle tohoto
zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby
vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost
nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle §
101.

(4) Do doby splnění povinností podle
odstavců 1 a 3 ve lhůtách tam uvedených se výroba, dovoz a oběh
předmětů běžného užívání, výrobků, chemických látek a chemických
přípravků uvedených v odstavcích 1 a 3 posuzují podle dosavadních
právních předpisů, rozhodnutí orgánů hygienické služby nebo
rozhodnutí vydaných podle § 101.

§ 103

(1) Osoby, které zahájily výkon
činností, k nimž je třeba vypracovat provozní řád, přede dnem 1.
ledna 2001, jsou povinny splnit tuto povinnost do 6 měsíců od tohoto
data. Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) a osoby provozující
koupaliště, holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické,
masérské, regenerační a rekondiční služby a služby, při nichž se
používají speciální přístroje k péči o tělo, jsou v této lhůtě dále
povinny předložit návrhy provozních řádů příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví provozní řád posoudí
ve lhůtě do 6 měsíců ode dne doručení návrhu.

(2) Činnosti podle § 38 mohou po
dobu 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona provádět hygienické
stanice. Činnosti podle § 58 odst. 2 může po dobu 1 roku ode dne
účinnosti tohoto zákona provádět fyzická osoba, která byla před
zahájením práce seznámena s povahou a účinky chemických látek a
chemických přípravků, s nimiž má zacházet, způsoby zacházení s nimi,
ochrannými opatřeními a zásadami první pomoci. Činnosti podle §
58 odst. 2 až 4 může po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona
vykonávat v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení autorizace
fyzická osoba, které byla udělena autorizace podle zvláštního
právního předpisu. Činnosti podle § 72 mohou po dobu 1 roku ode
dne účinnosti tohoto zákona provádět zařízení ochrany veřejného
zdraví a zdravotnická zařízení léčebně preventivní péče.

(3) Výrobci pitné vody, jejíž rozvod
byl zahájen přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou povinni
předložit návrhy podle § 4 odst. 1 nejpozději do 2 měsíců ode
dne účinnosti tohoto zákona. Orgán ochrany veřejného zdraví
rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Do doby
pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví
postupuje výrobce pitné vody dodávané rozvodem podle dosavadní praxe.

§ 104

Provozovatel služeb společného stravování stanoví
kritické body ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě, rozvozu a
uvádění pokrmů do oběhu nejpozději do 1. července 2002.

§ 105

(1) Stavby zřízené přede dnem 1. ledna
2001, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 7 odst.
1, § 13 odst. 1 a § 23 odst. 3, musí být podle nich
upraveny nejpozději do 1. července 2003.

(2) Provozovny stravovacích služeb
zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické
požadavky na rozvoz, přepravu a skladování pokrmů a jejich uvádění do
oběhu podle § 24 odst. 1 písm. d), musí být podle nich upraveny
nejpozději do 1. ledna 2002.

(3) Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví může rozhodnutím uložit úpravu staveb a provozoven uvedených v
odstavcích 1 a 2 před stanoveným datem, pokud je to podle povahy
provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví. Ve výjimečných
případech a na časově omezenou dobu může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 prodloužit.

(4) Vlastníci, popřípadě správci
pozemních komunikací a železnic, jejichž užívání bylo povoleno přede
dnem 1. ledna 2001, předloží žádost podle § 31 odst. 1
nejpozději do 1. ledna 2003.

§ 106

(1) Návrhy na zařazení prací, jejichž
výkon byl zahájen přede dnem 1. ledna 2001, do kategorie čtvrté,
předloží zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
nejpozději do 6 měsíců; do kategorie druhé a třetí nejpozději do 1.
ledna 2003. Orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6
měsíců ode dne doručení návrhu. Výsledky měření koncentrací a
intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky zjištění druhu a typu
biologického činitele musejí odpovídat stavu pracovních podmínek v
době podání návrhu podle § 37 odst. 3.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí
příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví o tom, že se práce
zařazuje do kategorie třetí nebo čtvrté, pozbývají platnosti
rozhodnutí ředitelů nemocnic s poliklinikou (polikliniky), krajských
lékařů pro péči o závody a orgánů hygienické služby, kterými se
stanoví rizikové práce a pracoviště.

(3) Údaje podle § 41 odst. 1
ohlásí zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví u činností zahájených přede dnem 1.
ledna 2001 nejpozději do 6 měsíců ode dne 1. ledna 2001.

