Chrání zákon potkany?

Zdroj: Květy – redakčně kráceno

Narazit na potkany kdekoliv ve městech už není nic neobvyklého. Tyto nebezpečné přenašeče žloutenky a leptospirózy udržuje na uzdě jen pravidelná deratizace,protože jejich přemnožení může rozpoutat vlnuepidemií. V Ostrově nad Ohří na Karlovarsku však zařehtal ministerský šiml a preventivní hubení potkanů zakázal!

Městská vyhláška nařizující 2xročně deratizaci není podle Ministerstva vnitra zákonná a byla pozastavena. Jak uvedla Eva Šromová z odboru pro místní správu, smí město nařídit likvidaci potkanů pouze tehdy, pokud by se přemnožili! „Tak rozsáhlé kladení nástrah může být zbytečná zátěž pro životní prostředí a potkani se můžou stát vůči jedu odolnější,“ obhajuje rozhodnutí ministerstva.

Potkani k soudu

„Obecně závaznou vyhlášku o deratizaci, která se má provádět dvakrát za rok, a to vždy v květnu a v listopadu, jsme přijali již v roce 2001 a každoročně k ní připojujeme dodatek,“ vysvětluje starosta Ostrova nad Ohří Jan Bureš. „V roce 2001 ovšem ještě existovaly okresní úřady, které vyhlášku posvětily. Po jejich zrušení vytvořilo Ministerstvo vnitra detašované pracoviště a nás kontroluje kraj. Ministerstvo zase kontroluje, jak funguje jeho detašované pracoviště. Je to jako v Kocourkově,“ líčí současnou situaci. „Vždyť podle stanoviska hygieniků je lepší prevence než likvidace následků, která je navíc finančně náročnější,“ dodává. Pozastavení městské vyhlášky však vedení města akceptovat nehodlá, protože nebyla navržena žádná náprava. „Takže pan ministr vnitra musí podat žalobu k Ústavnímu soudu,“ prohlašuje Jan Bureš a s lehkou ironií dodává, že než dojde na potkany, uplyne ještě hodně vody. „Na stole už musejí mít u soudu několik metrů spisů!“ Možná že ani nepřehání, protože krize, jež Ústavním soudem otřásala, byla teprve nedávno řešena jmenováním nových soudců.

Šalomounské řešení

Navzdory tomu všemu však město nehodlá boj s potkany vzdát. „Jestliže chceme deratizovat, musíme přijmout novou vyhlášku,“ říká starosta a dokonce nám neohroženě prozrazuje šalomounské řešení: „V září přijmeme vyhlášku, která nařídí deratizaci na listopad, ale vyvěsíme ji až v říjnu, aby nám ji ministerstvo nemohlo zaregistrovat. Obecně závazná vyhláška totiž platí až od šestnáctého dne po zveřejnění. Řekněme, že začne platit šestadvacátého října. Ministerstvo vnitra pak s námi zahájí správní řízení, vyzve nás, abychom podali vysvětlení, což nějakou dobu potrvá, a mezitím už budeme deratizovat. Stará vyhláška však zůstane v platnosti, aby o ní mohl rozhodnout Ústavní soud. Počkáme si, komu dá za pravdu.“

Prevence? Jak kdy

Ostrov nad Ohří není jediné město v republice, kde se k deratizaci přistupuje dvakrát ročně. Obavy, že by preventivní hubení potkanů ohrozilo životní prostředí nebo že by se potkani stali vůči jedu odolnější, jak namítá Eva Šromová, zpochybňují i deratizátoři: Požerové nástrahy třetí generace nevytvářejí u potkanů rezistenci. Ani ochutnávači, které potkani vysílají jako předvoj, nevysílají po požití žádné signály. Životní prostředí nemůžou tyto nástrahy nijak ohrozit, protože jsou pokládány pouze tam, kde se nebezpeční hlodavci vyskytují. Systémová ochrana před škůdci, zejména prevence a monitorování, navíc odpovídá normám Evropské unie.

Přemnožit? Ne!

