MF DNES Víkend
Nikdo přesně neví, kdy se mravenci farao vydali na dlouhou cestu ze své domoviny, jihovýchodní Asie. Jen tak nalehko, bez uzlíčku i bez pasu, k nám první z nich dorazili někdy počátkem dvacátých let tohoto století. Že se jim u nás líbí, o tom není pochyb: ten, kdo bydlí na sídlišti a nezná „faraony“, je buď mazánkem štěstěny, nebo má slabé brýle. „Mravenci farao potřebují k životu především teplo a potravu. A protože lidé jim poskytují dostatek obojího, mravenci se jich drží,“ říká docent František Šifner z katedry biologie a ekologické výchovy Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. Teplo je pro mravence farao nejen životní nutností, ale i vodítkem: po trubkách ústředního topení putují jako po turistické stezce na nová a nová místa.
Tento malý druh se dokáže zabydlet téměř všude: v teplých letních měsících se může objevit na balkoně i na zápraží, kde mu však zima udělá čáru přes rozpočet. Po celý rok může žít ve spárách mezi panely, pod kobercem i pod parketami. A i když nemá na vizitce napsáno práce všeho druhu, nebojí se ani domácích přístrojů, které vydávají teplo: faraoni se bez problémů zabydlí ve starších typech ledniček právě tak jako v počítači.
Past na faraony
Klasické insekticidy fungují podobně jako revolver v ruce kovboje: ten, kdo je na dostřel, padne, ostatní však utečou. Kromě toho jsou mravenci stále o krok napřed: svá hnízda ukryli do míst, kam na ně lidská ruka ani oko nedosáhnou. Takové protivníky, i když nenosí červený šátek s puntíčky, lze porazit jedině lstí. Nástraha, kterou si navíc mravenčí dělnice odnesou domů ve vlastních kusadlech, takovou lstí určitě je.
„Nástraha obsahuje juvenoid – hormon, který narušuje vývoj mravenců. Dělnice jím nakrmí samice, larvy i samy sebe, takže kolonie za nějakou dobu zeslábne, vyhladoví a postupně vymře,“ popisuje docent Šifner. Ploché plastové krabičky s nástrahou se umisťují tam, kde lze očekávat sídlo mravenčí kolonie. K dostání je ovšem také tuba s pastou téhož jména i účinku. Ta se nanáší na mravenčí cesty – na stoupačky a teplovodní trubky.
„Po nakladení nástrah počet mravenců postupně klesá, ale může se stát, že asi za týden jich prudce přibude. To není důkazem, že preparát neúčinkuje, ale tím, že se právě vylíhly nové dělnice, jež byly dosud chráněny kuklou,“ upozorňuje docent Šifner. „Po šesti týdnech se však účinek nástrah viditelně projeví.“
Sousedská domobrana
Nástrahy však mohou dokonale účinkovat jen v bytě, do nějž nevedou žádné schůdné mravenčí cesty, především teplovodní trubky. Má-li preparát zabrat v panelovém domě, je potřeba, aby se na jeho použití domluvili nájemníci z celého bloku.
Situace však není beznadějná ani tehdy, jste-li obklopeni nechápajícími sousedy. Pokud rozmístíte nástrahy jen ve svém bytě, zlikvidujete alespoň kolonie na vlastním území. Na trubky a stoupačky můžete nanést hráz z pasty, která většinu poutníků dokáže zastavit. A pak už jen stačí mravence neprovokovat: pro pamlsek, jakým jsou drobečky pečiva, špatně zabalený chléb, odřezky masa v koši nebo potraviny, které zůstanou na kuchyňské lince, totiž dokážou překonat každou překážku. (dv)