Díl 3

Závěrečná ustanovení

§ 107

Zdravotní průkazy vydané přede dnem účinnosti
tohoto zákona se považují za zdravotní průkazy vydané podle tohoto
zákona.

§ 108

(1) Ministerstvo zdravotnictví vydá
vyhlášky k provedení § 3 odst. 1 a 3, § 4 odst. 1, 2, 4, 8
a 9, § 5 odst. 1, 2 a 8 až 10, § 6a odst. 6, § 6b
odst. 1, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7
odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1
písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 5, §
18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a d), § 21
odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1
písm. b) a d), § 30 odst. 1 a 2, § 37 odst. 1, § 38, §
39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b
odst. 2, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 2, §
47a odst. 5, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62
odst. 1, 2 a odst. 3 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72
odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s)
a odst. 3, § 82a odst. 2 písm. d) a odst. 5, § 83e odst. 2
a § 97 odst. 2.

(2) Ministerstvo zdravotnictví v dohodě
s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce
a sociálních věcí stanoví vyhláškou vydanou podle § 7 odst. 1
požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání.

(3) Vláda vydá k provedení § 30
odst. 3, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 77
odst. 5 a § 88 odst. 1 nařízení.

(4) Hygienické limity a požadavky,
které upraví prováděcí právní předpisy vydané podle tohoto zákona,
Ministerstvo zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních
rizik vyplývajících z přírodních, životních a pracovních podmínek a
způsobu života, soudobých vědeckých poznatků, mezinárodních závazků
České republiky v této oblasti a doporučení Světové zdravotnické
organizace.

(5) Pokud právní předpisy používají
pojem okresní hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 krajská
hygienická stanice. Pokud právní předpisy používají pojem krajský
hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 Ministerstvo
zdravotnictví. Úkoly krajského hygienika podle zákona o integrované
prevenci však plní příslušná krajská hygienická stanice.

§ 109

Zrušuje se zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za
porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních
podmínek.

---

ČÁST TŘETÍ

Změna živnostenského zákona

§ 111

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č.
591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona
č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona
č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb.,
zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb.,
zákona č. 147/1996, zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb.,
zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb.,
zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb.,
zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999
Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona
č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb.,
zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000
Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.
247/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 31 odst. 14 se slova
"hygienických a bezpečnostních předpisů" nahrazují slovy
"bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu
veřejného zdraví" a slova "předpisů o opatřeních proti
přenosným nemocem³³)"
nahrazují slovy "zvláštních právních předpisů³³)".

Poznámka pod čarou č. 33) zní:

^"33)
Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.".

2. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní,
u oboru živnosti "Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci" sloupec 2 zní: "ukončené
středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe v oblasti bezpečnosti
práce nebo ochrany zdraví při práci".

3. V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní,
se na konci doplňuje obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve
sloupci 3 zní: "Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a
deratizace bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických
látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce
prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, speciální
ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a
zemědělských provozech a odborných činností na úseku rostlinolékařské
péče^*)",
text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58
odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost podle § 18
až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o
změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.".
Poznámka ve sloupci 3 zní: "^*)zákon
č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých
souvisejících zákonů".

4. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba
zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin, název
oboru živnosti "Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce
toxické nebo toxické, s výjimkou odborných činností na úseku
rostlinolékařské péče" včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní:
"Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými
přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v
potravinářských nebo zemědělských provozech a odborných činností na
úseku rostlinolékařské péče^*)",
text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58
odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle §
18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a
o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.",
text ve sloupci4 zní: "Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví", poznámka ve sloupci 5 zní: "^*)
zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých
souvisejících zákonů".

5. V příloze č. 3 skupině 304: Výroba
zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin, se na
konci doplňuje obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve
sloupci 5 zní: "Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a
deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech, s výjimkou
odborných činností na úseku rostlinolékařské péče^*)",
text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost podle § 58
odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti
zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle §
18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a
o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.",
text ve sloupci 4 zní: "Příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví", poznámka ve sloupci 5 zní: "^*)
zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých
souvisejících zákonů".

6. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní,
se na konci doplňuje obor živnosti, který zní: "Pořádání kursů k
získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a
deratizace", text ve sloupci 2 zní: "Odborná způsobilost
podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů", text ve
sloupci 4 zní: "Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví" a
text ve sloupci 5 zní: "§ 59 zákona č. 258/2000 Sb., o
ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů".

7. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní,
u oboru živnosti "Pohřební služba" se ve sloupci 4 slova
"státní hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany
veřejného zdraví".

8. V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní,
u oboru živnosti "Provozování pohřebišť a krematorií" se ve
sloupci 4 slova "státní hygienické služby" nahrazují slovy
"ochrany veřejného zdraví".

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o přestupcích

§ 113

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992
Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č.
134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona
č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb.,
zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000
Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č.
151/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 29 odst. 1 písm. b) se za
slovo "opatření" vkládají slova "stanovené nebo"
a slova "nebo znečistí ovzduší škodlivinami nad stanovenou
přípustnou mez" se zrušují.

2. V § 29 odst. 1 písm. d) se
slova "poživatin nebo" zrušují.

3. V § 29 odst. 1 se písmeno e)
zrušuje.

Dosavadní písmena f) až ch) se označují jako
písmena e) až h).

4. V § 29 odst. 1 písm. f) se
slovo "jedy" zrušuje.

5. V § 29 odst. 1 písm. f) se
slova "anebo poruší povinnost k ochraně zdraví před ionizujícím
zářením" zrušují.

6. V § 29 odst. 1 písmeno g) zní:

"g)
poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k
předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění,".

7. V § 29 odst. 1 se na konci
písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i), j) a k),
která znějí:

"i)
poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k ochraně
zdraví před neionizujícím zářením,

j)
poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro
provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny,

k)
poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro
pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo školy v
přírodě.".

8. V § 29 odstavec 2 zní:

"(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) lze uložit pokutu do 10
000 Kč.".

9. V § 86 písmeno c) zní:

"c)
orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví
podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), f), g) a i) až k).".

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o ochraně spotřebitele

§ 117

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve
znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č.
104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona
č. 64/2000 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 10 se za odstavec 3
doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4)
Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.".

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako
odstavce 5 až 9.

2. V § 23 odst. 4 se slova
"hygienické služby¹⁸)"
nahrazují slovy "ochrany veřejného zdraví¹⁸)".

Poznámka pod čarou č. 18) zní:

^"18)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů.".

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České republiky

§ 118

V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb.,
zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb.
a zákona č. 474/1992 Sb., se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

§ 119

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním
pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve
znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č.
127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona
č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a
nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 30 odst. 1 se slova
"přenosným nemocem.³⁴)"
nahrazují slovy "infekčním onemocněním.³⁴)".

Poznámky pod čarou č. 34) a 35) znějí:

^"34)
Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a
o změně některých souvisejících zákonů.

³⁵)
Zákon č. 258/2000 Sb.".

2. V § 30 odst. 3 písm. a) se
slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany
veřejného zdraví".

3. V § 30 odst. 3 písm. c) se
slova "hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany
veřejného zdraví".

4. V § 55 odst. 3 se slova
"hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného
zdraví".

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům

§ 120

Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku
horníkům, ve znění zákona č. 1/1989 Sb. a zákona č. 160/1989 Sb., se
mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se slova "závazný
posudek příslušného orgánu hygienické služby" nahrazují slovy
"rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví" a
slova "závazného posudku" se nahrazují slovem "rozhodnutí".

2. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova
"posudku příslušného orgánu hygienické služby" nahrazují
slovy "rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví".

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna horního zákona

§ 122

V § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988
Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), se slova
"hygienické služby" nahrazují slovy "ochrany veřejného
zdraví".

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o výkonu vazby

§ 127

V § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 293/1993
Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se slovo
"přenosné" nahrazuje slovem "infekční".

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o regulaci reklamy

§ 128

V § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb.,
o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o
provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších
předpisů, se slovo "přenosných" nahrazuje slovem
"infekčních".

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o ochraně chmele

§ 129

V § 11 odst. 1 zákona č. 97/1996 Sb., o
ochraně chmele, se slova "hygienické služby" nahrazují
slovy "ochrany veřejného zdraví".

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění

§ 131

V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o
pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č.
161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se slova "předpisů o
opatřeních proti přenosným nemocem" nahrazují slovy "zvláštních
právních předpisů".

