Zdroj: Deník Lučan

Propadlá zemina u vchodu do panelového domu v žatecké Šafaříkově ulici či V Zahradách, snaha zabydlet se v domově pro seniory v Podbořanech. To jsou jen některé důsledky řádění potkanů. Jejich množení při-tom podporují sami obyvatelé. Pokud házejí do popelnic zbytky chleba či jiného jídla nebo je splachují do kanalizace, tak vyloženě zvou hlodavce k hodování.
„To je hezké, ale na druhou stranu co máme s těmi zbytky dělat? Každý nemá možnost dát je někomu na krmení pro domácí zvířata,“ říká Jiřina Bencalíková z Javorové ulice v Žatci. Oblast odpadů je pro obce a města ztrátová, instalace speciálních nádob určených jen na potraviny je nereálná. „Na to nejsou peníze,“ uvedl Petr Janda, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Žatci.

Zbytky jídel ve směsném komunálním odpadu jsou především záležitostí větších měst a sídel s koncentrací velkých bytových či panelových domů. Není možné je spotřebovat jinak, a tak se spláchnou do záchoda nebo hodí do popelnice. „Ve vozech svážejících domácí odpad se zbytky jídel vyskytují, i když by tam správně nic dělat neměly,“ potvrzuje Ing. Miloslav Průša z Krásného Dvora, který má dlouholeté zkušenosti s provozem centrální Skládky Vrbička u Vroutku.

V obcích jsou zase největším problémem velkoobjemové kontejnery, kam lidé hodí cokoli – zahnívající ovoce, zeleninu, ale i mrtvoly hospodářských zvířat. To vše láká chytré potkany, kteří se dokáží dostat i do míst, kde by je člověk nečekal. Navíc si vyhrabávají v podzemí tunely, které se čas od času propadnou spontánně, případně při výstavbě inženýrských sítí.
V žatecké ulici V Zahradách vědí o hrabání hlodavců své. „Byly tady od nich díry, ale už je to zasypané. Naštěstí, protože ta zvířata nemůžu ani vidět. Ve sklepě našeho paneláku teď máme nasypané návnady, i tam jsem jednou viděla potkana proběhnout,“ podotkla Jaroslava Zdráhalová.

Největší obec v okrese Louny, Kryry, musela přistoupit k deratizaci právě proto, že se u kontejnerů objevilo vysypané jídlo. „Zákrok jsme podnikli v součinnosti se Severočeskými vodovody a kanalizacemi, které se postaraly o pokládku v kanálech, jinak by to nemělo efekt,“ potvrdil včera kryrský starosta Miroslav Brda.

Letos potkani přidělali pořádné starosti v podbořanském domě s pečovatelskou službou na sídlišti Míru. Dostali se až do budovy, kde si dokonce dělali hnízda. Zásah proti nim nebyl jednoduchý.

Proti potkanům musí některé obce a města bojovat, třeba Žizelice takový problém neznají. Kryry ročně přijde pokládka návnad proti hlodavcům na 20 až 30 tisíc korun, v Podbořanech na 70 tisíc korun, Žatec i na 100 tisíc. „Ale ve srovnání s řadou jiných měst jsme na tom s množstvím potkanů ještě hodně dobře. Je to díky tomu, že od roku 1995 soustavně provádíme deratizace – buď lokální, nebo plošné,“ dodal P. Janda.

Nejjistější prevencí je zbytky nevyhazovat. „My je necháme skrmit u sousedů, třeba chleba spotřebuje náš vlčák,“ potvrzuje Jana Fürstová z Kryr. Instalaci zvláštních nádob po ulicích obcí a měst lze očekávat asi jen těžko. Podle Martina Jelínka, ekologa podbořanské radnice, jsou v zemích západní Evropy kontejnery na biologický odpad, do nichž se ukládá mimo jiné i jídlo. Je to ale otázka výchovy obyvatel, aby se vůbec naučili separovat, a teprve pak je přimět, aby stejně postupovali s potravinami, dodal ekolog.

„Musejí se o to postarat přímo na obecních a městských úřadech – neustále lidi nabádat, aby jídlo nevyhazovali,“ uzavřel M. Průša.