Účinné látky obsažené v nástrahách se usazují hlodavcům v játrech a zabraňují srážlivosti krve. Za 6 až 10 dnů škůdci hynou. Úhyn je bezbolestný a hlodavci nejeví známky týrání. Mrtvolky pak pracovníci firmy sbírají a odvážejí do kafilerie. Může se samozřejmě stát, že se k nástraze dostane kočka, sežere ji, a pokud je přibližně stejné hmotnosti jako potkan, někdy uhyne. Pes nástrahu vyzvrací. Přednost má ovšem zdraví člověka a už ze zákona 258/2000 o ochraně veřejného zdraví vyplývá, že nezbytná je především prevence. Nelze nechat potkany přemnožit! V některých případech je pak nutné zastavit v podnicích provoz. Přemnožená zvířata se navíc stěhují na jiná místa; a to ani nemluvím o vysokých finančních nákladech na jejich likvidaci.

Potkaní mutanti

„Byl velký jako kočka, rezavý avyskočil na mě zklozetové mísy. Umlátila jsem ho pantoflem, ještě teď je mi z toho špatně,“ barvitě líčí své setkání s potkanem Marie Záleská z Prahy 8. Bydlí se dvěma malými dětmi v přízemním bytě a z potkanů má hrůzu. „Klidně se promenují u popelnic, posledně jeden panáčkoval dokonce u tramvajové zastávky plné lidí.“ Podle Martina Zíky se takhle krotce chovají zejména potkani, kteří požili nástrahu. To ovšem neznamená, že nedovedou být agresivní. Když je zvíře zahnáno do kouta a cítí se v ohrožení života, může vyskočit až sedmdesát centimetrů a kousnout, i když se jedná o jinak celkem plachého hlodavce. O existenci obřích mutantů, kteří se údajně objevují na různých místech republiky (rezaví a bělošedí potkani byli před časem spatřeni také v Ústí nad Labem), však deratizátoři pochybují. S laboratorními potkany, kteří jsou bílí, či s potkany chovanými jako domácí mazlíčci se divoce žijící populace nekříží. Pokud se takové zvíře mezi nimi objeví, zpravidla ho zabijí. Bílí agresivní mutanti s červenýma očima se podle francouzského deníku Le Figaro objevili v Antibes na jihu Francie. Zaplavili ulice města a vytlačují i původní potkaní populaci. Za jejich rozšíření prý můžou nezodpovědní chovatelé, kteří je vyhazují na ulici. Potkani přežívají, přizpůsobují se a vytvářejí kolonii otrlých bojovníků. I když domácí potkaní mazlíčci zakoupení v prodejnách drobného zvířectva žádné choroby nepřenášejí, podle veterináře Jeana Cocharda se ve „vyhnanství“ můžou od divokých potkanů snadno nakazit a změnit se v časovanou bombu.

Vyhrají potkani?

I když strach má velké oči a lidé při popisování svých setkání s potkaními mutanty možná poněkud přehánějí, tyto tvory nelze podceňovat. Jsou inteligentní a jejich svět má pevný řád. Společensky nejlépe jsou na tom nejchytřejší alfy, nejhůř gamy, které vykonávají podřadné práce a jsou vysílány jako ochutnávači. Když potkan gama po slupnutí potravy uhyne, ostatní se jí už nedotknou. Kromě pekáren, mlékáren a mnoha dalších, zejména potravinářských provozů milují sídliště. Lákají je odpadky povalující se u popelnic, nepořádek a špína. Ani naše metropole se nemůže čistotou příliš chlubit a potkana lze potkat dokonce i v atraktivním centru města. Podle odhadů připadá jeden potkan na jednoho obyvatele, v Praze jich tedy může žít něco přes milion. Za deratizaci 10 městských částí zaplatil magistrát v minulém roce přes 2 miliony a letos bude válka s hlodavci pokračovat, protože se na některých místech naší metropole zřejmě přemnožili. A jak dopadne „válka“ Ostrova na Karlovarsku s ministerskými úředníky? Jak rozhodne Ústavní soud? Budou mít navrch bojovníci za potkany, nebo ochránci zdraví obyvatel? V našem kocourkovském státě to lze předvídat jen těžko.