---

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

ÚČINNOST

§ 133

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s
výjimkou části šesté § 114 bodu 15, který nabývá účinnosti
prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení, části
první § 24 odst. 1 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1.
července 2001, a části první § 29, který nabývá účinnosti dnem
1. července 2002.

---

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 274/2003
Sb. Čl. II

1. Vykonatelná povolení užití vody,
která nesplňuje hygienické limity ukazatelů pitné vody, vydaná přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem 1.
ledna 2004, pokud není v rozhodnutí příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví stanovena lhůta kratší.

2. Řízení ve věcech překročení
hygienických limitů ukazatelů jakosti pitné vody zahájená přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se zastavují.

3. Osoby předloží návrhy na způsob
stanovení míst odběru vzorků pitné vody podle § 4 odst. 2 zákona
č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Provozní řády podle § 4 odst. 3
a § 21a zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, a změny
provozních řádů, obsahující doplnění podle § 7 odst. 2 a §
15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, předloží
osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba provozní řád,
nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Žádost o užití vody jiné jakosti
podle § 18 odst. 2 a § 21 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.,
ve znění tohoto zákona, jsou osoby, které zahájily výkon činnosti
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinny předložit do 3
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Oznámení podle § 23 odst. 4
zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, jsou osoby, které
zahájily činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinny
podat nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Stavby zřízené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, které nesplňují hygienické požadavky
stanovené v § 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona,
musí být podle nich upraveny nejpozději do 31. prosince 2004.
Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu
zkrátit, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany
veřejného zdraví. Ve výjimečných případech může příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím
prodloužit.

8. Stavby zřízené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, které nesplňují hygienické požadavky
stanovené v § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto
zákona, a stavby školních jídelen, které nesplňují hygienické
požadavky stanovené v § 23 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění tohoto zákona, s výjimkou požadavků na zásobování vodou, musí
být podle nich upraveny nejpozději do 31. prosince 2007. Příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit,
pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného
zdraví. Ve výjimečných případech může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví lhůtu uvedenou ve větě první rozhodnutím prodloužit.

9. Do doby splnění hygienických
požadavků podle bodů 7 a 8 se tyto stavby posuzují podle dosavadních
právních předpisů.

10. Zdravotní průkazy vydané přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdravotní průkazy
vydané podle tohoto zákona.

11. Povinnosti podle § 31 odst. 2
zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, splní provozovatelé
stanovených letišť nejpozději do 31. prosince 2004.

12. Kritické kontrolní body stanoví
provozovatelé stravovacích služeb, jejichž výroba je nižší, než
stanoví § 38 odst. 2 vyhlášky č. 107/2001 Sb., o hygienických
požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní
hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, nejpozději do 7
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Povinnost oznámit příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely poskytnutí první pomoci
informace o látkách obsažených v kosmetickém prostředku, které mohou
ohrozit zdraví některých fyzických osob, jsou výrobci nebo dovozci
kosmetických prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povinni splnit do 1.
července 2005; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo
dovozu v tomto případě neplatí.

14. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se zastavují řízení před orgánem ochrany veřejného zdraví o zařazení
práce do kategorie druhé. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 258/2000
Sb., ve znění tohoto zákona, se posuzují i návrhy na zařazení prací
do kategorií, o nichž správní řízení nebylo pravomocně ukončeno.

15. Práce, zařazené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona orgánem ochrany veřejného zdraví do druhé
kategorie, se považují za práce zařazené podle tohoto zákona
zaměstnavatelem.

16. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se zastavují řízení o schválení výrobků určených pro styk s
potravinami [§ 25 odst. 1 písm. a)].

17. Oprávnění jmenovat a odvolat
hlavního hygienika České republiky a jeho zástupce náleží do doby
nabytí úplné účinnosti služebního zákona vládě. Návrh předkládá
ministr zdravotnictví.

18. Oprávnění jmenovat a odvolat
ředitele krajských hygienických stanic náleží do doby nabytí úplné
účinnosti služebního zákona ministrovi zdravotnictví. Návrh předkládá
hlavní hygienik České republiky.

19. Návrhy na povolení podle § 41a
odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, podají
zaměstnavatelé, kteří zahájili výrobu teplé vody pro účely osobní
hygieny zaměstnanců, která nevyhovuje požadavkům podle § 41a
odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 392/2005
Sb. Čl. II

1. Výrobci ani dovozci nesmějí od 1.
března 2006 uvádět na trh materiály a výrobky pro styk s potravinami,
které nesplňují požadavky stanovené prováděcím právním předpisem na
plasty a výrobky z nich.

2. Výrobci ani dovozci nesmějí od 29.
ledna 2006 uvádět na trh výrobky pro styk s potravinami z
regenerované celulózy, které nesplňují požadavky stanovené prováděcím
právním předpisem pro regenerovanou celulózu (celofán).

3. Návrhy na zařazení prací do
kategorií a žádosti podle § 3a odst. 1 a 3 zákona č. 258/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o nichž
bylo zahájeno řízení či posouzení přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

4. Změny provozního řádu podle § 4
odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, předloží osoby uvedené v § 3 odst. 2
zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Splnění povinnosti uložené podle §
84 odst. 1 písm. o) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonatelným rozhodnutím příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

6. Prodejci, jakož i osoby poskytující
služby nesmějí od data 24. září 2005 prodávat ani poskytovat
konečnému spotřebiteli kosmetické prostředky, které obsahují
methyldibromglutaronitril (MDGN), s výjimkou kosmetických prostředků,
které se oplachují a neobsahují více než 0,1 %
methyldibromglutaronitrilu (MDGN).

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 222/2006
Sb. Čl. XII

1. Ministerstvo zdravotnictví

a) pořídí do 30. června 2007
strategické hlukové mapy pro okolí pozemních komunikací, po kterých
projede více než 6 000 000 vozidel za rok, železničních tratí, po
kterých projede více než 60 000 vlaků za rok, v blízkosti hlavních
letišť, vymezených v § 81 odst. 1 písm. c) zákona č. 258/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pro
aglomerace s více než 250 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené
jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a
územně technickými vazbami,

b) pořídí do 30. června 2012
strategické hlukové mapy pro všechny hlavní pozemní komunikace,
hlavní železniční tratě a aglomerace vymezené v § 81 a 81a
zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

2. Ministerstvo dopravy

a) pořídí do 18. července 2008 akční
plány pro okolí pozemních komunikací, které jsou ve vlastnictví státu
a po kterých projede více než 6 000 000 vozidel za rok, železničních
tratí, po kterých projede více než 60 000 vlaků za rok, v blízkosti
hlavních letišť, vymezených v § 81 odst. 1 písm. c) zákona č.
258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona,

b) pořídí do 18. července 2013 akční
plány pro okolí hlavních pozemních komunikací ve vlastnictví státu,
vymezených v § 81 odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a akční plány
pro okolí hlavních železničních tratí vymezených v § 81 odst. 1
písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

3. Krajský úřad

a) pořídí do 18. července 2008 akční
plány pro okolí pozemních komunikací, které jsou ve vlastnictví kraje
a po kterých projede více než 6 000 000 vozidel za rok, a pro
aglomerace s více než 250 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené
jednou nebo více obcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a
územně technickými vazbami,

b) pořídí do 18. července 2013 akční
plány pro okolí hlavních pozemních komunikací ve vlastnictví kraje
nebo obcí ve správním území kraje a pro aglomerace vymezené v §
81 a 81a zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 151/2011
Sb. Čl. II

1. Řízení, která nebyla pravomocně
skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle
dosavadních právních předpisů. Obdobně se postupuje v řízeních,
jejichž cílem není vydání rozhodnutí a která nebyla skončena přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Řízení podle § 6 odst. 3 písm.
c) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, správní orgán zastaví.

3. Provozní řády podle § 6c odst.
1 písm. f) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, předloží právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba nejdéle do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

4. První klasifikace vod podle §
82a odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede nejpozději do konce
koupací sezóny v roce 2015.

5. Informace o vodách ke koupání podle
§ 82a odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejní příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví prostřednictvím Portálu veřejné správy
poprvé pro koupací sezónu v roce 2012, a to před jejím zahájením.

6. Informace podle § 6g odst. 4
zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, budou předány poprvé v roce 2012. Do této lhůty
poskytuje Ministerstvo životního prostředí Evropské komisi zprávy
podle dosavadní právní úpravy.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 115/2012
Sb. Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Zdravotní ústavy se sídlem v Praze,
Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Liberci,
Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci a ve Zlíně,
zřízené podle § 86 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zrušují ke dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, které mají ke dni svého
zrušení zdravotní ústavy se sídlem v Praze, Kolíně, Českých
Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové a v
Pardubicích uvedené v bodě 1, přecházejí na Zdravotní ústav se sídlem
v Ústí nad Labem, který je jejich nástupnickou organizací. Dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona dále přechází na Zdravotní ústav se
sídlem v Ústí nad Labem veškeré závazky, které měly uvedené zdravotní
ústavy ke dni svého zrušení, jakož i příslušnost hospodařit s
veškerým majetkem České republiky, s nímž byly tyto zdravotní ústavy
příslušné hospodařit.

3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, které mají ke dni svého
zrušení zdravotní ústavy se sídlem v Jihlavě, Brně, Olomouci a ve
Zlíně uvedené v bodě 1, přecházejí na Zdravotní ústav se sídlem v
Ostravě, který je jejich nástupnickou organizací. Dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona dále přechází na Zdravotní ústav se sídlem v
Ostravě veškeré závazky, které měly uvedené zdravotní ústavy ke dni
svého zrušení, jakož i příslušnost hospodařit s veškerým majetkem
České republiky, s nímž byly tyto zdravotní ústavy příslušné
hospodařit.

4. Práva a povinnosti z
pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců, jejichž pracovní poměr ke
zdravotním ústavům uvedeným v bodě 1 skončil přede dnem zrušení
těchto zdravotních ústavů anebo tímto dnem, vypořádají nástupnické
organizace uvedené v bodech 2 a 3.

5. Pokud byly zdravotní ústavy uvedené
v bodě 1 účastníky právních vztahů vzniklých do dne jejich zrušení
včetně a účastníky soudních, správních a jiných řízení zahájených do
dne jejich zrušení včetně a tyto vztahy a řízení dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona pokračují nebo se tímto dnem anebo po tomto
dni obnoví, jsou účastníkem uvedených právních vztahů a řízení
nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3.

6. Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona pořídí nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3
protokol obsahující soupis majetku České republiky včetně práv,
soupis závazků a soupis práv a povinností z pracovněprávních vztahů,
které tyto nástupnické organizace převzaly po zrušených zdravotních
ústavech uvedených v bodě 1. Nemovitosti, které se evidují v katastru
nemovitostí, musí být v protokolu označeny údaji nezbytnými pro zápis
do katastru nemovitostí.

7. Návrh na zápis změny příslušnosti
hospodařit s nemovitostmi, u nichž dochází k přechodu příslušnosti
hospodařit na nástupnické organizace uvedené v bodech 2 a 3, do
katastru nemovitostí podají tyto nástupnické organizace u příslušného
katastrálního úřadu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Pro tento účel je protokol podle bodu 6 listinou osvědčující
příslušnost těchto nástupnických organizací k hospodaření s uvedenými
nemovitostmi.

8. Územní pracoviště krajských
hygienických stanic uvedená v příloze č. 3 k zákonu č. 258/2000 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
považují za územní pracoviště krajských hygienických stanic zřízená
podle § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 223/2013
Sb. Čl. II

1. Provozovatel potravinářského
podniku, který podle § 23 odst. 4 věty poslední zákona č.
258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, neměl povinnost podat oznámení podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie o hygieně potravin, podá toto oznámení
nejpozději do 4 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Žádosti podle § 3 odst. 5 a §
5 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona, podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 252/2014
Sb. Čl. VIII

Osoba poskytující ubytování podle § 21a věty
třetí zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, upraví provozní řád a předloží jej ke
schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nejdéle do 3
měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 267/2015
Sb. Čl. II

1. Řízení podle § 31 odst. 1, §
37 odst. 2 a 5, § 60 odst. 2, § 67 odst. 2, § 83b
odst. 1, § 83c odst. 5 a § 84 odst. 1 písm. r) a u) a §
84 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a před tímto dnem pravomocně neukončená, se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.

2. Ministerstvo zdravotnictví provede
první hodnocení podle § 80 odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v roce
2016.

3. Krajská hygienická stanice provede
první hodnocení podle § 82 odst. 2 písm. u) zákona č. 258/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v roce
2016.

4. Informaci podle § 4 odst. 6
věty poslední zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, sdělí osoba uvedená v § 3 odst. 2
odběratelům nejdéle do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

---

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

---

Příloha č. 2 k zákonu č. 258/2000 Sb.

Správní obvody krajských hygienických stanic a
jejich sídla

1. Hygienická stanice hlavního města
Prahy se sídlem v Praze pro území hlavního města Prahy,

2. Krajská hygienická stanice
Středočeského kraje se sídlem v Praze pro území okresů Benešov,
Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Nymburk,
Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník,

3. Krajská hygienická stanice
Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích pro území okresů
České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek,
Prachatice, Strakonice a Tábor,

4. Krajská hygienická stanice
Plzeňského kraje se sídlem v Plzni pro území okresů Domažlice,
Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov,

5. Krajská hygienická stanice
Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech pro území okresů
Cheb, Karlovy Vary a Sokolov,

6. Krajská hygienická stanice Ústeckého
kraje se sídlem v Ústí nad Labem pro území okresů Děčín, Chomutov,
Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem,

7. Krajská hygienická stanice
Libereckého kraje se sídlem v Liberci pro území okresů Česká Lípa,
Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily,

8. Krajská hygienická stanice
Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové pro území okresů
Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov,

9. Krajská hygienická stanice
Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích pro území okresů Chrudim,
Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí,

10. Krajská hygienická stanice kraje
Vysočina se sídlem v Jihlavě pro území okresů Havlíčkův Brod,
Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou,

11. Krajská hygienická stanice
Jihomoravského kraje se sídlem v Brně pro území okresů Blansko,
Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo,

12. Krajská hygienická stanice
Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci pro území okresů Jeseník,
Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk,

13. Krajská hygienická stanice
Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě pro území okresů Bruntál,
Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město,

14. Krajská hygienická stanice
Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně pro území okresů Kroměříž, Uherské
Hradiště, Vsetín a Zlín.

¹)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října
1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních
údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Směrnice Rady 98/83/ES ze
dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské
spotřebě.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES
ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a
kontroly přenosných nemocí ve Společenství.
Rozhodnutí Komise
2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí
být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu
a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před
riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá
samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice
89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze
dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním
prostředí.
Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002,
kterou se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do
sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.
2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise ES 2003/534/ES ze dne 17. července
2003, kterým se mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a
Rady a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v
těchto rozhodnutích, a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud
jde o definice případů pro přenosné nemoci.
Rozhodnutí Komise
2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí
2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí
epidemiologického dozoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o
zrušení směrnice 76/160/EHS.
Rozhodnutí Komise 2007/875/ES ze
dne 18. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady č. 2119/98/ES a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o
přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích.
Rozhodnutí
Komise 2008/426/ES ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí
2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení
přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců
před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Rozhodnutí
Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí směrnice
Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a status
členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy.
Rozhodnutí
Komise 2009/363/ES ze dne 30. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí
2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení
přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/539/ES
ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, o
přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí
Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.
2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/540/ES ze dne 10. července
2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice
případů pro hlášení chřipky A(H1N1) do sítě Společenství.
Rozhodnutí
Komise 2009/547/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění
rozhodnutí 2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely
prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne
10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění
ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních,
uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU.
Rozhodnutí Komise 2009/312/ES ze
dne 2. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o
specializované sítě dozoru nad přenosnými nemocemi.

²)
Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví
podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení
vlády č. 523/2002 Sb.

^4a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^4b)
Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a
doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.

^4c)
§ 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových
výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve
znění zákona č. 316/2004 Sb.

⁵)
Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

⁶)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských
místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve
znění pozdějších předpisů.

^6a)
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a
kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

⁸)
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na vybrané stavební výrobky.

^8a)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^8b)
Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně
jednotlivých živností.

⁹)
§ 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

¹⁰)
§ 7 odst. 6 a § 141 zákona č. 561/2004 Sb.

^10a)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění
pozdějších předpisů.

¹¹)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách).

¹²)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

¹³)
§ 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.

¹⁴)
§ 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

¹⁵)
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na
výstavbu.

¹⁶)
§ 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon).

¹⁷)
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti
orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.

^17a)
Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení
vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na
provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

¹⁸)
Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^19a)
Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací
služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech
epidemiologicky závažných.

²¹)
Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²³)
Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů
(veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^26a)
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně
některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění
zákona č. 146/2002 Sb.

²⁷)
§ 4 odst. 1 písm. f) bod 6 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.

^27a)
Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č.
475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení
prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti
žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub).

^27b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27.
října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami
a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.

^29a)
§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele.

³¹)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

³²)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.

^32a)
Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

^32b)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

³³)
§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

^33a)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^33b)
Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně
zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Nařízení vlády
č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

^33d)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. března 2003, kterou
se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky
vystavení azbestu při práci.

^35a)
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o
změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších
předpisů.

^35f)
§ 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění
pozdějších předpisů.

^35g)
§ 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o
změně některých souvisejících zákonů.

^35h)
Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992 Sb., o
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

³⁶)
§ 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb.

^36a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o
změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění
pozdějších předpisů.

³⁷)
Například zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových
a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

^37a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 528/2012 ze dne 22. května
2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání.

^37b)
§ 49 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů.

^37c)
Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k
získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného
zdraví.

³⁸)
§ 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

³⁹)
Příloha č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických
pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.

⁴⁰)
Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb.

⁴¹)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

⁴²)
Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁴³)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^43a)
Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních
úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve
správních úřadech (služební zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.

^43b)
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.

^43b)
Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání
integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.

^43c)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.

^43d)
Článek 12 směrnice 76/768/EHS.

⁴⁵)
Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání
nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto
nemoci uznávají.

⁴⁶)
§ 29 písm. a) až f), h) až j) a písm. n) a o) zákona č. 200/1990
Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

^47a)
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

^47b)
§ 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů.

^47c)
Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991
Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

^47d)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.

⁴⁸)
Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁵¹)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti
a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání
lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005
Sb.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.

⁵²)
§ 22 zákona č. 89/2012 Sb.

⁵³)
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

⁵⁶)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění
pozdějších předpisů.

^56a)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

⁵⁷)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004
Sb.

⁵⁸)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

⁶⁰)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 278/2008
Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení
vlády č. 288/2010 Sb.

⁶¹)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

⁶²)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a
statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002,
kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva,
zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy
týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o
zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o
hygieně potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních
kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících
se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních
podmínkách zvířat, v platném znění.
Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o
materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení
směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění.
Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu
2009 o kosmetických přípravcích.
Nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci,
hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení
Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o
zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č.
1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS,
93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o
klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení
směrnic 67/548/EHS a1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006,
v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14.
ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s
potravinami.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011 ze dne
1. dubna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011, pokud jde o
omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.
Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se
stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového
kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo
zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní
administrativní oblasti Hongkong.
Nařízení Komise (ES) č.
282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z
recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně
nařízení (ES) č. 2023/2006.
Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze
dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a
předměty určené pro styk s potravinami.
Nařízení Komise (ES) č.
1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých
epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s
potravinami. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008
ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a
dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se
zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.

⁶³)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.

⁶⁴)
Článek 19 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1223/2009.

⁶⁵)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES.

⁶⁶)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27.
října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro
vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení
o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“).

⁶⁷)
Článek 2 bod 6 a článek 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 882/2004.

⁶⁸)
ČSN EN ISO 19011:2012 Směrnice pro auditování systémů managementu.

⁶⁹)
Článek 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
2006/2004.

⁷⁰)
Článek 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
2006/2004.

⁷¹)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.

⁷²)
Například nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011,
kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu
plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího
nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní
administrativní oblasti Hongkong.

⁷³)
Článek 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

⁷⁴)
Článek 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.

⁷⁵)
Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské
skupině a o změně souvisejících zákonů.

⁷⁶)
Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve
znění pozdějších předpisů.

⁷⁷)
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve
znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných
požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických
požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších
předpisů.

⁷⁸)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném
znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006,
v platném znění.

⁷⁹)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁰)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

⁸¹)
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských
zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁸²)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů.

⁸³)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004.

⁸⁴)
§ 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a
o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

⁸⁴)
§ 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a
o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo
poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

⁸⁵)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

⁸⁶)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, v platném
znění.

⁸⁷)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1935/2004, v platném
znění.
Nařízení Komise (EU) č. 10/2011.
Prováděcí nařízení
Komise (EU) č. 321/2011.
Nařízení Komise (EU) č.
284/2011.
Nařízení Komise (ES) č. 282/2008.
Nařízení Komise
(ES) č. 2023/2006.
Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005.

⁸⁸)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném
znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v
platném znění.

⁸⁹)
Část třináctá zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve
znění pozdějších předpisů.

⁹⁰)
Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým
se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se
Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se
bezpečnosti potravin.